Přehled britského tisku

Středa 3. dubna 2002

předcházející

Připravil Daniel Kaiser


Neschopnost Západu řešit konflikt na Blízkém východě

Některé britské deníky přetiskují na své titulní stránce fotografii automobilu, který převáží rakev s královnou-matkou ze zámku Windsoru do Londýna, jiné svoje stránky otevírají fotografiemi a články o izraelsko-palestinském konfliktu.

Například Guardianreportáž své zpravodajky z Ramaláhu nadepsal slovy "Mrtvoly, chaos - a sutiny války v obléhaném městě". Blízký východ dominuje i na komentářových stránkách.

Úvodník pravicového Daily Telegraphu kritizuje vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční politiku Javiera Solanu, který navrhl, aby Jásir Arafat i Ariel Šaron odstoupili. Solana prý tím postavil na jednu rovinu legitimní obranu demokratického státu a podporu terorismu.

"Západ Arafatovi příliš dlouho umožňoval, aby navenek vystupoval jako muž míru a přitom podporoval terorismus. Šaron měl plné právo nepustit ho na arabský summit do Bejrútu," soudí list.

Z představy, jak je Arafat veřejně oslavován v Bejrútu, zatímco v izraelských ulicích teče s jeho souhlasem krev, se Daily Telegraphu zvedá žaludek.

Izraelská neochota ke smíru

Levicový Guardian naopak vidí hlavní příčinu současné situace v Šaronově neochotě připustit opravdu funkční palestinský stát.

Guardian kritizuje v této souvislosti britského ministra zahraničí Jacka Strawa, který se překvapivě zastal izraelského premiéra Ariela Šarona. Straw dal najevo porozumění pro Izraelce, kteří už prý "dosáhli stavu naprostého zoufalství."

Guardianu se ale nelíbí, že Straw opomněl připomenout zoufalství Palestinců. Šaron prý totiž nechce dovolit, aby opravdu vznikl palestinský stát, to je základní fakt, který podle Guardianu vedl k současné krizi na Blízkém východě.

Financial Times žádají, aby Amerika zastavila Šarona a nedovolila mu další nesmyslnou válku.

Překážky na cestě do Evropské unie

Financial Times dnes rozebírají potíže s chystaným rozšířením Evropské unie. Dosud se podle deníku předpokládalo, že pochybnosti a nechuť k rozšíření se budou ozývat hlavně z unie. Teď se prý ale ukazuje, že roste nespokojenost i v kandidátských zemích.

Některé země by dokonce mohly vyloučit samy sebe, kdyby jejich obyvatelstvo v referendu hlasovalo proti přistoupení k unii.

List připomíná, jaký rozruch vyvolal nedávno Jörg Haider a maďarský premiér Viktor Orbán kolem Benešových dekretů, což způsobilo šok. Dekrety jsou však jen jeden z mnoha problémů, které číhají pod povrchem.

Mezi ty další patří spor o výši dotací pro zemědělce z nových členských zemí, řecko-turecký konflikt na Kypru a hromadné žaloby lidí vyvlastněných za války a po válce v Polsku.

Polsko jako jediná středoevropská země neprovedlo po převratu žádné restituce. Evropská unie sice nemá žádné jednotné zákony, které by se týkaly restitucí, takže žalující strana nemá teoreticky žádnou šanci. List připomíná, že mezi žalobci jsou dobře organizované židovské skupiny, které mají vliv v Evropské unii i ve Spojených státech.

Financial Times se proto domnívají, že i když má rozšíření dobré vyhlídky na úspěch, problémy, které teď vyplouvají na povrch, ukazují, že přijetí nových členů nedá brát jako hotová věc.