Pátek 10. srpna 2001

předcházející

Zrcadla doby

Ladislav Verecký

Občas pročítám inzeráty, jejichž prostřednictvím lidé hledají i nabízejí seznámení. Proměnlivý slovník těchto miniaturních literárních žánrů považuji za neobyčejně zajímavé zrcadlo doby.

Za starých pořádků byly klíčovým slovem závazky. Inzeroval-li někdo, že je bez závazků, znamenalo to, že je bezdětný, případně, že se děti živí samy, a bývalý manžel či manželka už taky nic nechtějí, v nejlepším případě jsou dokonce po smrti.

Závazek jako synonymum pro dítě považuji za vrcholný projev úředního komunistického žargonu. Koho hledali všichni ti lidé bez závazků? Ženy nejraději kutila. Nebo ještě lépe finančně zajištěného kutila bez závazků, pokud možno sportovní typ.

Takový finančně zajištěný kutil bez závazků totiž mohl zanechávat celý svůj plat v národním podniku Stavebniny a pár vzniklý na inzerát tak mohl po celý rok zvelebovat svoji chalupu. To byla za minulého režimu představa ráje, kterou poněkud kalila skutečnost, že v národním podniku Stavebniny většinou nebylo, co člověk zrovna potřeboval. Hurdisky třeba, nebo luxfery.

V devadesátých letech jazyk seznamovacich inzerátů veli zpestřel a zrozverněl. Z plnoštíhlých žen se staly baculky a z jejich závazků rošťáci. Objevily se kuriózní, bezmála absolutní požadavky. Utkvěl mi například tento: musí být - rozuměj kýžený partner - příznivcem Václava Klause. Jak asi mohla vypadat partnerská hádky dvojice, která by se dala dohromady tímto způsobem:

"Tak ty jsi mi celou dobu lhal! Stojíš na straně sarajevských atentátníků!"

"Ale Maruš, to je přece nesmysl. Jak můžeš…"

"Tak mi laskavě vysvětli, proč se mnou nechceš jít demonstrovat před sekretariát ve Sněmovní?"

"Vždyť venku mrzne a mně není dobře. Mám horečku."

"Tak si tu teda zůstaň srabe, srabe."

Zájem o finančně zajištěné jedince přežil změnu režimu bez zakolísání, pokud však nejsou zajištěni úplně nadobro, měli by být též podnikaví. Vyrojili se však naprosto nevybíraví inzerenti. Jejich značka: věk ani stav nerozhoduje by za komunistů patrně neprošla z mravnostních důvodů.

Jazyk svobodné inzerce se však na rozdíl od inzerce totalitní mění. Působí na něj dokonce i umění. V jednadvacátém století se totiž začal nabízet pozoruhodný počet lidí s vyřešenou minulostí. Od té doby, co byl do kin uveden film Knoflíkáři, skoro každý něco řeší. Například svou minulost.

Zkouším si představit, jak jsem na tom já. Nestěžuju si, nemám vůbec proč podávat si inzerát v rubrice seznámení. Ale že bych měl vyřešenou minulost? Vždyť si pořád nejsem jistý, jestli to nebyla hloupost - přestěhovat se do Prahy. A což teprve, když pomyslím, že jedna z mých bývalých partnerek zrestituovala několik domů a je finančně velice velmi zajištěná. Raději to nebudu řešit.