| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Čtvrtek 6. června 2002 - 13.40 SEČ Vlna sebevražd v Hong Kongu
Zpracovala Veronika Jacobs Obchodníci v Hong Kongu v poslední době nabízejí trička s nápisem "Važ si života". Reagují tak na velký nárůst počtu sebevražd ve městě. V současnosti tu dobrovolně ukončí svůj život více lidí, než jich zahyne při dopravních nehodách. Dlouhá léta byl Hong Kong jednou z nejbohatších a nejrozvinutějších oblastí Asie. Když kontinent zasáhla finanční krize, nevyhnula se ani Hong Kongu, který zažívá už druhý ekonomický propad. Zvýšený počet sebevražedných pokusů svědčí o tom, že se jeho obyvatelé jen těžko vyrovnávají se svými problémy, které krize přináší. Zranitelní lidé Skupina penzistů sleduje v jednom z domovů důchodců program pro děti. Ventilátory alespoň trochu pomáhají zmenšit nesnesitelné vedro. Každý z mužů obývá malou místnost o zhruba dvou metrech čtverečních. Většina z nich tu být nechce, ale nemají jinou volbu. Anthonymu, jednomu z penzistů, je 61 let a jeho dcera pro něj prostě nemá místo v bytě v přelidněném Hong Kongu. Fotografie v rámečku s naškrábaným nápisem "To je moje kočka Daisy", je jednou z mála věcí, které vlastní.
Hong Kong je výjimečný, protože u starých lidí existuje dvojnásobné nebezpečí, že se pokusí vzít si život. Dohání je k tomu pocit osamění, beznaděj a chudoba. O Anthonym je známo, že uvažuje o sebevraždě, a proto ho navštěvuje každý týden sociální pracovník. "Personál si všiml, že pláču, protože jsem nešťastný a osamělý. Řekl jsem jim, že přemýšlím o sebevraždě. A proto požádali sociálního pracovníka, aby za mnou chodil. A opravdu se mu daří pomáhat mi s problémy, které mě trápí." Přetížená linka pomoci Za poslední rok vzrostl počet volání na linku prevence sebevražd o třicet procent. Dobrovolníci, kteří pro tuto službu pracují, jsou tak zaneprázdněni, že mohou odpovědět jen na jeden telefonát ze tří. Centrum řídí Simon Čcheung, který po smrti bratra opustil lukrativní zaměstnání. "Z ničeho nic zmizel ten, koho jsem miloval a koho obdivoval. Bylo to pro mě velké trauma a ještě dnes, když na bratra myslím, nemůžu usnout. Vzpomínky z dětství se pořád vracejí."
"Byli zvyklí zastávat manažerské pozice, mívali slušné příjmy a najednou dostali výpověď," vysvětluje Simon. Hongongská univerzita se rozhodla zřídit centrum zaměřené na problematiku sebevražd. Profesorka Cecilia Čchenová se obává především případů, kdy rodiče vezmou život sobě i svým dětem. Takový případ se stane přibližně jednou za měsíc. Tvrdí Číňané "Členové rodin jsou velmi úzce spjati. Rodiče považují vlastní děti za svůj majetek. Jejich přístup je tento: Jsem to já, kdo tě přivedl na svět, takže mám také právo tě zabít. Víra, že je lepší zemřít než prožít příšerný život sirotka, vede rodiče k tomu, aby děti vzali s sebou na onen svět."
"Číňané jsou lidé žijící s pocitem, že se mohou spolehnout pouze na sebe a je nemůže nic zlomit. Pojmy jako deprese či duševní problémy pro ně neexistují. Neuznávají, že je možné v případě psychických problémů vyhledat pomoc psychiatra nebo lékaře. Lidé v Číně si neuvědomují, že od deprese a touhy zabít se mohou člověku pomoci antidepresíva." Deprese neuznávají dokonce ani lékaři. Většina starších lidí vyhledala zhruba měsíc před spácháním sebevraždy lékařskou pomoc. Jejich problémy ale byly ignorovány. Dokud Hong Kong tento problém nevyřeší, bude počet sebevražd pravděpodobně i nadále stoupat.
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||