Martina Mašková zpravodaj BBC

Nejprve se ptačí chřipka objevila na Sibiři

Vláda se obává, že by se drůbež mohla od ptáků, žijících ve volné přírodě, nakazit ptačí chřipkou.

Úřady tak reagují na zprávy, že se ptačí chřipka v Rusku šíří západním a severním směrem.

Rádio Echo Moskvy nedávno citovalo údaje ministerstva pro mimořádné situace, podle nějž v Rusku na ptačí chřipku zatím zašlo přes jedenáct tisíc kusů domácí drůbeže a divokých ptáků.

Ruské úřady však zatím nezaznamenaly žádné případy infekce u lidí.

Nejprve na Sibiři

První výskyt ptačí chřipky byl hlášen v červenci na Sibiři. Teď potvrzují hygienici vymírání drůbeže už v šesti oblastech Ruska včetně Kalmycké oblasti na jihu u Kaspického moře.

Jsou přesvědčeni, že k nim nemoc zanesli tažní ptáci.

Richard Thomas, redaktor časopisu World Birdwatch v rozhovoru pro BBC připustil, že existuje vážný důvod k obavám.

Zatím není známo, jak virus na divoké ptáky působí, a hromadné vybíjení drůbeže přináší velké ekonomické škody Richard Thomas

"Zatím není známo, jak virus na divoké ptáky působí, a hromadné vybíjení drůbeže přináší velké ekonomické škody," uvedl Thomas.

Podle něj ale zatím neexistují jasné důkazy, že nemoc opravdu přenášejí tažní ptáci.

Vědci se spíš přiklánějí k možnosti, že se se divocí ptáci v Rusku nakazili od nakažených domácích kachen či hus, dovezených z Asie.

Podle Richarda Thomase je pro zastavení viru důležité dostat pod kontrolu transporty drůbeže, vybíjet nakažená hejna a omezit mezinárodní obchodování s ptáky.

V rozhovoru pro BBC připomněl případ orla, který byl prodán z Asie do Belgie a až tam se zjistilo, že má ptačí chřipku.

Virus ptačí chřipky se zatím nepřenáší z člověka na člověka. V Asii ale od roku 2003 zemřelo kolem padesáti lidí, kteří zřejmě snědli nakažené drůbeží maso.

Ze Sibiře do Česka

Z Ruska by se teoreticky mohl virus ptačí chřipky přenést přes Ural do Evropy. I do Česka táhnou ptáci ze vzdálených asijských oblastí.

Příčinou šíření ptačí chřipky jsou asi nedostatečné hygienické podmínky

"Jsou to některé druhy kachen, či zpěvní ptáci, například drozd kvíčala," uvedl pro BBC ornitolog Jaroslav Cepák z Národního muzea.

Pravá podzimní migrace však ještě nenastala, tito ptáci přiletí až v říjnu nebo v listopadu.

Ani český vědec nepovažuje za příliš věrohodnou variantu přenosu z divokých ptáků na domácí drůbež. K přenosu podle něj může dojít spíš při stěhování domácí drůbeže.

"Pohyb chovných ptáků venku by se měl omezit na minimum, ale k běžnému kontaktu drůbeže s volně žijícími ptáky běžně nedochází," říká Cepák.

Podle ornitologů jsou příčinou šíření ptačí chřipky zřejmě nedostatečné hygienické podmínky asijských chovů.

"Šíření viru tažnými ptáky na sever je nyní nelogické, migrace probíhá opačným směrem," argumentoval Cepák.

Zmutovaný virus

Hlavní ruský hygienik vyslovil názor, že by se ptačí chřipka mohla dostat do Evropy i přes Blízký východ a Středomoří.

Podle Cepáka je ale málo pravděpodobné, že by to případně zavinili tažní ptáci.

Odborníci poukazují na to, že asijské země nejsou dostatečně přísné, ani co se obchodu s exotickými ptáky týče.

Ptačí chřipka se vyskytuje mezi volně žijícími ptáky zcela běžně. Problémem je ale zmutovaný virus H5N1, který se v tuto chvíli šíří do Ruska z Jihovýchodní Asie.

Otázkou je, zda by případnými dalšími mutacemi nevznikl virus, přenosný z člověka na člověka.