Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

Michal Růžička Londýn

Jedna z hlavních otázek, kterou dopadení Saddáma Husajna vyvolalo, zní: před jakým tribunálem by měl být bývalý irácký prezident souzen za své zločiny?

Má Husajna soudit tribunál zastupující výhradně oběti režimu?

Irácký vládní výbor, který minulý týden zřídil zvláštní soud pro souzení zločinů spáchaných za režimu Saddáma Husajna, v neděli vyhlásil, že trvá na tom, aby Saddám Husajn předstoupil právě před tento irácký soud.

Soud se Saddámem Husajnem vzbuzuje dilema i ve Velké Británii.

Již zatčení bývalého iráckého prezidenta má své první kritiky. Objevily se hlasy, že fotografie zajatého Saddáma Husajna, zveřejněné ve všech světových médiích, představují porušení ženevských konvencí o nakládání s válečnými zajatci.

Britský právník John Jones, který zastupoval svou zemi u mezinárodních soudů pro zločiny spáchané ve Rwandě, v bývalé Jugoslávii a v Sierra Leone, soudí, že jde pouze o jakousi názorovou předehru:

"Konvence sice kromě jiného zakazuje vystavovat válečné zajatce veřejnosti pro pobavení, ale já si myslím, že v tomto případě zatím nebyla ženevská konvence porušena," říká John Jones.

Podle něj je totiž nutné, aby v první chvíli Američané dokázali, že bývalého iráckého prezidenta skutečně zatkli.

Kde Husajna soudit?

Tuto předehru ovšem nejen podle Johna Jonese, ale i podle většiny pozorovatelů, kteří se stačili k nové situaci vyjádřit, brzy vystřídá otázka, jak Saddáma Husajna soudit. Před jakým tribunálem?

Irácký zvláštní soud nepočítá s mezinárodními soudci - ponechává jim pouze role poradců nebo pozorovatelů

Malcolm Shaw

Profesor mezinárodního práva Malcolm Shaw z univerzity v anglickém Leicesteru vypočítává, jaké jsou tři základní možnosti:

"V prvé řadě lze ustanovit mezinárodní tribunál podobný tomu, který byl zřízen pro souzení zločinů spáchaných ve Rwandě a v bývalé Jugoslávii - což se ale v případě Iráku nezdá být politicky průchodné.

Za druhé lze soudit čistě interně, na základě iráckého práva, bez přítomnosti jakéhokoli cizího prvku. A do třetice - je možné sestrojit hybridní tribunál, a to by znamenalo irácký soud s výraznou mezinárodní účastí," říká Malcolm Shaw.

Podle tohoto britského odborníka na mezinárodní právo sice irácký zvláštní tribunál s mezinárodní účastí počítá, ale o popsaný hybrid jít nemá:

"Narozdíl od známých hybridních soudů, které řeší zločiny ve Východním Timoru, v Kosovu nebo naposledy v Sierra Leone, irácký zvláštní soud nepočítá s mezinárodními soudci, kteří by aktivně soudili, ale ponechává jim pouze role poradců nebo pozorovatelů."

Výběr soudců

John Jones dodává, že podle něj bude nejvážnějším problémem iráckého tribunálu výběr soudců:

OSN nebude mít u iráckého tribunálu žádnou větší roli

John Jones

"Ti iráčtí soudci, kteří mají zkušenost s kriminálními soudy, budou z účasti na soudu pravděpodobně vyloučeni, protože aby mohli v minulosti soudit, museli jistě spolupracovat s baathistickou stranou, takže zbydou emigranti a profesoři ze škol - těm zase bude chybět bezprostřední zkušenost s Husajnovým režimem."

Podle Johna Jonese by bylo dobré, kdyby právě těmto méně zkušeným lidem pomáhali zkušení mezinárodní soudci - ovšem fakt, že jde o čistě irácký soud, prý případnou spolupráci omezuje:

"Soudci by například mohli konzultovat s OSN otázku, kdo by mohli být vhodní soudní experti, ale jinak nebude mít OSN u iráckého tribunálu žádnou větší roli. Toto není soud podobný tribunálu v Sierra Leoně, který vznikl na základě smlouvy mezi vládou a OSN," míní John Jones.

Obavy o legitimitu

Pokud by nakonec Saddám Husajn byl souzen tímto zvláštním iráckým soudem - požíval by irácký tribunál u mezinárodní veřejnosti dostatečnou legitimitu?

Soudce John Jones říká, že odpověď na podobnou otázku je vždycky politická:

"Zvláštní soud byl zřízen vládním výborem, který je sám prozatímním tělesem, jež vzniklo na základě vůle provizorní správy. Takže by někdo mohl říct, že dokud nebude demokraticky zvolena řádná irácká vláda, která ratifikuje vznik zvláštního tribunálu, nad legitimitou soudu vždycky bude viset otazník, protože jde vlastně o americké dílo."

Jeho předpověď potvrzují i vydání dnešních britských novin.

Zatímco konzervativní listy trvají na tom, aby Saddáma Husajna soudil tribunál zastupující výhradně oběti jeho režimu, a tedy tribunál irácký, liberální deníky trvají na tom, aby byl pod záštitou OSN zřízen soud mezinárodní.

K tomuto názoru je vede především obava, že irácký soud by nevyhnutelně skončil rozsudkem smrti.

Na druhou stranu se očekává, že případný soud se Saddámem Husajnem mezinárodní rozměr stejně dostane. Přinejmenším proto, že k zástupu žalobců se budou chtít připojit také oběti Husajnových výbojných válek - Írán a Kuvajt.