'Zdá se, že všechna kritika s snese na CIA, Bílý dům zůstane čistý'

V nezávislé komisi podle něj zasednou američtí republikáni i demokraté. Prezident ale zatím do komise nikoho nejmenoval, nestanovil ani podmínky práce odborníků.

Od chvíle, kdy šéf amerických zbrojních expertů David Kay prohlásil, že závěry všech zpravodajských služeb o Iráku byly mylné, je Bílý dům pod sílícím tlakem. Jak moc a proč byly informace tak zavádějící?

BBC mluvila s Robertem Baerem, jenž v devadesátých letech pracoval v Iráku a byl zástupcem šéfa operací CIA v této zemi.

Jak to, že se CIA a její protějšky z Británie a dalších zemí tak mýlily?

Upřímně řečeno mě to nepřekvapuje. Pracoval jsem v Iráku několik let, byl jsem tam od začátku první války v Perském zálivu až do poloviny 90. let. Jedním z důvodů, proč jsem v Iráku pracoval, byla skutečnost, že zpravodajské informace do té doby byly tak špatné. V roce 1994 jsem v Iráku zřídil základnu, práce pokračovala ještě několik dalších let.

Byl to zoufalý pokus části CIA získat zdroje uvnitř Saddámova vnitřního okruhu a získat informace o plánu na výrobu zbraní hromadného ničení. Upřímně řečeno se nám to nepodařilo.

Takže až se na obou stranách Atlantiku začne zjišťovat, proč byly informace tak špatné, já budu vědět, proč to tak bylo: Neměli jsme žádné informace z lidských zdrojů - nebyli lidé, se kterými by se dalo mluvit, satelitní fotografie byly nedostatečné, odposlouchávání nefungovalo. Irák byl v zásadě jedna "černá díra".

Jak se ale potom politikům mohlo podařit před válkou v Iráku předložit poměrně silné argumenty o tom, že v zemi jsou zbraně hromadného ničení?

Nemyslím si, že by si kladli obtížné otázky. George Bush nešel do CIA a nezeptal se: 'Víte skutečně, že Saddám má zbraně hromadného ničení?' Na úrovních, které nejsou zpolitizovány, by v CIA Bushovi odpověděli: 'Ne, toto jsou naše domněnky a zakládáme je na neúplných informacích'. Nebo nějak podobně. Pokud po zpravodajských službách požadujete pravdivou odpověď, dostanete ji. Na druhou stranu, když hledáte důvody pro to, jít do války, politické kruhy uvnitř zpravodajských služeb vám je poskytnou. A přesně to se podle mne stalo.

Odkud pocházely tyto neúplné, zlomkovité informace?

Většinou od iráckých emigrantů nebo od všelijakých pochybných zběhů, jejichž informace nám emigranti předali. V devadesátých byly naše zdroje tak špatné, že jsme jejich informace ani dále nerozšiřovali. Ani jsme je nezapisovali, bylo by to plýtvání papírem. Bylo to nezdrojované, nepřesné, neshodovalo se to se zprávami, kterými jsme si byli jisti. Prostě jsme tyto informace ignorovali. Postupem času jsme je ale podle všeho začali používat, abychom ospravedlnili, že jdeme do války se Saddámem Husajnem.

Ale pokud byl Irák vnímán jako hrozba, dokonce i po první válce v Perském zálivu, proč zpravodajské služby neinvestovaly více prostředků do vytvoření zpravodajských řetězců? Proč se nesnažily najít lidi, kteří by mohli pracovat v Iráku. Ještě dnes je počet arabistů - odborníků na Blízký východ - stále velmi nízký...

Byla to kombinace pochybení ve Washingtonu a skutečnosti, že je těžké najít zdroje uvnitř Iráku. Saddám nenechal vědce cestovat do zahraničí, členové jeho úzkého expertního kruhu vyjížděli za hranice velmi zřídka, jeho vojenští důstojníci necestovali vůbec nikdy. A CIA nemohla posílat své důstojníky do Bagdádu, bylo to příliš nebezpečné. Takže možnost získat někoho z Iráčanů byla velmi omezená. Navíc v polovině 90. let CIA nepovažovala Saddáma za tak zásadní hrozbu - prostě nás v podstatě nachytali na švestkách.

Po útocích na Spojené státy v září 2001 se na CIA snesla vlna kritiky. Jak moc může nynější vývoj poškodit její důvěryhodnost?

Myslím, že ji může poškodit velmi výrazně. Politici ve Washingtonu podle mne svalí všechnu vinu na CIA. Budou tvrdit, že kdyby CIA všechno udělala správně, politici by nikdy do války nešli. Doufají, že tak rozptýlí u Američanů myšlenky, že ve Washingtonu existovala jistá skupina politiků, která válku chtěla za každou cenu a která začala sbírat informace na vlastní pěst, aby válku ospravedlnila. Obávám se, že na tyto skutečnosti se zapomene a celá vina za toto fiasko se svalí na CIA.

Důkaz, který by potvrzoval, že zpravodajské služby uvedly politiky v omyl ale přece neexistuje?

Viceprezident Dick Cheney dobře ví, že se měl CIA ptát: 'Jak to víte a na základě čeho?' Kolem zpravodajských služeb se pohyboval dost dlouho. Na druhou stranu George Bush je nezkušený prezident a chápu, proč on omylu podlehl. V jeho vládě pracuje ale více lidí, kteří měli vědět, že něco nesedí. A proto podle mne není možné vinit z pochybení pouze CIA.

Politika založená na preventivních úderech je přeci založená na dobrých a podložených zpravodajských informacích. Ty jsou oporou argumetů, proč jít do války. Jak tedy může tato politika dále pokračovat?

Podle mě to je prostě katastrofa. Někdy v budoucnu můžeme získat skutečně pravdivou informace, že se některá země snaží vyrobit třeba jadernou bombu, kterou možná někde použije. Jenže lidé už nebudou ochotni uvěřit svým vládám - ať už v Londýně nebo ve Washingtonu. Po celém světě, i mezi Brity a Američany, jsme ztratili hodně důvěryhodnosti a je velmi nebezpečné, co se stalo - a nejde jen o Irák.