Embrya naklonovaná v Soulu jsou 'zatím vývojově nejpokročilější'

Buňky by se podle badatelů daly využít k nahrazení částí lidských těl, aniž by hrozilo riziko, že je lidský organismus odmítne.

Tvrzení o naklonování lidských embryí není první, ale všechna předchozí byla zpochybňována. Jihokorejský tým informace o projektu zveřejnil v uznávaném vědeckém časopise Journal Science, což jim přidává na důvěryhodnosti.

Zatímco jiné týmy tvrdily, že dokázaly embryo dochovat do velikosti čtyř nebo osmi buněk, Jihokorejci tvrdí, že po 240 pokusech získali 30 klonovaných embryí a udrželi je při životě do velikosti jednoho sta buněk, což je asi velikost týden starého zárodku.

Hlavně ale poprvé ukázali, že kmenové buňky se přizpůsobí jakékoliv tkáni lidského těla a nejsou odmítány. To zamená, že by mohly být například využity k vytvoření nervových buněk pro pacienta s onemocněním či poškozením mozku.

Tým tvrdí, že nemá v úmyslu klonovat lidské bytosti, ale že vytvoření klonovaného embrya je nejen možné, ale i relativně snadné.

Průběh pokusu

Woo Suk Hwang ze soulské Národní univerzity a jeho kolegové odebrali genetický materiál z tělních buněk od dárkyň a kombinovali je s jejich vajíčky.

Výsledná embrya pak nechali růst, aby vyprodukovali takzvané kmenové buňky, jež se pak mohou rozrůznit do jakékoli tkáně v těle.

"Po rozrůznění se dá očekávat, že tyto buňky budou moci být transplantovány, aniž by je tělo odmítlo, pro léčbu degenerativních poruch. Nesou totiž genové jádro stejného individua," říká profesor Hwang.

"Náš přístup otevírá dveře pro využití těchto speciálně vyvinutých buněk v transplantační medicíně."

Podrobnosti výzkumu zveřejnil ve své internetové verzi časopis Science.

Důkazy na myších

Tvrzení o vytvoření klonů lidských embryí pro účely studia takzvaných kmenových buněk se už objevila, mnoho z nich však bylo zpochybnováno.

O naklonování člověka se nikdy nepokusíme Woo Suk Hwang

Nikdo nicméně zatím nehovořil o vytvoření tolika raných klonů a jejich vývoji do takto pokročilého stadia.

Práce byla rovněž podrobena velmi pečlivému dohledu nezávislých vědců před její publikací v uznávaném časopise.

"Jde o zatím vývojově nejpokročilější klony lidských embryí," řekl BBC News Online profesor Hwang.

Jihokorejský tým uvádí, že předtím požádal o svolení k výzkumu etickou komisi, a že obdržel informovaný souhlas dárkyň.

Vědecký tým sdělil časopisu Science, jak běhme experimentu použil 242 vajíček šestnácti žen.

V každém z případů byl genetický materiál obsahující genetický kód ženy přenesen z jádra somatické buňky do bezjaderného vajíčka od stejné dárkyně.

Celkem třicet embryí, opravdových genetických kopií svých dárkyň, bylo následně kultivováno do podoby tzv. blastocysty, z níž pak mohou být odebírány kmenové buňky.

Vědci pak pozorovali, že se z těchto speciálních buňek mohou vyvíjet všechny tři hlavní typy tkání lidského těla.

Buňky pak vědci implantovali i do myší, aby ověřilo, zda se mohou dále diferenciovat na ještě specializovanější buněčné typy. Chtěli tak potvrdit schopnost jejich dalšího rozmnožování.

Začátek cesty

Cílem je prozkoumání lidských kmenových buněk, tak aby mohly být využity pro terapeutické účely, například v boji proti nemocem jako je cukrovka, zánět kostí a kloubů či Parkinsonova choroba.

Zástupce šéfredaktora časopisu Science Donald Kennedy říká, že potenciál embryonálních kmenových buněk je obrovský. Vědci ale podle něj stále musí překonat ještě řadu překážek.

"Prozatímní výsledky vypadají slibně. Ale je třeba mít na paměti, že transplantace buněk a tkání a genová terapie jsou technologie budoucnosti, a bude možná trvat ještě roky než budou embrionální kmenové buňky v medicíně využívány," dodává Donald Kennedy.

Zárověň poukázal na etické problémy a vyzval k celosvětovému zákazu využívání podobných postupů k "výrobě" lidských bytostí.

Profesor Hwang, jenž své postupy vyvinul při klonování zvířat říká, že jakýkoli pokus naklonovat člověka by byl šílený.

"My se o něco takového nikdy nepokusíme," ujistil Hwang. "V průběhu klonování zvířat jsme se setkali s mnoha problémy i nebezpečími zejména ve vnitřních orgánech," vysvětlil dále.

Budoucnost bez vajíček

O komentář ke zveřejněné studii požádala BBC profesora regenerativní medicíny z britské Cambridgské univerzity Rogera Pedersena.

Podle jeho názoru je zveřejněná studie představuje značný pokrok ve vývoji transplantovatelné tkáně, kterou imunitní systém příjemce neodmítne jako nepřátelskou.

"Studie korejských vědců umožňuje také zkoumat, jak ještě v embryonálním stádiu přeprogramovat lidský genom," doplňuje profesor Padersen.

"To pravděpodobně urychlí vývoj alternativních způsobů změn lidské buňky. V budoucnu by to mohlo snížit spotřebu ženských vajíček pro tyto účely."