Mnohonárodnostní Británie a Blunkettovy "zkušební sňatky"
V Británii se včera otevřelo nové kolo debaty o multikulturalismu a přistěhovalectví. Podle ministra vnitra Davida Blunketta by se přistěhovalci mimo jiné měli podrobit přísnějším zkouškám z angličtiny a přísahat věrnost královně.
Největší rozruch ale vyprokoval Blunkettův záměr zavést dvouletou zkušební lhůtu na sňatky britských občanů s cizinci. Podle ministra slouží fingované sňatky často jako cesta, jak se legálně dostat do Británie. Z řad etnických menšin se ale ozvaly prudké protesty: Blunkett tím prý útočí na asijskou kulturu.
Jeho plán naprosto dominuje komentářovým stranám a názory se, jak se také u takhle háklivého tématu dá čekat, dokonale různí. Například podle Timesů díky fingovaným svatbám v Británii přibývá lidí, kteří neumějí anglicky, a z toho mají prospěch jenom političtí předáci etnických menšin, kteří chtějí svoje komunity separovat od okolí.
Stejným směrem míří i sloupek v Daily Telegraphu. Autorka uvádí příklad ze svého bydliště v londýnské čtvrti Notting Hill, kde je asi osmdesát procent školáků jiného než britského původu, přesto ale mluví plynule anglicky, na rozdíl od svých rodičů. Když ale škola rodičům nabídla speciální kursy angličtiny, zájem byl minimální.
Jediné, co prý tito lidé od Británii chtějí, aby jim zajistila střechu nad hlavou. Všechno ostatní - náboženství, kulturu nebo třeba obchody - mají vlastní. No a Blunkettovy návrhy by jim podle Daily Tepegraphu mohly ukázat, že má smysl učit se anglicky a zařadit se do společnosti.
Independent nebo Guardian Blunkettovu reformu chválí jako rozumnou, ale vyčítají ministrovi jeho slovník, který se prý v některých momentech kryje se slovníkem xenofobů a rasistů. Pokud jde o fingované sňatky, Independent ministra varuje, aby nepletl dohromady svatby fingované a takové, které za děti dohadují rodiče - což je v takových zemích jako Pakistán normální -, a podobně i Guardianu to celé zavání vměšováním se do odlišné právní tradice.
"Volné místo" v ECB
Šéf Evropské centrální banky, Holanďan Wim Duisenberg oznámil, že v létě roku 2003 (tedy asi tři roky před skončením svého osmiletého mandátu), odejde do důchodu. Podle neformálních dohod z roku 98 by ho měl nahradit francouzský kandidát Jean-Claud Trichet. Britové jsou k francouzským ambicím tradičně ostražití, na druhou stranu ani Duisenberg jako symbol evropské měny nemá v Británii valnou pověst. Dilematu se věnovali i britští komentátoři.
Například Timesy nenašly dobré slovo ani pro jednoho z nich. Patnáct měsíců, po které bude chromá kachna - to je Duisenbergova přezdívka - ještě šéfovat Evropské centrální bance, je prý zbytečně dlouhá doba. Trichet by ale byl ještě horší - tady list připomíná, že doma ve Francii má na krku vyšetřování v aféře kolem banky Credit Lyonnais.
Financial Times zase soudí, že předstih, s jakým Duisenberg včera oznámil svůj odchod, má Francii dát dost času na to, aby si pořádně rozmyslela, koho do čela banky vybere.
