Přehled britského tisku

Čtvrtek 11. července 2002

předcházející

Připravil Ondřej Štindl


Británie přestává trestat držení konopí

Největší ohlas mělo v britských denících včerejší oznámení britského ministra vnitra Davida Blunketta, že marihuana bude překlasifikována na zakázanou drogu méně nebezpečného typu a její držení tudíž nebude trestné.

Guardian, který má k labouristické vládě blízko, jej vnímá jako krok kupředu. Tématu věnuje jeden s redakčních úvodníků a nadepsal ho slovy Blunkett Statečný.

Guardian v něm mimo jiné píše, že zákon znamená přínos pro desetitisíce mladých lidí v celé Británii, kde až dosud byly nejpřísnější protidrogové zákony v západní Evropě a zároveň je to země s nejvyšším počtem uživatelů drog.

Guardian Blunkettovo rozhodnutí podporuje i statistikou. Marihuanu údajně alespoň jednou za rok kouří dva a půl milionu lidí. Policie za rok řeší devadesát tisíc případů držení marihuany. Podle Guardianu tedy získá prostor pro boj s tvrdými drogami a zrušení trestnosti držení marihuany údajně podporuje i veřejnost.

Blunkettovo nedůsledné řešení

Pravicové deníky ale Blunketta nechválí, ale jejich kritika zdaleka nesouzní s postojem pravicové konzervativní strany.

Nejkonzervativní z britských seriózních deníků - Daily Telegraph - totiž Blunkettovo rozhodnutí má za málo důsledné. Podle Telegraphu měla vláda namísto dekriminalizice marihuanu plně legalizovat a dostat tak trh s ní pod kontrolu.

V současné situaci ovšem prodej cannabisu zůstane v rukou kriminálních živlů a dokonce se dá čekat, že kvůli vládnímu rozhodnutí budou mít vyšší zisky.

Vláda se podle Telegraphu opět rozhodla pro jakousi třetí cestu přístup k marihuaně na jednu stranu uvolnit a na druhou stranu zpřísnit tresty za obchod s ní. Deník pokládá za pravděpodobné, že výsledkem bude kombinace toho nejhoršího ovoce jak jak tvrdého, tak tolerantního přístupu.

Útok na Irák

Stránky britských novin poslední dobou plní i úvahy o možném americko-britském útoku na Irák.

Timesy úvahám o válce s Irákem věnují celou tiskovou stranu. Možnost toho konfliktu posuzují z hlediska amerických prezidentských voleb a docházejí k tomu, že pokud válka nezačne do přiští zimy, dost možná nezačne vůbec.

V létě totiž američtí stratégové nemohou poslat vojáky do bojů v rozpálené poušti a kdyby kampaň začala až příští podzim, hrozilo by, že se protáhne až do roku 2004, kdy ve Státech budou probíhat prezidentské volby. A tomu se podle Timesů chce tým prezidenta Bushe vyhnout.

Deník píše o tom, jak se Američané chtějí vyrovnat s kritikou evropských spojenců, kteří dávají najevo nesouhlas s invazí do Iráku. Odpor by podle Timesů nemusel být zas až tak silný.

Rusko - tradiční spojenec Bagdádu - by mohlo změnit názor pod vlivem příslibu výhodných obchodních kontraktů s režimem, který by v Iráku po válce vznikl. Jistou roli v postoji Moskvy by podle deníku mohla mít možnost získat osm miliard dolarů, které Rusku Irák dluží.

Ekonomické ohledy by údajně mohly ovlivnit i postoj Francie, která by ze změny poměrů v Iráku také mohla výrazně profitovat. Proti útoku na Irák se vyslovil i německý kancléř Gerhard Schroder. Timesy, ale připomínají, že v Německu možná dojde ke střídání vládní garnitury.

Delší verze Amadea v Londýně

Daily Telegraph přináší půlstránkové interview s Milošem Formanem.

V londýnském Barbicanu totiž dnes začíná mozartovský festival a v jeho rámci se bude promítat i Formanův Amadeus. Bude to jakási vylepšená verze, Forman totiž v rozhovoru připouští, že v původním filmu udělal několik zbytečných střihů.

V rozhovoru pro Telegraph Forman říká, že při dokončování filmu propadl panice, že ještě delšího Amadea - i ta prostříhaná verze má totiž tři hodiny - by publikum odmítlo.