Přehled britského tisku

Úterý 14. května 2002

předcházející

Připravil Ivan Kytka

Váhavá role EU v blízkovýchodním konfliktu

"Pro země Evropské unie se stalo třináct palestinských exulantů Černým Petrem, kterého nechce nikdo třímat v ruce," uvádí Daily Telegraph.

List píše, že zmatek kolem toho, která země by je měla přijmout, odhaluje problémy, které provázejí ambice evropské patnáctky hrát na Blízkém východě větší roli.

Mnohé země by chtěly získat prestiž jako prostředkovatelé v konfliktu, nechtějí však do něj být jakkoli vtaženy. V 70. letech totiž vedli Izraelci a Palestinci v ulicích evropských metropolí krvavou a tajnou válku, kterou provázely pumové atentáty, únosy a vraždy.

Timesy k tomu dodávají, že Británie se odmítla zavázat k tomu, že Palestince přijme, a zdůvodnila to tím, že se v celé záležitosti už dostatečně angažovala, když poskytla vojenský letoun pro jejich přepravu.

Jaderné velmoci se dohodly na snížení počtu zbraní

Spojené státy a Rusko se dohodly na redukci počtu strategických jaderných hlavic. FinancialTimes píší, že dohoda je sama o sobě dobrou zprávou, špatné však podle listu je, že obě strany nebyly ambicióznější.

Deník soudí, že se určitě mohly dohodnout na mnohem drastičtějších škrtech, aniž by to jakkoliv změnilo strategickou rovnováhu. Není prý pochyb o tom, že Rusko by s něčím podobným souhlasilo, ostatně sám prezident Putin nabízel redukci až na 1.500 hlavic.

Zbrojní arzenál Moskvy se totiž stává stále zastaralejším a nebude možná trvat tak dlouho a stane se nepoužitelným.

Timesy se ve své analýze ptají, zda je období, kdy se obě strany mohly navzájem zničit, pryč. Z technického hlediska nikoliv, odpovídá si deník. Včerejší dohoda je nicméně nejvýznamější svého druhu za posledních více než deset let. Timesy připouštějí, že prezident Putin musel udělat více ústupků než jeho protějšek.

Guardian k tomu dodává, že hlavním ústupkem americké strany byl závazek, podle kterého bude muset být smlouva ratifikována, a stane se právně závazným dokumentem.

Důvody pozvání Cartera na Kubu

Bývalý americký prezident Jimmy Carter je na Kubě. Independent se v redakčním komentáři ptá, zda jde o trik stárnoucího kubánského vůdce Castra, kterým chce okolní svět obalamutit, aby mu pomohl přežít u moci, nebo zda jde o důkaz toho, že se Kuba deset let po kolapsu svého sovětského patrona ocitla na prahu historické změny.

"Pozvání pro Jimmyho Cartera v sobě skrývá zřejmě z obého trochu," píše Indepedent. Podle listu však Carterova návštěva poskytuje také důkaz, že zahraniční politika Washingtonu je méně rigidní, než by rétorika konzervativní administrativy zejména z období loňských voleb do Kongresu napovídala.

Daily Telegraph zaznamenává, že Carter pozval na snídani do svého hotelu kubánského disidenta Oswalda Payu, označovaného za kubánského Václava Havla. Payo se spolupodílel na petici požadující referendum o základních lidských svobodách, kterou podepsalo 11.000 Kubánců.

Daily Telegraph také připomíná, že Carter by měl dnes večer oslovit prostřednictvím projevu přenášeného kubánskou státní televizí obyvatele celého ostrova.

Reforma Sněmovny lordů

Dnešní noviny věnují velkou pozornost chystané reformě Sněmovy lordů. Independent píše, že se jedná o jeden z nejvýznamějších nedokončených úkolů britské politiky - poslední významný zákon omezující pravomoce nevolené Horní sněmovny byl přijat v roce 1911.

Timesy zdůrazňují, že současné britské ústavní uspořádání nemá ve vyspělých západních demokraciích s výjimkou Kandy obdoby.

Guardian oceňuje, že Blairův kabinet předal iniciativu při změnách parlamentu. Podle listu to dokazuje, že vláda, která byla kritizována za svůj přezíravý postoj k poslancům, získává znovu důvěru v demokracii.

Úspěšné hospodaření Tesca

Na ekonomických stránkách neponechávají dnešní britské listy bez povšimnutí včerejší účetní uzávěrku obchodního řetězce Tesco, které má své supermarkety i v České republice.

Úspěšné hospodářské výsledky umožnily, aby roční plat výkonného ředitele firmy Terryho Leahyho vzrostl na 2,5 miliónu liber. Hranici ročního platu milión liber, v přepočtu padesát miliónu korun, překonalo podle Independentu dalších osm členů vedení Tesca.

Firma přitom loni dosáhla rekordního zisku před zdaněním ve výši 1,2 miliardy liber, asi 60 miliard korun.