Jednotky NATO hlídají klíčové spojnice ve městě Mitrovica

Celkem by měly dorazit téměř dva tisíce vojáků.

Etnické důvody

Velitel sil Severoatlantické aliance v Kosovu, admirál Gregory Johnson, řekl, že své domovy opustilo kvůli útokům kosovských Albánců asi tisíc obyvatel srbské národnosti.

Podle zpravodaje BBC představitelé NATO rovněž vyšetřují, zda za násilnostmi není organizovaný pokus přinutit část Srbů k odchodu z oblastí obývaných převážně Albánci.

V bývalé srbské provincii zahynulo v posledních dnech při etnických střetech 31 lidí a stovky Srbů musely opustit své domovy.

Nejhorší situace panuje v Mitrovici, a to na převážně srbském severu města.

Jednotky KFOR podle tamního zpravodaj BBC hlídají dva silniční mosty přes řeku Ibar. V posledních hodinách se tady ozval silný výbuch.

K explozi došlo zřejmě v obytných domech v jedné ze tří albánských enkláv na severním břehu řeky. Kromě místních Srbů jsou v Mitrovici i srbští uprchlíci z menších enkláv v Kosovu.

Podle opata ortodoxního kláštera Svatého Archangela blízko Prizrenu byl objekt kláštera postavený ve 14. století před dvěma dny zcela zničen. Vojáci KFOR evakuovali mnichy doslova na poslední chvíli.

Rozhořčení Srbové

Srbové mají pocit, že je vojáci KFOR nedokázali dostatečně ochránit. Všichni doufají, že se situace změní, až přijedou mezinárodní posily.

Je jasné, že jsme svědky naprosté neschopnosti mezinárodního společenství, Alexandr Popovič

Srbská vláda uspořádala v Bělehradě proti útokům demonstraci, které se zúčastnily tisíce lidí.

Člen srbské vlády Alexandr Popovič způsob, jakým mezinárodní společenství na krizi reaguje, kritizuje:

"Je jasné, že jsme svědky naprosté neschopnosti mezinárodního společenství, a je zjevné, že KFOR, mise OSN v Kosovu i takzvané kosovské instituce nebyly schopny - anebo nechtěly - ochránit základní lidská práva Srbů v Kosovu a Metohiji."

Srbský premiér Vojislav Koštunica označil násilnosti v Kosovu za pogrom na Srby. Podle něj by měli být od sebe Srbové a Albánci odděleni, aby se zabránilo etnickým čistkám.

"Zkušenost ukázala, že Srbové a Albánci musejí být odděleni, abychom se vyhnuli pogromům a etnickým čistkám, abychom předešli humanitární katastrofě.

K tomu potřebujeme za prvé fyzické oddělení - což je ostatně to, co teď dělají jednotky KFOR, a pak politické a teritoriální rozdělení Kosova, což by mělo zajistit normální a klidný život pro Srby a Nealbánce," řekl premiér Koštunica.

Dílo polovojenských skupin

Dění v Kosovu se odráží i v dalších srbských městech - lidé hlasitě protestují v ulicích, demonstranti v minulých dnech dokonce zapálili dvě mešity.

KOSOVO: KLÍČOVÉ UDÁLOSTI 24. září 1998: NATO dalo ultimatum prezidentovi Miloševičovi, aby ukončil akce proti Kosovským Albáncům 24. března 1999: NATO zahájilo letecké útoky nad Kosovem 10. června 1999: zastaveny útoky poté, co Miloševič stáhl z Kosova jednotky, OSN schválilo mírový plán a vytvořilo mírové síly K-for 11. června 1999: jednotky NATO vstoupily do Kosova 10. prosince 2003: OSN zveřejnilo plán, podle kterého mají být do poloviny roku 2005 ukončeny rozhovory o konečném statutu provincie 17. března 2004: mezi Srby a Albánci propukly největší násilnosti od roku 1999

Agim Nesho, albánský velvyslanec při OSN obviňuje polovojenské skupiny - jak srbské, tak albánské - z toho, že se snaží zhatit práci mezinárodního společenství v Kosovu:

"V Kosovu společně pracují dvě správy, na jedné straně je mezinárodní společenství a místní úřady, které se snaží budovat novou a demokratickou společnost.

Bohužel tu ale vidíme paralelní a polovojenské struktury, které se snaží zkazit všechno, co se my všichni - mezinárodní společenství, mise OSN v Kosovu a další - snažíme pro Kosovo dělat.

Tohle je jeden z hlavních důvodů násilí, které nyní bylo v Kosovu vyvoláno," domnívá Agim Nesho.

Nynější násilnosti jsou největšími nepokoji v Kosovu od roku 1999, kdy vstup mezinárodních jednotek do oblasti ukončil vlnu etnického násilí, kterou vyvolal režim bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče.