Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

Nevratné škody v iráckých muzeích trápí odborníky

V uplynulých dnech Iráčané vyrabovali muzea a knihovny s neobyčejnými poklady pocházejícími přímo z kolébky lidské civilizace. Co s tím svět hodlá dělat?

Jako první zareagovala na drancování iráckých pamětihodností Organizace spojených národů. Ta ostatně už před začátkem války varovala Pentagon, že k tomu v Iráku může dojít, a teď obviňuje americké vojáky, že drancování nedokázali zabránit.

Kulturní organizace OSN UNESCO chystá ještě na tento týden konferenci, kde by měla vytvořit plán, jak zachránit irácké kulturní dědictví. Alespoň jeho část.

Nezměrné škody

Úkol to asi bude přetěžký, protože to, co napáchali Iráčané při rabování a ničení, jsou nezměrné škody.

Profesor bagdádské univerzity Moajad Demardži byl z toho při rozhovoru s BBC tak rozrušený, že jen těžko hledal slova:

"Jsem z toho neskutečně smutný a nevím, co k tomu říci. Vždyť to vidíte, všechno shořelo. Dějiny Iráku, jeho kultura, všechno je zničeno," popisuje bagdádský profesor.

Škodám šlo zabránit

Mounir Bouchenaki z UNESCO upozorňuje, že se tomu dalo zabránit. Že například nemuselo být vykradeno Národní muzeum v Bagdádu s naprosto unikátními sbírkami o začátcích lidské civilizace, které gangy zlodějů po pádu vlády Saddáma Husajna vzaly minulý týden útokem.

Na zemi muzea zbyly jen střepy z artefaktů, výstavní vitríny jsou rozbité...

"Rabování muzea bylo pro mě velkým šokem. Nechápu, proč se tak důležitá instituce stala obětí takového činu. Ještě před válkou jsme rozeslali dopisy všem vládám, mezinárodním policejním organizacím a obchodníkům s uměním, protože už jsme měli jednu ošklivou zkušenost z první války v Perském zálivu," říká Mounir Bouchenaki.

"Po jejím skončení propukl chaos na severu a jihu Iráku a civilisté vykradli tamní muzea. Bohužel nebyla přijata opatření, která by takovým škodám zabránila," dodává.

Pokusy o nápravu

Spojené státy americké převzaly část odpovědnosti za tato zvěrsta v kulturní oblasti. Americký ministr zahraničí Colin Powell slíbil, že USA budou chtít hrát hlavní roli při ochraně a obnově iráckých památek.

Neozvaly se ale jen Spojené státy. Neznámý dárce finančně podpořil tým expertů Britského muzeu v Londýně, kteří budou zjišťovat rozsah škod a jak vysvětluje John Curtis z blízkovýchodního oddělení britského muzea, pokusí se některé z těch škod napravit:

"Žádná ze starodávných památek není nevratně poškozena. V archeologických vykopávkách často najdeme jen malé kousky, které pak pečlivě dáváme dohromady. A tak nějak to asi bude vypadat i s iráckými památkami. Bude to, jako bychom dělali archeologické vykopávky přímo v iráckém muzeu."

Snaha o dohodu

Řeč je samozřejmě o těch památkách, které byly poškozeny, ale zůstaly v Iráku. U těch, které už byly z Iráku odvezeny, to bude asi podobně mravenčí práce, i když jiného druhu.

Ředitel britského muzea Neil McGregor říká, že bude nutné jednak zamezit pašování předmětů z Iráku a také zajistit, aby se nedaly prodat do jiných zemí.

"Doufám, že se podaří dosáhnout mezinárodní dohody a že se všechny vlády zaváží, že nic, co by mohlo pocházet z iráckých sbírek umění, nebude možné získat legální cestou a musí být vráceno do Iráku."

"Je tady jistá paralela. Během druhé světové války spojenci podepsali v roce 1943 dohodu, že všechny obchody s uměleckými díly v nacistické Evropě lze anulovat. Doufám, že by se nějaké takové dohody mohlo dosáhnout i nyní, patrně prostřednictvím UNESCO."

"Vlády všech zemí by se měly zavázat, že vrátí do Iráku všechno, co by mohlo pocházet z veřejných iráckých sbírek," nabádá Neil McGregor.

Nutnost zamezit pašování

Určitý problém tkví v tom, že hlavní slovo v poválečném Iráku budou zřejmě hrát Spojené státy, které už daly najevo, že nepočítají s výraznější účastí OSN.

Ať už tedy vlády přijmou jakékoli dohody a zákony, skutečností je, že v Iráku po pádu režimu Saddáma Husajna platí jediné právo, a to zákony americké armády.

A jak upozorňuje John Curtis z britského muzea, klíčové bude zabránit tomu, aby irácké památky opouštěly Irák:

"Musí platit absolutní zákaz vývozu veškerých památek a uměleckých děl z Iráku. Tento zákaz musí být dodržován na obou stranách hranice také potom, až bude v Iráku obnoven letecký provoz. Je to je naprosto klíčové."

Realita

Smutnou skutečností ale je, že i přes sankce OSN zakazující vlastně jakýkoliv obchod s Irákem, uvalené na Bagdád po válce v Perském zálivu v roce 1991, černý obchod vzkvétá.

Během první války v Perském zálivu se z iráckých muzeí ztratilo na pět tisíc exponátů. Do této chvíle se do Iráku vrátilo pouhých pět kusů.