Rumsfled označil rozhodnutí za politováníhodné, ale nezbytné

Prodloužení jejich mise o devadesát dní označil za politováníhodné, ale dodal, že Spojené státy jsou ve válce a musí dělat všechno pro to, aby v ní byly úspěšné.

Americký ministr obrany schválil požadavek generála Abiadzeho posílit současný 115 tisícový kontingent:

"V podstatě jsme potvrdili prodloužení mise asi 20 tisíc vojáků, kteří jsou nyní v oblasti. Z nich asi třetina bude, jak jsem již řekl, nasazena na strážní službu a do záložních oddílů. Zůstanou v Iráku maximálně dalších 90 dnů, tak aby nepřekročili 120 dnů celkového nasazení."

Většina Iráčanů 'touží po míru'

Rumsfeld dále uvedl, že se koalice setkala s dobrou spoluprací ze strany umírněného šíitského vedení, které, stejně jako převážná většina Iráčanů, touží po míru a vládě.

Podle amerického ministra koalice v posledním roce prosazovala strategii budování iráckých institucí a posilování schopností Iráčanů k tomu, aby si vládli sami.

A sebedůvěra, bezpečnost a základní služby, to vše, jak dodal ministr Rumsfeld, "ohrožuje cíle teroristů a stoupenců bývalého režimu, což je zřejmě důvod, proč v době, kdy se blíží předání suverenity do rukou Iráčanů, tyto osoby stupňují své snahy vyvolávat násilí."

Zásah ve Fallúdže

Ministr obrany také rozhodně obhajoval zásah amerických jednotek ve městě Fallúdža. Podle něj byly informace arabských televizních stanic, které zmiňovaly stovky mrtvých civilistů, nepřesné a neomluvitelné.

Kromě Fallúdži Američany v posledních dnech vyčerpává také situace v obleženém Nadžáfu, kde americká správa a irácká vládní rada vyjednávají s radikálním šíitským duchovním Muktadou Sadrem.

Navíc pokračují útoky na vojenské konvoje spolu s únosy cizinců, mezi kterými jsou nadále i tři čeští novináři. Irácká policie spolu s koaličními vojáky tak podle našeho zpravodaje zjevně nestačí na zajištění bezpečnosti v zemi.

O těchto potížích bude bezpochoby jednat při své návštěvě Spojených států britský premiér Tony Blair.

Ve čtvrtek večer mluvil v New Yorku s generálním tajemníkem OSN Kofim Annanem.

Blair podle svých slov usiloval u Annana o přijetí nové rezoluce, která by posilovala roli OSN v Iráku, což by mohlo přimět další země k podpoře Američany vedené koalice.

V pátek by se měl britský ministerský předseda sejít ve Washingtonu i s prezidentem Georgem Bushem.

Američanům chybí personál

Politolog Igor Lukeš z Bostonské univerzity spekuluje, že Británie by do řešení krize velmi ráda zapojila Írán, s nímž ovšem Spojené státy mají natolik špatné vztahy, že to nemohou přijmout.

Další aspekt je podle Lukeše vojenský: Američané údajně nejsou spokojeni s tím, že Británie ponechává ve své zóně věcem "příliš volný průběh a nechová se dostatečně agresivně."

Igor Lukeš pro BBC dodal, že americká armáda se potýká se zoufalým nedostatkem personálu.

Prodlužování služby záložníkům tuto krizi prý ještě prohloubí, neboť mnozí z nich nebudou chtít po návratu z Iráku již podepsat další smlouvy.

Člověk v tísni se stáhl

Pobyt zejména na jihu Iráku se stává stále nebezpečnější i pro pracovníky humanitárních organizací.

Organizace Člověk v tísni se podle slov jejího pracovníka Igora Klimeše zdržovala v oblasti jako poslední ze všech.

Jak Klimeš řekl BBC, organizaci ve městě několikrát navštívil muž, který o sobě říkal, že je zástupce povstalce Sadra a zajímal se o humanitární projekty.

Později začal požadovat, aby u Člověka v tísni nepracovaly ženy, načež začal hrozit i pumovými útoky.

Pracovníci organizace se po těchto výhrůžkách stáhli na britskou vojenskou základnu.