Vědci tvrdí, že vypěstovali první zárodečné kmenové buňky geneticky přizpůsobené cílové skupině zraněných a nemocných pacientů.

Jejich imunitní systém by tedy transplantované kmenové buňky neměl odmítat.

Buňky podle vědců v budoucnu pomohou léčit Alzheimerovu a Parkinsonovu nemoc nebo cukrovku.

Spory o etiku výzkumu

Výzkum kmenových buněk je předmětem etických sporů. Spojené státy a silně katolické země jsou pro jeho zákaz, zbytek zemí v čele se západní Evropou výzkum obhajuje.

Kmenové buňky jsou obrazně řečeno nepopsanou stránkou - mohou se vyvinout v kteroukoliv lidskou buňku a opravit kteroukoliv tkáň.

Odpůrci výzkum označují za neetický, protože jsou buňky odebírány z embryí, která se nikdy nevyvinou v lidskou bytost.

Rovněž tvrdí, že zkoumání povede ke klonování lidí. Jihokorejský tým se ale reprodukčnímu klonování nevěnuje.

Klonování pro léčbu

Zabývá se výhradně klonováním k léčebným účelům. Pacientovi se při něm odebere kousek kůže.

Genetický materiál z jedné její buňky přenese do vajíčka, jehož vlastní genetický materiál by odstraněn.

Žádné lidské embryo při tomto procesu vůbec nevzniká.

Spojené státy přesto usilují o celosvětový zákaz veškerého lidského klonování, reprodukčního i terapeutického.

Organizace spojených národů v březnu schválila nezávazný zákaz veškerého lidského klonování, ale například Británie ve výzkumu kmenových buněk pokračuje.