Pondělí 20. května 2002 - 16.54 SEČ

Nezávislý Východní Timor

Obyvatelé nového státu čelí mnoha problémům

Zpracoval Jan Čáp

Východní Timor má za sebou první den nezávislosti za sebou. Desetitisíce lidí vznik nejmladšího státu na světě řádně oslavily - nad hlavním městem Dillí létaly ohňostroje, kterému předcházel emotivní ceremoniál.

Během něj generální tajemník OSN Kofi Annan slavnostně předal moc do rukou prozatímní východotimorské vlády a rovněž pochválil Východotimořany za jejich odvahu a vytrvalost během boje za nezávislost.

Nad městem poprvé zavlála vlajka s červenožlutou barvou symbolizující koloniální minulost a velkým červeným polem představujícím krev, kterou dosažení nezávislosti stálo.

Nedávno zvolený prezident, dřívější bojovník za nezávislost Xanana Gusmao dlouze tiskl ruku Megawatti Sukarnoputriové, prezidentky Indonésie, na znamení usmíření. Prezidentka přijela na oslavy, i když ji domácí zastánci tvrdé linie od účasti odrazovali.

Teprve za její vlády, před třemi lety, si Východotimořané mohli v referendu odhlasovat nezávislost a letos zvolit prezidenta.Indonésie území okupovala od roku od roce 1975 a od té doby zde přišly o život stovky lidí.

Ekonomika závislá na pomoci

Málokdo z oslavenců si ale dnes položil otázku, jak to bude vypadat s jejich nezávislostí ekonomickou. OSN ve své nedávné zprávě označila Východní Timor za nejchudší asijskou zemi, a to i přes to, že mezinárodní společenství už do oblasti investovalo přes dvě miliardy dolarů.

Prezident Xanana Gusmao

Východní Timor byl vždy nejchudší indonéskou provincií vůbec, ale od té doby, kdy si v roce 1999 Východotimořané za dramatických okolností zvolili nezávislost na Jakartě, Indonésané jejich infrastrukturu systematicky ničili. OSN tvrdí, že se jí podařilo obnovit základy správní struktury.

"Splnili jsme svůj mandát co se týče obnovení normálního stavu, bezpečnosti a stability a velký pokrok jsme učinili i při vytvoření fungující administrativy. Jen si vzpomeňte, co jsme tady obrazně řečeno našli - 'klinicky mrtvé zohavené tělo'. Naprostou devastaci. To mluvím o září 1999. Teď máme květen roku 2002, ani ne dva a půl roku poté a existují tu nové státní struktury a nové demokratické instituce," říká Sergio Viera de Mello, který stál v uplynulých letech v čele východotimorské správy OSN.

Zdevastované regiony

Správní infrastruktura na Východním Timoru v určité podobě skutečně existuje - země má vlastní parlament, vládu, premiéra, prezidenta i armádu. Pro obyčejné lidi je ale stejně důležitý rozvoj domácí ekonomiky - a tady zřejmě čeká novou východotimorskou vládu ještě hodně práce.

Občané nově vzniklého státu jsou ale připraveni a jak uvádí český velvyslanec v Indonésii Milan Šarapatka další ekonomické odplaty ze strany Indonésie se obávat nemusejí.

Reportéři BBC tento týden navštívili jeden z nejvíce zdevastovaných východotimorských regionů na přímořských pláních - město Manatuto.

Rodina Paula Jimenéze tady vyrábí sůl stejně primitivním způsobem jako před dvěma stovkami let, jen aby si vydělal za den pár několik dolarů. Závod na výrobu soli, který zaměstnával většinu místních obyvatel je teď v troskách a na rekonstrukci spáleného domu Jiménezovým pomoc OSN nestačila, Co si hlava rodiny slibuje od východotimorské vlády?

"Doufám, že nová vláda továrnu brzy spraví, abych zase dostal zpátky práci. Předpokládám, že obnoví dodávky elektřiny a odvoz odpadů a budou schopni zajisti mým dětem dobré vzdělání," říká Jimenéz.

Kolaps nehrozí

Jeho očekávání však nejsou úplně realistická. Více než 40 procent obyvatelstva Východního Timoru totiž přežívá v chudobě s příjmem nižším než jeden dolar denně a nová vláda premiéra Mari Alkatiriho jednoduše nebude mít dostatek prostředků. Co v prvních letech vybere na daních, pokryje zhruba třetinu státního rozpočtu.

Jak ale uvádí předseda programu OSN pro rozvoj Východního Timoru Finn Reske Nielsen, zahraniční podpora země bude pokračovat.

"Nedomnívám se, že by místní ekonomice hrozil kolaps, protože mezinárodní společenství bude podporovat Východní Timor jak z hlediska podílu na rozvojových programech, tak přímými platbami do státní pokladny nové vlády. Kromě toho OSN v zemi zůstává i nadále s potřebnou humanitární pomocí."

Budoucnost v ropě a plynu

Mezinárodní společenství se zavázalo do regionu investovat v příštích třech letech dalších 400 milionů dolarů, ale kromě zahraničních pomoci zůstávají hlavní kartou východotimorské ekonomické budoucnosti ložiska ropy a plynu v přilehlém Timorském moři. Jejich hodnota se odhaduje na 3 až 5 miliard dolarů.

Premiér Mari Alkatiri

Nová vláda zde vůbec nezaváhala. Už dnes podepsal východotimorský premiér Alkatiri se svým australským protějškem dohodu o společném využití tohoto nerostného bohatství. Z jednoho těžebního sektoru zajišťuje úmluva Východnímu Timoru 90 procent zisku. Východotimorská strana naznačila , že by stála o podobnou dohodu i v dalším ještě větším mořském sektoru.

Zisky z budoucí těžby by pokryly většinu východotimorského rozpočtu, ale dokud těžba nebude zahájena, což je otázka několika let, nový stát tedy zůstane zcela závislý na zahraniční pomoci. Skutečnou nezávislost tedy Východním Timoru v příštích letech mohou zajistit až těžba ropy a zemního plynu z Timorského moře.