Úterý 30. dubna 2002 - 12.23 SEČ

Rusové znepokojení americkou přítomností ve Střední Asii

Ruská armáda se obává ztráty vlivu v bývalých sovětských republikách

Zpracoval Jan Čáp

V rámci boje proti terorismu američtí vojáci už několik měsíců pobývají v zemích Střední Asie. O další spolupráci včera spředstaviteli Kirgistánu, Turkmenistánu a Kazachstánu jednal americký ministr obrany Donald Rumsfeld.

Americká iniciativa v regionu ale nesedí ruské generalitě, ani íránskému prezidentu Mohammadu Chátamímu. Rusové varují před novým rozložením sil v oblasti a západní spojenci pokukují po ložiscích ropy a zemního plynu.

Na základně v Kirgistánu

"Nemáme k dispozici žádnou palebnou podporu, bojové jednotky, ani podpůrné oddíly," stěžuje si seržant Chad Bickley.

Přestože na americké letecké základně v Manasu žádní nepřátelé nejsou široko daleko k vidění, on nehodlá riskovat:

"Pokud obdržíme kontakt z fronty, Evansi, vystřílíte plný zásobník," upozorňuje svého kolegu, který podle instrukcí střeží okolí bez nabité zbraně.

	Z tohoto místa budou moci Američané ovlivňovat celou oblast, dokonce i státy, kde své vojáky nemají. Pro Rusko je to vojenská provokace a hrozba, která by mohla oslabit ruský vliv a vztahy se středoasijskými zeměmi.
	Leonid Ivašov

Hlídání vesnic v okolí základny je vážná věc, přestože největší nebezpečí pro americkou posádku představuje hejno zvědavých kirgizských dětí. Vojáci jim nabízejí cukroví místo peněz.

Domorodci vypadají pobaveně, když se na návsi objeví američtí vojáci v pouštních maskáčích. Ale ani pro seržanta Bickleye nebyl zdejší pobyt samozřejmostí:

"Když jsem zjistil, že mě sem převelí, zažil jsem velikánské překvapení, poněvadž jsem si nikdy nepředstavoval, že bych sloužil v bývalém Sovětském svazu. A když jsem doma řekl rodičům, že jedu do Sovětského svazu, byli také v pořádném šoku."

Obavy ruské armády

Byl to šok i pro Rusy. Posádka v Manasu představuje jednu ze tří základen Spojených států, které v rámci tažení proti terorismu ve Střední Asii vznikly. Američané ji zřídili s výslovným souhlasem ruského prezidenta Vladimíra Putina, ale ruská armáda je přesto nespokojená.

Generál Leonid Ivašov řídil ještě nedávno na ruském ministerstvu obrany oddělení zahraninčích vztahů a s příchodem americké armády do regionu se naplnila jeho noční můra.

"Z tohoto místa budou moci Američané ovlivňovat celou oblast, dokonce i státy, kde své vojáky nemají. Pro Rusko je to vojenská provokace a hrozba, která by mohla oslabit ruský vliv a vztahy se středoasijskými zeměmi. To je nebezpečné, neboť by se kolem ruské hranice mohla vytvořit zóna nepřátelské vztahů."

Hráz proti fundamentalismu

Kirgizská vláda ovšem s ruským generálem nesouhlasí. Pro ni jsou americké základny hrází proti islámskému fundamentalismu, který se ve střední Asii šíří bez ohledu na státní hranice. Únosy a útoky islámských ozbrojenců před rokem a půl ukázaly, jak nepřipravený je Kirgizstán tomuto nebezpečí čelit

	Tohle všechno má ukázat, jak vážně to Kirgizstán myslí s válkou proti terorismu.
	Osmonakum Ibraimov

"Je to vojenské cvičení kirgizských a dalších středosijských vojáků i Rusů. Účastní se ho příslušníci zvláštních jednotek. Plíží se trávou, navzájem se kryjí střelbou a přibližují se k budově, odkud mají osvobodit držené rukojmí. Tohle všechno má ukázat, jak vážně to Kirgizstán myslí s válkou proti terorismu,"tvrdí ministr Osmonakum Ibraimov.

Kirgizská policie nedávno zakročila na opoziční demonstraci v Džalalabádu. Pět lidí zemřelo a osmdesát zraněných. Kirgizskému vedení se nyní vyčítá, že válku proti terorismu používá jako pláštík pro potlačení opozičních hlasů. Taková obvinění ovšem ministr Osmonakum Ibraimov ostře odmítá:

"Víte, kirgizská opozice vystupuje velice hlučně, v některých případech až agresivně, protože to je teď nový styl politiky, ale my se snažíme dosáhnout konsenzu."

Šance na novou cestu

V čajovnách hlavního města Biškek se lidé shodnou na tom, že od získání nezávislosti se místní život zlepšil. Kirgizské hospodářství ovšem zůstává ve zbídačelém a mnoho místních rodin žije z ekvivalentu sedmi dolarů na měsíc.

Vitalij Naumkin z Institutu orientálních studií varuje, že Kirgizstán jde ve šlépějích svých represivnějších sousedů a odklonil se od proklamované demokratické cesty:

"Tady je to úplně stejné, stejné šikanování ze strany policie i soudů. Bohužel není náhoda, že se to všechno děje po 11. září, protože místní předáci spoléhají, že Spojené státy a potažmo celý Západ od nich potřebuje pomoci, a tak si myslí, že je nikdo nebude obviňovat z autoritářského vedení.

Islám poskytuje naději tam, kde světská řešení selhala. Americký vliv v regionu by mohl znamenat obrat k lepšímu, pokud ovšem bude představovat skutečné investice podmíněné společenskými a hospodářskými změnami.

Zatím to nevypadá, že by k nečemu podobnému docházelo a ani středoasijští vůdci se dosud nechopili šance na reformu.