Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

Úroveň radioaktivity na Marsu je příliš vysoká a mohla by způsobit zdravotní problémy kolonistům ze Země, například rakovinu anebo poruchy nervové soustavy.

Myšlenka kolonizace Marsu stále patří spíše do oblasti sci-fi

Tato zpráva zazněla na konferenci pořádané Americkou geofyzikální unií v San Franciscu. Zastaví rozpínavost pozemšťanů nebezpečné gama paprsky?

"Je otázka, jak intenzivní tam záření je, zda nám úplně znemožní tam přistát, nebo zamezí kolonizaci planety," není si jistý publicista Tomáš Přibyl, odborník na kosmonautiku.

V případě dlouhodobého přeletu mezi planetami se musí řešit radioaktivní záření stejně jako při přistání na cílovém tělese.

Globální oteplování na Marsu?

Na konferenci zaznělo i to, že Mars možná momentálně procitá z doby ledové a prožívá cosi jako globální oteplování.

Přibyl tvrdí, že ani tato skutečnost není jistá.

FAKTA O MARSU

Pojmenován po římském bohu války Rok na Marsu trvá 687 pozemských dní Maximální vzdálenost od Země: 378 million km Teplota v létě: 27 C Teplata v zimě: -133 C Mars má dva měsíce

"Jedna teorie zní, že Mars procitá z doby ledové a že na něm začne z nějakého důvodu globální oteplování, a druhá teorie pak, že Mars upadá do doby ledové," říká Přibyl.

Podle něj druhou možnost podporuje to, že Mars v poslední době přišel o velké množství oxidu uhličitého, jenž způsobuje globální oteplování.

To na Zemi vzniká kvůli znečistění, na Venuši je naopak oxidu uhličitého přebytek, proto je teplota na povrchu Venuše několik set stupňů Celsia.

Jednotlivé země vysílají k Marsu své sondy. První japonská meziplanetární sonda, sice selhala, ale už teď míří k rudé planetě američtí roboti, kteří mají začít pracovat v lednu.

Jednotlivé země spolu zatím při výzkumu nespolupracují.

"Je nutné, aby si národní kosmické agentury protlačily do svých rozpočtů projekty meziplanetárních sond, a až budou schválené, můžeme mluvit o mezinárodní spolupráci," říká Přibyl

Voda na Marsu

Kolem Marsu krouží sonda Mars Odyssey, jež tam potvrdila přítomnost vody.

"Nevíme však, kolik tam vody je, jaký má koloběh, v jakém je skupenství, kde je, kolik jí bylo dříve, kolik jí tam bude do budoucna," odhaluje další nejasnosti Přibyl.

Díky tomuto poznatku je potřeba Mars dále zkoumat.

"Země nám může být zanedlouho velmi těsná. Možná se Mars stane naší druhou zemí, ale to je hudba velmi vzdálené budoucnosti," uzavírá Přibyl.