Iráčtí představitelé z provizorní vládní rady trvají na tom, že Saddám Husajn by měl být souzen Iráčany podle iráckého práva.

Jak v rozhovoru pro BBC uvedl člen irácké vládní rady doktor Hajdar Abadí, presumpce neviny by byl v případě svrženého diktátora zbytečný luxus.

MOŽNÁ OBVINĚNÍ SADDÁMA tažení proti Kurdům v 80. letech 20. století, včetně užití jedovatého plynu v Halabdže represe vůči kurdským a šíitským povstalcům po první válce v oblasti Perského zálivu brutalita vůči Arabům z bažin na jihu Iráku zločiny spáchané v průběhu válek proti Íránu a Kuvajtu možný podíl na současných útocích proti koaličním silám v Iráku

"Vinu tohoto člověka už prokázaly jeho skutky a jeho chování za posledních 35 let," míní Abadí.

"Soudy zpravidla hodnotí nashromážděná fakta a pak vynesou nad obžalovaným svůj verdikt. V případě Saddáma Husajna jsou ale důkazy o jeho zločinech všem dobře známy a není třeba, aby je posuzoval nějaký specialista."

Mezinárodní účast na soudním procesu se Saddámem Husajnem irácká vládní rada neodmítá.

"Mezinárodní pozorovatele i mezinárodní účast u tohoto soudu vítáme. To hlavní, co se snažíme sdělit, je to, že Saddám Husajn musí být souzen v Iráku a Iráčany."

Někteří členové irácké vládní rady už se nechali slyšet, že jediný možný verdikt v soudním procesu se Saddámem Husajnem je trest smrti.

"Někteří Iráčané mají pocit, že by neměl být popraven, protože by to podle nich byl pro něj milosrdný konec za všechny ty zločiny, které na iráckém lidu napáchal. Domnívají se, že by za to měl trpět dlouhou dobu," podotýká k tomu ministr informací v irácké vládní radě Hajdar Abadí a dodává:

"Já si ale myslím, že vzhledem k tomu, že se snažíme vybudovat nový, prosperující Irák, musíme se tohoto muže zbavit co nejdříve. Podle mého názoru by měl být eliminován velice rychle, ale spravedlivě. A pokud se mne ptáte, zda to znamená popravu, pak říkám ano."

Verdikt až po procesu

Michael O'Hanlon z Broookingsova institutu ve Washingtonu proti tomu, aby Saddáma Husajna soudili Iráčané, nic nenamítá:

"Je to dobrý nápad, ale měli bychom si všichni dávat dobrý pozor - a to i přesto, že důkazy se zdají být naprosto jasné-, aby to nevypadalo jako, že už jsme se dohodli, jak by měl vypadat konečný verdikt, ještě než začal samotný proces."

JAK MŮŽE VYPADAT TRIBUNÁL mezinárodní tribunál (podobný jako pro souzení zločinů spáchaných ve Rwandě a v bývalé Jugoslávii) - v případě Iráku politicky spíše neprůchodné soud čistě na základě iráckého práva, bez přítomnosti jakéhokoli cizího prvku hybridní tribunál (irácký soud s výraznou mezinárodní účastí)

Podle tohoto britského odborníka na mezinárodní právo sice irácký zvláštní tribunál s mezinárodní účastí počítá, ale o popsaný hybrid jít nemá:

"Narozdíl od známých hybridních soudů, které řeší zločiny ve Východním Timoru, v Kosovu nebo naposledy v Sierra Leone, irácký zvláštní soud nepočítá s mezinárodními soudci, kteří by aktivně soudili, ale ponechává jim pouze role poradců nebo pozorovatelů."

"Není to samozřejmě lehké, protože všichni si uvědomují tíhu a přesvědčivost dostupných důkazů, pokud ale chceme mít spravedlivý proces, musíme mu dát šanci se hájit. A pokud chce prezident Bush dostát svému prohlášení, že Saddáma Husajna čeká spravedlnost, kterou on sám upíral milionům lidí, nemůžeme rovnou začít šikovat popravčí četu," míní Michael O'Hanlon.

"Na druhou stranu se rozhodně ztotožňuji s odhodláním nedopustit, aby se Saddám Husajn ještě nekdy dostal na svobodu a domnívám se, že vznikající irácký legální systém to bude schopen zajistit stejně dobře jako kdokoli jiný."

"Zároveň je tu další otázka, a to ta, jestli se nebudeme chtít se Saddámem dohodnout, že by například odvolal trvající ozbrojený odpor výměnou za to, že dostane doživotí spíše než trest smrti. To je třeba prodiskutovat," uzavírá Michael O'Hanlon z Broookingsova institutu ve Washingtonu.

Mezinárodní dohled

Zdá se, že se postupně vytváří konsensus, podle něhož by dominantní role v soudním procesu se Saddámem Husajnem připadla samotným Iráčanům, ovšem při zajištění určité formy mezinárodní účasti.

Na to, jak by taková kombinace mohla vypadat, jsme se zeptali odborníka na mezinárodní právo, doktora Ralpha Wilda z Londýnské univerzity: "Vyzkoušena byla celá řada možností."

"Například tribunál v Kambodži, který posuzuje zločiny spáchané za vlády Rudých Khmérů, se z větší části skládá z místních soudců a mezinárodní zástupci tvoří u soudu jen menšinu."

"Všechna rozhodnutí ale musejí mít souhlas jednoho z mezinárodních soudců. Ty jmenují místní kambodžské úřady, ale vycházejí přitom ze seznamu předloženého generálním tajemníkem OSN."

Podle Wilda žádný mezinárodní právní závazek, který by bránil použití trestu smrti, neexistuje.

"Panují ale politické pochybnosti ohledně toho, zda by se generální sekretaritát OSN chtěl podílet na procesu, který by takovým verdiktem mohl skončit," říká odborník na mezinárodní právo Ralph Wilde z Londýnské univerzity.