Všechny nové členské země byly součástí komunistického bloku

Aliance přijala Slovensko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko, Estonsko, Litvu a Lotyšsko.

NATO nyní tvoří 26 zemí a rozšířilo se až k hranicím Ruska. Náš zpravodaj uvádí, že ruská reakce na rozšíření aliance připomněla dobu studené války.

Rusko vždy dávalo jasně najevo, že nebude spokojené, když bude mít členy aliance NATO za své sousedy, zvláště v případě baltských států Estonska, Litvy a Lotyšska, které byly součástí Sovětského svazu po 50 let.

Ovšem rétorika přicházející z Moskvy v tomto týdnu byla reminiscencí na časy Studené války.

Ministr zahraničí Sergej Lavrov mluvil o nutnosti, aby se zabránilo koncentraci většího množství sil NATO u ruských hranic.

Ministerstvo obrany žádalo přiměřenou odpověd a předseda Dumy obvinil NATO, že se vrací ke starým pořádkům.

Tyto nacionalistické výzvy jsou podle našeho zpravodaje kromě domácího publika určeny také Ukrajině, aby o členství v NATO neusilovala, protože šance samotného Ruska, že by k alianci připojilo, nevypadají moc reálně.

Americký ministr zahraničí Colin Powell řekl, že by NATO mělo zvážit posílení svojí role v Iráku. Podle Powella by NATO mohlo převzít kontrolu nad nějakou oblastí anebo pomáhat s výcvikem iráckých sil, které stojí na straně Američanů.

Americký ministr zahraničí souhlasí s tím, že by NATO nemělo převzít odpovědnost za celou zemi dříve, než přejde moc do rukou iráckých úřadů.

Nový francouzský ministr zahraničí Michel Barnier ale Powellovy názory odmítl s tím, že po 1.červenci nebude o budoucnosti Iráku rozhodovat NATO.