Tomáš Pavlíček

Pro potřeby natáčení se televizní studiu změnilo v Oválnou pracovnu

Bush musel v hodinovém televizním rozhovoru pro stanici NBC přiznat, že v Iráku zatím nebyly nalezeny žádné zbraně hromadného ničení, kvůli nimž vytáhli do války proti Saddámu Husajnovi Spojené státy i jejich spojenci.

Prezident Bush ale vzápětí dodal, že zbraně hromadného ničení mohly být zničeny, skryty nebo dokonce vyvezeny ze země. Část zpravodajských informací ospravedlňujících válku proti iráckému diktátorovi, byla sice podle Bushe mylná, ale nikoliv záměrně přehnaná.

'Neměl, ale mohl mít'

Bush zdůraznil, že podle něj Saddám Husajn představoval pro Spojené státy hrozbu. Měl prý možnost nechat vyrobit zbraně hromadného ničení.

Bílý dům se podle Bushových slov domníval, že je Saddám má, myslelo si to údajně i mezinárodní společenství. Takové zbraně mohl vyrobit, vysvětloval Bush a dodal, že ty by se pak mohly dostat do rukou nějaké teroristické sítě.

Americký prezident minulý týden oznámil, že zpravodajská selhání vyšetří zvláštní komise. Jenže ta by měla svá zjištění zveřejnit až v březnu příštího roku, dlouho po nadcházejících prezidentských volbách. George Bush se bránil, že se tak snaží celou záležitost odsunout.

Historie a Komise nás rozsoudí

Podle něho se taková věc nedá uspěchat, protože jde o strategický náhled, jakýsi celkový obrázek o zpravodajských možnostech amerických tajných služeb.

Lid bude mít příležitost posoudit, jestli jsem učinil správné rozhodnutí odstranit vládu Saddáma Husajna v Iráku George W. Bush

Je to prý věc historie - lid bude mít příležitost posoudit, jestli postupoval správně, jestli měl zdravý úsudek, jestli učinil správné rozhodnutí odstranit vládu Saddáma Husajna v Iráku.

A George Bush také řekl, že výsledky šetření budou užitečné i pro budoucí prezidenty, pomohou prý v boji s terorismem. Z irácké a afghánské lekce se podle Bushe můžou poučit při jednáních s Íránem, Severní Koreu.

Nebezpečný muž na nebezpečném místě

"Stála válka v Iráku za život 530 Američanů, ačkoliv nebyly nalezeny žádné chemické, biologické a nebo jaderné zbraně?" nedal se odbýt moderátor. George Bush je přesvědčen, že ano.

Prezident citoval slova Davida Kaye, že Saddám Husajn byl schopen získat zbraně hromadného ničení. S nimi by byl podle Bushe velmi nebezpečný.

A nebezpečný byl i se schopností takové zbraně vyrábět. Byl to nebezpečný muž v nebezpečné části světa, uzavřel George Bush.

Blix a čarodějnice

Kritika na prezidentovu adresu opakovaně zazněla také od bývalého šéfa zbrojních inspektorů Organizace spojených národů Hanse Blixe.

Když jste přesvědčeni o tom, že tu jsou čarodějnice, vezmete každé koště a budete ho považovat za důkaz svědčící o existenci čarodějnic Hans Blix

Ten o víkendu v rozhovoru pro BBC uvedl, že Spojené státy a Británie nepřistupovaly ke zpravodajským informacím o Iráku dostatečně kriticky, protože byly přesvědčeny, že Saddám Husajn vlastní zbraně hromadného ničení.

Jak tvrdí Blix, tyto země měly špatné zpravodajské informace. Až příliš prý naslouchali utečencům a mnozí z nich věci přeháněli. Zpravodajským službám i vládám podle něj scházel kritický přístup.

Blix přirovnává tažení proti Iráku k honu na čarodějnice. "Když jste přesvědčeni o tom, že tu jsou čarodějnice," vysvětloval bývalý zbrojní inspektor, "pak vezmete každé koště, které uvidíte v koutě a budete ho považovat za důkaz svědčící o existenci čarodějnic."

Hans Blix dále řekl, že i když věří prezidentu Bushovi a premiéru Blairovi, že jednali v dobré víře, podle něj si důkazy pro válku s Irákem přikrášlili.

Předvolební kampaň

BBC se na názor zeptala editorky amerického časopisu Newsweek Eleanor Cliftové.

Nabídl prezident Bush věrohodnou obranu svého rozhodnutí svrhnout vládu Saddáma Husajna?

Nevím, jak je to věrohodné, ale dává určitě najevo, že se Bush chystá bránit vší silou své rozhodnutí jít do války. A činí tak navzdory výzkumům veřejného mínění, které ukazují, že zhruba 52 procent Američanů má pochybnosti o důvěryhodnosti prezidenta Bushe.

George Bush teď dostává rány ze všech stran a jeho slovům se už tak nedůvěřuje Eleanor Cliftová

Přitom silnou stránkou jeho prezidentsví je, že byl vnímán jako někdo, kdo je přímočarý, říká věci, tak jak jsou.

Myslím, že rozpor mezi tím, proč jsme šli do války a tím, jestli v Iráku opravdu jsou nějaké zbraně hromadného ničení, jestli nebyly zpravodajské informace záměrně přeháněny, tedy tento rozpor velmi poškodil postavení prezidenta v očích americké veřejnosti.

George Bush sám o sobě mluvil ve včerejším interview jako o válečném prezidentovi. Naznačuje to, že Irák se opravdu stane hlavním tématem v předvolební prezidentské kampani?

George Bush sám sebe zobrazuje jako válečného vůdce. Po zadržení Saddáma Husajna je ale pro Američany psychologicky válka v Iráku minulostí a chtějí se dívat dopředu. Mnohem víc je zajímá vývoj hospodářství, že se některým lidem nedostává potřebné zdravotní péče. Mají samozřejmě i obavy z terorismu, ale to pro ně už není na prvním místě. Prezident se přitom snaží vykreslit válku v Iráku jako pokračující tažení proti terorismu. Tenhle argument ale podle mě už na Američany nezabírá.

Americký prezident však mluvil i o hospodářství. Zdůrazňoval, že ekonomice pomáhají jím prosazené daňové škrty. Daří se mu o tom přesvědčovat i americké voliče?

Daňové škrty pravděpodobně v jisté míře ekonomiku povzbudily. Stále se ale nevytváří moc nových pracovních míst. Jen něco kolem stovky tisíc míst měsíčně, což v tak velké ekonomice příliš neznamená.

Od doby, kdy se Bush dostal k moci, zanikly dva milióny pracovních příležitostí. Bude tak asi prvním prezidentem od dob Herberta Hoovera za Velké hospodářské krize, na konci jehož vlády bylo míň pracovních míst, než na začátku. Takže i jeho obrana daňových škrtů zní trochu prázdně.

Stejně jako plán, který by měl umožnit i nemajetným Američanům lepší přístup k lékům. Nyní se ukazuje, že to bude stát o třetinu víc, než původně předpovídal.

George Bush teď dostává rány ze všech stran a jeho slovům se už tak nedůvěřuje.