 | | | | | | | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přípravy na volbu nového papeže
Rozhodnutí Jana Pavla II. jmenovat jednatřicet nových kardinálů o několik měsíců dříve než plánováno spojují pozorovatelé nevyhnutelně s obnovenými obavami o papežovo zdraví.
Jan Pavel II. již všechna veřejná vystoupení absolvuje na pojízdném křesle. Trpí Parkinsonovou chorobou a silnou artritidou a k tomu se v poslední době přidávají další potíže. Očekávalo se, že slavnost, na níž noví kardinálové přebírají od papeže své červené pokrývky hlavy, solidea, se bude konat až příští rok v únoru. Je urychlené jmenování nových kardinálů posledním pokusem Jana Pavla II. ovlivnit volbu nástupce, která se možná blíží ještě rychleji, než se dosud ve Vatikánu odhadovalo? Staletý rituál Kardinálové jsou v katolické hierarchii hned za papežem. Jejich nejdůležitější úkol spočívá právě ve výběru nové hlavy církve - téměř vždy z řad kardinálů. Volby, zvané konkláva, se mohou účastnit pouze kardinálové mladší osmdesáti let. Jde o rituál, který se za celá staletí téměř nezměnil.
Podle pravidel zavedených papežem Pavlem VI. by počet volitelů neměl přesáhnout sto dvacet. Jan Pavel II. se však v posledních letech na tuto zásadu neohlíží. V roce 2001 zvýšil stav volitelů na 135. O dva a půl roku později, vzhledem k tomu, že někteří kardinálové zemřeli nebo dosáhli limitu osmdesáti let, počet volitelů klesl na 109. Proto by i bez ohledu na papežovo zdraví bylo nutné v příštích měsících jmenovat nové kardinály. A proč čekat až na únor, když se téměř všichni vedoucí představitelé církve sjíždějí do Říma na oslavy pětadvacáté výročí volby Jana Pavla II. a slavnosti blahořečení Matky Terezy? Kdykoli tento papež jmenuje nové kardinály, pozorovatelé hledají v jejich seznamu důkaz, že Jan Pavel II. vybírá konzervativně naladěné muže, kteří zvolí nástupce podle jeho představ. Tedy někoho, kdo bude prosazovat tradiční hodnoty. V tomto smyslu již tato nová, jednatřicetičlenná skupina kardinálů složení sboru volitelů příliš neovlivní. Nynější papež svou představu o podobě volitelského sboru realizoval už před časem.
Ze stávajících 109 volitelů jich totiž pouze pět bylo jmenováno před Janem Pavlem II. a seznam nejnovějších kardinálů poměr sil v konklávě nijak radikálně neposouvá. Jako vždy, i tentokrát je pozornost zaměřena na Italy. Jejich počet ve sboru volitelů v posledních letech klesal, což vedlo ke spekulacím, že příští papež bude pocházet z Latinské Ameriky, regionu, který má mezi voliteli rostoucí vliv. V nově jmenované skupině kardinálů je šest Italů, všichni ve věku do osmdesáti let. To italský blok mezi voliteli mírně posílí - na 23 kardinálů, tedy sedmnáct procent volitelského sboru. Naděje na změnu Mnozí experti na Vatikán nicméně zpochybňují papežův vliv na volbu jeho nástupce. Poukazují na to, že konklávy kardinálů obvykle nehledají přesnou kopii papeže, který právě zemřel. Zkrátka si ujasní, kam by měl nový papež církev vést, a ptají se, kdo má k takové misi odpovídající kvality. Pro kardinály jde o okamžik skutečné moci - budoucnost církve je v jejich rukou. Volí pak v naprosté tajnosti, každý dle svého svědomí. Řada pozorovatelů soudí, že tentokrát budou kardinálové hledat "pastora", muže, který má jako "rezidenční" arcibiskup působící mimo Vatikán blíže k lidem. Typ "vatikánského byrokrata" má prý menší šance. Mnozí kardinálové si přejí, aby církev byla méně centralizovaná než dosud a aby více pravomocí dostali biskupové "na místě", v různých částech světa. A tak i když se Jan Pavel II. snaží uchovat, zakotvit svůj odkaz, kardinálové mohou zvolit papeže, který bude vidět věci poněkud jinak. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poslat stránku emailem
Verze pro tisk
