Počet zubařů v České republice se snižuje

Jak varoval předseda komory Jiří Pekárek, do deseti let by se jejich počet mohl snížit až o polovinu.

Fronty před zubními ordinacemi v posledních měsících naznačují, že pacienti mají podobný dojem.

Při zvuku zubní vrtačky asi leckomu běhá mráz po zádech. Nemalá část Čechů se ale rozhodla tenhle pocit překonat - obává se totiž zvýšení cen a menší dostupnosti zubařů.

Pacienti se shodují, že se po vstupu republiky do Unie všude zvýší ceny a zhorší se služby. Někteří se domnívají, že lékaři budou odcházet do zahraničí za lepším platem.

Změny v nákladech

Stomatologové museli už v dřívějších letech nakoupit nové přístroje, aby vyhověli požavkům Evropské unie - například rentgeny nebo odlučovače amalgámu.

Náklady promítli i do cen výkonů a tyto změny budou podle viceprezidenta České stomatologické komory Pavla Chrze pokračovat:

"Některé už se ekonomicky vstřebaly, jiné nás ještě čekají. Některé ordinace čeká úplně všechno od samého začátku."

Podle Chrze je v České republice větší část zubní péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění, menší část je hrazena přímo pacientem.

"Samozřejmě se budeme snažit, aby došlo k úpravě cen z veřejného zdravotního pojištění, ale spíše dojde k úpravě cen právě té péče, která není hrazena ze zdravotního pojištění," dodává Chrz.

Zubař Ivan Novický však velké cenové skoky nepředpokládá:

"Ceny se budou navyšovat spíš v řádu desetikorun nebo stokorun. Na ceny Evropské unie za stomatologické ošetření se ještě asi dlouho nedostaneme."

Úbytek zubařů

Daleko nebezpečnější je podle Pavla Chrze úbytek dentistů - kvůli němu prý skutečně hrozí, že časem nestačí pacienty ošetřovat:

"Je velmi nevýhodné věkové rozložení zubařů, protože nejsilnější ročníky se pohybují kolem padesáti let a těch, kteří přicházejí jako mladší, je méně," popisuje skladbu zubařského stavu.

Říká dále, že mezi rokem 2000 a 2001 v absolutním počtu už ubylo 210 zubařů. a že nových stomatologů vychází něco přes sto ročně.

"Do České stomatologické komory, kde musí být všichni povinně zapsáni, se jich přihlásí jen devadesát. Ti nedokážou nahradit přirozený úbytek," uvádí statistiky.

Čtyři tisíce na jednoho?

Prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek varuje, že do deseti let se může počet zubařů snížit o polovinu a pak by na jednoho dentistu připadlo 4000 pacientů.

Nejsilnější ročníky se pohybují kolem padesáti let a těch mladších je podstatně méně Pavel Chrz

Petr Háva z Institutu zdravotní politiky a ekonomiky však takový vývoj neočekává. Současný počet zubařů podle něj spadá do evropského průměru a pro snižování jejich počtů prý ještě prostor zbývá:

"Ve Velké Británii, která je příkladem takového extrému vyšší efektivnosti, se počet pacientů jednoho zubaře pohybuje okolo 2500."

Čtyři tisíce pacientů na jednoho zubaře Háva odmítá: "Naše úvahy by se měly pohybovat v rozmezí 1500 - 2500, v tom rozmezí je to možné. Počet stomatologů tady pořád ještě narůstá."

První signály úbytku zubařů ale popisuje ze své praxe Ivan Novický:

"Je spousta pacientů, kteří hledají ošetření, ale nejsem schopný je přijímat ve své praxi, neboť jich mám mnoho."

Práce v zahraničí

Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková na sněmu stomatologické komory zase dala najevo, že zejména v pohraničí zubaři smlouvy s VZP vypovídají a chtějí nabízet služby zahraničním klientům.

Řada dentistů může podle Pavla Chrze odejít rovnou do zemí Evropské unie, kde je nedostatek lékařů vůbec:

"Při tom malém počtu, který z fakult vychází, i když jich deset odejde za hranice, tak to bude znát.

Snahu českých stomatologů odejít za hranice zpochybňuje Petr Háva:

"Vycházím i z předpokladu, že není tak jednoduché měnit místo svého působení v tak zásadním rozsahu. Znamenalo by to pro řadu stomatogů přestěhovat se i s rodinami. Neuvědomují si, že v zahraničí jsou vyšší příjmy, ale i vyšší náklady."

Čekání na nováčky

Naopak daleko větší zájem o práci v České republice mají zubaři z Polska, Rumunska nebo zemí bývalého Sovětského svazu.

Ti by také mohli zaplnit mezeru po českých dentistech a bylo by po problému. Jenže to se stomatologické komoře nelíbí.

Nejdříve její zástupci poukazovali na to, že tito lidé často nesplňují české zdravotní standardy, ale pak sami připustili, že podle nich by v České republice měli léčit hlavně Češi.

A nabízejí vlastní recept, jak úroveň péče udržet. Pavel Chrz vysvětluje: "Proti tomu se dá dělat jen jediné - zvyšovat počty studentů na lékařských fakultách ve výuce zubního lékařství."

Potvrzuje, že už k prvním krokům došlo: "Už došlo k nárůstu počtu studentů, problém je s financováním výuky a vůbec s celkovou situací na lékařských vysokých školách (v České republice je pět vysokých škol, které vyučují zubní lékaře)."

Podle něj i průchodnost těmito pracovišti musí být taková, aby lékaři měli možnost se něco naučit.

Podle pozorovatelů se fakulty takovému posílení nebrání, a tak byl možná výstražný majáček českých stomatologů předčasný.

V každém případě upozornil přinejmenším na jeden zásadní problém českého zdravotnictví - populace stárne a lékaři s ní.

Bude proto třeba nejen přilákat nové lidi do stávajících oborů, ale posílit i další - hitem následujících let patrně bude geriatrická péče.