|
| ||||||||||||||||||||||||||||||
NASA pořídila barevné snímky povrchu Marsu
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) získal zatím nejostřejší snímky z povrchu Marsu. Barevné fotografie pořídila digitální kamera na sondě Spirit, která na Marsu přistála v neděli. Kvalita barevných trojrozměrných záběrů s rozlišením 12 milionů pixelů, které znázorňují zvětralý prašný a kamenitý povrch Marsu, zaskočila i výzkumníky v řídícím centru NASA v kalifornské Pasadeně. Ti více než tři roky odhadovali, do jakého terénu se vlastně jejich sonda pustí a po jakém povrchu se bude pojízdný robot pohybovat. Nynější fotografie na jejich otázky odpověděly. NASA dokázala přístroje zaostřit na kameny v červenohnědém písku. Na základě panoramatických záběrů pak vědci rozhodují, kam mají robota poslat dál. První zastávkou Spiritu má být podle agentury Reuters jedna z takzvaných "ospalých děr", které mohou přinést podrobnější důkazy o dřívější existenci vody na Marsu. Velké překvapení Nad snímky marťanské krajiny, které na Zem zaslal americký robot Spirit, jsou všichni přímo u vytržení. "Pohlednice z Marsu" jsou velice ostré. Podle vědců jsou to ty nejkvalitnější snímky Marsu, jaké má lidstvo k dispozici. Nadšením se netajila ani Jennifer Trosperová z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), která se podílí na marťanském projektu.
"Ty snímky jsou prostě fantastické!" říká Trosperová a dodává: "Tři a půl roku jsme čekali na zjištění, v jakém terénu se budeme s robotem pohybovat, jak ho vlastně máme řídit, zda to bude sndné, anebo naopak obtížné." "Navíc nás pochopitelně zajímalo, na co tam narazíme, co bude robot zkoumat. Takové otázky jsme si kladli spoustu let a ty snímky nám dávají určitou odpověď. Pohled na tak kvalitní snímky, to je senzace." Robot Spirit přistál v kráteru Gusev. Krajina na snímcích vypadá - alespoň očima laika - jako nějaká poušť. David Whitehouse, který se v internetové sekci BBC věnuje oblasti vědy, označuje krajinu, kde Spirit přistál, za poušť. "Mars, to je vůbec planeta divů s celou škálou nejrůznějších oblastí; jsou tam hory, krátery a kaňony i pouště. Tohle je čtvrté úspěšné přistání na Marsu. Sondy mohou přistávat na rovině nebo na nějaké planině. Takže krajina na snímcích opravdu připomíná pozemskou poušť, jakousi větry ošlehanou pláň," říká Whitehouse. "Ale prohlédneme-li si ty obrázky pozorněji, zjistíme, že je to úžasná poušť. Při takovém pohledu zajásá srdce každého geologa či speleologa - jsou tam totiž rozličné druhy hornin, různobarevné usazeniny, nánosy svědčící o různých obdobích - takže - je to sice poušť, ale abych tak řekl, velice slibná," dodává redaktor BBC. Po stopách uhlíku Snímky by měly vědcům pomoci při pátrání po životě na Marsu. Arthur Amador z NASA upřesňuje, že vědci chtějí najít stopy uhlíku. "Směsi uhlovodíků, - na Zemi je to například nafta - zřejmě na Marsu v takovém množství jako na Zemi nenajdeme. Určité stopy ale nelze vyloučit. Doufáme, že s pomocí robota zjistíme přítomnost uhlíku ve sloučeninách, podobných těm, jež jsou přítomny v kapalném skupenství vody." Ale od vědeckých úvah se ještě vraťme do kráteru Gusev. Arthur Amador tvrdí, že tam kdysi bylo jezero. "Má se za to, že povrch kráteru tvoří vrstva usazenin z dob, kdy tam bylo jezero. Na snímcích vidíme jakési ústí, jako by kdysi do kráteru ústila řeka. Chceme prozkoumat minerály ze skal a vrstev na povrchu kráteru." Vědci nyní debatují o tom, zda jsou v okolí robota hory a pokud ano, jak daleko. "Podíváte-li se na obzor, pak na dvou místech spatříte cosi, co vypadá jako kopce. Vědci zatím nevědí, v jaké vzdálenosti od sondy se vypínají. Domnívají se, že jsou od ní daleko asi tak dva a půl kilometru a že jsou to takové nizoučké hřebeny," říká David Whitehouse z BBC. Cesta za poznáním začíná Doktor Jim Bell, další z vědců marťanského projektu, tvrdí, že digitální forografie Marsu jsou prostě pastvou pro oči. "Je to úžasné, ale ta kamera umí ještě lepší věci, takže možná si ještě povedeme mnohem líp než dosud. Je to velký úspěch mít na Marsu pár kamer a takovou báječnou mašinku. Jak se říká, jsme šťastní jako blechy!" Co bude dál? Jennifer Trosperová naznačuje, že velká cesta za poznáním teprve začíná. "O vývoji rudé planety toho moc nevíme," tvrdí Trosperová a dodává: "Obrazně řečeno, stojíme na samé špičce ledovce poznávání vesmíru. Musíme se toho tolik naučit! Je báječné, že prostřednictvím této mise se můžeme dozvědět o nových věcech, zjistit něco nového o planetě, která je vesmírnou sousedkou naší Země." Robot Spirit si tedy zatím vede velice úspěšně. O zřejmě ztraceném modulu Beagle 2, který k Marsu vyslala Evropská kosmická agentura, se to bohužel říct nedá. Podle posledních zpráv se s ním vědci pokusí navázat spojení prostřednictvím jeho mateřské sondy Mars Express. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||