| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
"Koncem roku začneme s klonováním dětí pro neplodné páry", oznámil italský lékař Severino Antinori překvapeným kolegům týden poté, co americká Sněmovna reprezentantů schválila zákaz všech forem klonování lidských bytostí. Antinori ale trval na svém: "Ten pokus je velmi důležitý pro lidstvo, pro stamilióny neplodných mužů a prezidentu Bushovi bych chtěl vzkázat, že jestli bude zákon proti klonování schválen, vrátíme se do doby temna, jako Talibán v Afgánistánu, a to všechno kvůli přísnému veřejnému mínění, kvůli informačnímu šumu," uvedl. Kontroverzní lékař Antinori nebyl ovšem jediným obhájcem klonování lidí. Sekundoval mu Panayiotis Zavos - androlog, tedy odborník z kliniky pro léčbu mužské neplodnosti v Kentucky a doktorka Brigitte Bisselierová. Evropský zákaz V Evropě klonování člověka zakazuje mimo jiné konvence Rady Evropy. Ruth Deechové z britské komise pro otázky fertilizace člověka a embryologii vadí i samotná metoda: "Než byla vyklonována ovce Dolly, bylo třeba 277 pokusů. Během této doby se narodilo mnoho deformovaných a nadměrně velkých plodů, řada z nich byla nedonošena a tak dále. A já jsem přesvědčena o tom, že by podobné pokusy byly velkým nebezpečím pro matku, ale i pro jakékoliv takto vzniklé dítě. A to už nemluvím o plodech či embryích, které by při tomto procesu vznikaly." Ian Wilmuth, skotský tvůrce první klonované ovce, dnes čtyřleté Dolly, považuje za podstatné zjistit, zda autoři nápadu o klonování lidí, rozlišují mezi tzv. reprodukčním a terapeutickým klonováním. "To první bych zakázal, to druhé se týká nadějného lékařského využití buněk zárodků." Evropa pro zákaz klonování Pouhý den po ohlášení plánů embryologů na brzké zahájení procesu lidského klonování, jež by mělo naplnit rodičovské touhy bezdětných párů, zahájily Německo a Francie na půdě OSN kroky k prosazení globálního zákazu klonování lidí. Obě země oznámily, že toto téma nadnesou příští měsíc na zasedání Valného shromáždění Spojených národů. Mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Bernard Valero vysvětluje, proč podle názoru Paříže tento problém spadá do agendy OSN: "Domníváme se, že lidské klonování je tématem pro celý svět, tématem, které dává v sázku budoucnost lidstva, s řadou morálních aspektů, jež je třeba řešit, takže máme za to, že Spojené národy jsou tím nejlepším fórem k řešení otázky klonování lidí." Do vzrušené debaty o zákazu klonování lidí se poté zapojila i Evropská unie. Komisař pro výzkum Philippe Busquin v rozhovoru pro německou mutaci listu Financial Times uvádí, že klonování nepřináší z vědeckého hlediska žádný užitek a mohlo by naopak celé vědě uškodit. Komisař Busquin zdůraznil, že Unie nebude financovat projekty týkající se klonování lidí nebo kmenových buněk, a vyjádřil naději, že celá evropská patnáctka výzkumy v této oblasti zakáže. Bushovo rozhodnutí Naproti tomu americký prezident George Bush překvapil koncem týdne nejen své voliče rozhodnutím, že je pro částečné financování výzkumu embryonálních kmenových buněk z federálních zdrojů. Částečné proto, že stát podpoří výzkum pouze těch zárodečných buněk, které pocházejí z už zmražených embryí.
Spolupracovník BBC ve Spojených státech, bioimunolog Václav Větvička považuje prohlášení prezidenta Bushe, který se v průběhu loňské předvolební kampaně vyjadřoval zcela proti jakémukoli klonování, za únik od předvolebních slibů. "George Bush ovšem ve svém projevu nemluvil o klonování, ale o výzkumu kmenových buněk, což je něco jiného. Trik je v tom, že povolil výzkum kmenových buněk pouze získaných z dospělých jedinců, ale výzkum na kmenových buňkách embryonálních nepovolí."
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||