Obyvatele Iráku a televizní diváky na celém světě znepokojují obrázky iráckých měst, jež se pod rukama rabujících mění k nepoznání. Vlády Spojených států a Británie zároveň obviňují média z toho, že přenášené zprávy o bezvládí v Iráku přehánějí.
Ve snaze obnovit pořádek v Bagdádu se k hlídkám místních policistů přidali američtí vojáci a v Basře postupují stejně britští vojáci. Výzva k iráckým policistům, aby se vrátili do práce, se setkala s nečekanou odezvou.
Obezřetný výběr
Na policejní akademii v úterý americká námořní pěchota zahájila evidenci příslušníků policie. Na místo se dostavily tisíce iráckých policistů, kteří říkají, že se chtějí vrátit zpět do práce.
 |  |  |  |  | | | Rabování má psychologické pozadí. Iráčané si myslí, že vše patří vládě a že je to proti nim. | |  |  | Irácký chirurg Akram Hassan |  | Američtí vojáci si zapsali jména všech, ale všechny nepřijali. Přibližně dvě stě policistů bylo zapojeno do společných hlídek.
Opatrnost ve vytváření hlídek je na místě, protože problémy mohou nastat ve chvíli, kdy Iráčané uvidí na ulici stejného policistu, který jim znepříjemňoval život za vlády Saddáma Husajna. Tito si pak mohou myslet, že se nic nezměnilo.
Rekonstrukce potrvá léta
Práce na obnově objektů, které se staly terčem rabování, bude nesmírná.
Chirurga Akrama Hassana, který se podle svých slov dobrovolně snažil pomoci iráckému zdravotnictví, nejvíce rozhořčilo plenění nemocnic:
 Irácké kulturní dědictví patří k nejstarším na světě | "Šokovalo mne to. Myslel jsem, že Irák se podaří obnovit během šesti měsíců. Teď se zdá, že to bude trvat desítky let."
"Má to všechno psychologické pozadí. Lidé tady v Iráku si myslí, že vše patří vládě a že je to proti nim. Proto jim nedělá problémy rabovat, ačkoli řada duchovních vůdců už prohlásila, že je hříchem rabovat majetek cizí osoby," dodal lékař.
Obnovu brzdí pouliční násilí
Na mnoha místech Bagdádu zatím není možné kvůli pokračujícímu rabování a přestřelkám začít s obnovou pořádku a škod.
Mnohé z nich jsou přitom nenapravitelné. Z iráckého národního muzea v hlavním městě zmizely tisíce starodávných artefaktů, jejichž cena je nevyčíslitelná.
 Občanským nepokojům padly za oběť i starodávné sarkofágy | "Irácké muzeum má exponáty staré i sto tisíc let, dále nádherné islámské středověké texty a korán, práce učenců, nábytek, ale také nesmírně důležité předměty pocházející z dob osídlení města, dále literaturu z období 3000 let před naším letopočtem až po první století našeho letopočtu a z doby příchodu islámu," popisuje ztracené muzejní sbírky Eleanor Robsonová, odbornice na dějiny Iráku z Univerzity v Oxfordu.
Jak Robsonové je ztráta těchto předmětů je nevyčíslitelná: "Je to téměř nezměřitelné, neustále myslím na rabování Bagdádu v roce 1258."
"Je obtížné nalézt nějaká srovnání v modernější historii, protože když byla muzea během nedávných válek obsazena, dobyvatelé je využili ve svůj prospěch, takže artefakty byly opatrně přemístěny, pečlivě uskladňovány, ať to bylo během války nacistů v Evropě nebo Iráčanů v Kuvajtu," říká odbornice.
Nejistota v Bagdádu
Zatímco v Bagdádu se věci začínají velmi pomalu vracet k jistému druhu normálního života, je zřejmé, že obyvatele velmi znepokojuje příští fáze, která je čeká v hlavním městě.
Zdejší nálada vypovídá o tom, že lidé se velmi obávají budoucnosti. Říkají, že nemají vládu, ale že ji chtějí mít.
Cítí, že společnost nikdo neřídí, ať už v ulicích, pokud jde o zachování pořádku nebo i na ministerstvech, jež by udržela v chodu ropný průmysl a nemocnice.
V Bagdádu převládá strach a nejistota. |