Přehled britského tisku

Pondělí 4. února 2002

předcházející

Připravil Daniel Kaiser

Timesy o Bushově "Stavu Unie"

Když americký prezident George Bush ve své Zprávě ke stavu Unie ukázal prstem na vlády Iránu, Iráku a Severní Koreji, jeho adresnost se nelíbila evropským spojencům. Třenicím mezi Washingtonem a EU se věnuje i britský tisk:

Například Timesy informují na první straně o tom, jak se do britského ministra zahraničí Jacka Strawa pustila poradkyně prezidenta Bushe přes národní bezpečnost Condoleeza Riceová. Straw totiž v pátek Bushova slova o ose zla v Iráku, Iránu a Severní Koreji relativizoval.

Nebyla to prý žádná analýza, kterou by se měla řídit americká zahraniční politika, Straw v tom slyšel spíš rétoriku určenou americkým voličům. Condoleeza Riceová na to, jak píší Timesy, reagovala s těžko skrývaným vztekem a vrátila Strawowi stejnou mincí, když řekla, že očekává, že když vláda v Londýně mluví o zahraniční politice, že nemluví o domácí, tedy britské politice.

Jack Straw nedávno Američanům na veřejnosti radil, aby se k zajatcům z Al Kajdy, které drží na Guantanámu, chovali humánně. Straw poslední dobou v Americe moc oblíbený není a dnešní Timesy v podstatě fandí americké vládě. Z těch tří Bushem vyjmenovaných zemí se Timesy ve svém úvodníku zaměřují na Írán.

Zaostřeno na Teherán

Připomínají, že země je rozdělena na rigidní islámisty a reformisty, kteří sice vyhrávají volby, mají podporu ve městech a mezi mladými lidmi, zatím se ale nemůžou prosadit ve vedení státu. Když bude Amerika tak jako teď nahlas říkat pravdu o tom, že vláda v Teheránu je zapletena do mezinárodního terorismu a podporovat - i hmotně - iránské disidenty, zvýší se šance iránských reformistů.

Desetitisíce mladých Iránců chodí demonstrovat za normálnější život a Západ už podle Timesů nesmí brát na lehkou váhu to, co se děje v íránských ulicích, tak jako to ignoroval v roce 79, když islámská revoluce svrhla šáha.

Financial Times ale vyvozuje ze situace v Iránu úplně opačné závěry. Bushův projev prý zkomplikoval pozici amerického ministra zahraničí Colina Powella, který si opatrně budoval styky s reformátory v Iránu.

Financial Times se dokonce obávají o Powellovu budoucnost. Prezident, v jehož okolí teď dominují takzvaní jestřábi, by Powella mohl přinutit k rezignaci. Kdyby došly věci tak daleko, zbyl by úkol usměrňovat Bushe na Evropany. Nejlépe by se na to prý hodil Tony Blair.Ten podle listu ví, že věci nikdy nejsou jenom černé a bílé.

Gibraltar britskou suverenitunepotřebuje

Blairův šéf diplomacie Jack Straw má ještě jiné starosti než jen slovní potyčky s Američany. Dnes by měl spolu se svým španělským protějškem oznámit, jak se dohodli na budoucnosti Gibraltaru. Obsah dohody je zhruba znám - obě země by se měly o suverenitu nad Gibraltarem podělit.

Independent v úvodníku píše, že obyvatelé Gibraltaru, kteří se ve své většině bojí růstu španělského vlivu, nebojují o právo usadit se v Británii, ale o vlastní státnost. A k tomu prý britskou suverenitu nepotřebují.

Daleko důležitější jsou pro ně dobré vztahy se sousedy, tedy se Španělskem. Takže když smlouva mezi Londýnem a Madridem zaručí obyvatelům Gibraltaru, že je v budoucnu nikdo nebude nutit akceptovat přímou španělskou nadvládu, zdá se to Independentu jako dobrý kompromis.