Slavnostní akt se konal v Bílém domě

Zástupci těchto zemí ze střední a východní Evropy odevzdali ratifikační listiny o přístupu k NATO.

"S hrdostí dnes vítáme v Severoatlantické alianci Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko!" řekl Bush za postupně sílícího jásotu přítomných.

Prezident Bush dále řekl, že v době založení paktu NATO bylo sedm nových členských států vazaly jedné říše.

Dodal, tyto země zakusily krutou tyranii, bojovaly za nezávislost a dosáhly svobody díky své odvaze a vytrvalosti, a dnes jsou rovnocennými partnery aliance.

Americký prezident dále označil terorismus za nového nepřítele aliance, dodal však, že teroristé nikdy nezničí její jednotu.

Severoatlantická aliance má teď - po vstupu Slovenska, Bulharska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Rumunska a Slovinska - celkem dvacet šest členů.

Novým členským státům jsou podle všeho blízká stanoviska Bushovy administrativy, o čemž svědčí i fakt, že všichni nováčci už mají vojáky buď v Iráku, nebo v Afghánistánu.

Nezastupitelná úloha Aliance

Rozšíření lze považovat další milník ve světě po skončení studené války. Podle generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoop Scheffera se však Aliance zásadně změnila a bere na sebe stále nové úkoly.

"Není vždycky snadné navázat na politické závazky skutečnou akcí. Mám na mysli vybavení, vojáky, zdroje, které potřebujete na místě," uvedl Jaap de Hoop Scheffer.

Neexistuje žádná jiná organizace, která by mohla převzít roli, kterou plní NATO Jaap de Hoop Scheffer

Podle něj nedávný výbuch násilí v Kosovu ukázal, že mise KFOR, kterou NATO vede, je naprosto nezbytná.

"NATO v Kosovu ukázalo, že je schopno - a to je velmi důležitý úspěch - vynutit za krátkou dobu dodržování práva. NATO posiluje své jednotky v Afghanistánu, kde fungují stabilizační sbory pod názvem ISAF. Snaží se zabránit tomu, aby se tato země stala znovu útočištěm teroristů, jako tomu bylo dřív."

Severoatlantická aliance se účastní také středomořské operace v rámci boje proti terorismu.

"Není vždycky jednoduché získat potřebné síly, ale neexistuje žádná jiná organizace, která by mohla převzít roli, kterou plní NATO. Musím také dodat, že NATO zatím plnilo své sliby, byť to bylo občas obtížné. Mým záměrem jakožto generálního tajemníka je v tomto úsilí pokračovat," uvedl Jaap de Hoop Scheffer.

Jak vést v budoucnu NATO?

Podle některých kritiků se však ze Severoatlantické aliance stává těžkopádný kolos, který bude mít problémy s koordinací vlastních pohybů.

Český velvyslanec při NATO Karel Kovanda se neobává, že by Aliance nedokázala řídit sama sebe. Bude však podle něj nutné se zamyslet nad způsobem, jak rozhodování učinit efektivnějším.

To, že se Aliance rozšiřuje na severovýchod a na jihovýchod znamená, že se rozšíří zaručené bezpečnostní území Karel Kovanda

"Jde tady o dvě věci. Jedna záležitost je ta, že Aliance rozhoduje konsensuálně, jednomyslně. Myslím však, že to nebude o nic obtížnější, když bude rozhodovat 26 členů, než když rozhodovalo 19.

Druhá věc je, že budeme muset částečně přerozdělit odpovědnost členských států na straně jedné a odpovědnosti generálního tajemníka na straně druhé."

Vojenský přínos nováčků

Hned několik ze sedmi nových členských zemí se v současnosti potýká s hospodářskými problémy, a proto vyvstává otázka, nakolik budou schopny Severoatlantické alianci vojensky pomoci.

Karel Kovanda se však domnívá, že přínos nováčků bude významný.

"Přinášejí své strategické zeměpisné umístění. To, že se Aliance rozšiřuje na severovýchod a na jihovýchod znamená, že se o tyto plochy rozšíří zaručené bezpečnostní území.

Druhá věc je, že každá země přináší skutečně už teď svůj příspěvek do jednotlivých operací NATO. Příspěvek Litvy bude pochopitelně nižší než příspěvek Itálie. Nicméně i malé země už nyní přispívají do společných operací."