Pondělí 22. dubna 2002 - 12.34 SEČ

Jak se žije na ruské vesnici

Řada ruských mužů sahá kvůli těžkému životu po alkoholu

Zpracovala Jarka Malínská

Prezident Vladimir Putin vystoupil koncem týdne v parlamentu s výročním projevem o stavu ruského národa. Jaký je stav ruské společnosti zjišťoval ve vesnici Rachmanovo, která leží přibližně dvě hodiny od Moskvy, zpravodaj BBC Steve Rosenberg.

Z mraků se prodírají paprsky prvního jarního slunce. Dopadají na zlaté kopule kostela Vzkříšení páně, které svým leskem září v krajině. Ze zvonice kostela se vám nabízí typický obrázek ruské vesnice.

Na cestě je plno kachen a slepic, typické ruské "bábušky" se po ní šourají s vědry vody a posléze zmizí ve dveřích dřevěných domů natřených pastelovými barvami. Stejně jako se sobě podobají ruské vesnice, podobají se jako vejce vejci také příběhy těch, kdo v nich žijí.

Vysoké ceny

Vstupujeme do domu s číslem 12. Jeho obyvatelka krmí slepice a kozy. Pro 78tiletou Káťu, která žije za penzi kolem 40 dolarů, představují domácí zvířata základní zdroj obživy. Není to proto, že by si to vybrala, ale z nutnosti.

"Nikdy jsem neměla tak velkou penzi jako teď - patnáct set rublů. Co si za ně ale koupím? Skoro nic. Ceny jsou dneska tak vysoké! Pokaždé, když jdu do obchodu, vracím se domů s prázdnou taškou."

	Jako soukromý zemědělec bych měl dostávat státní podporu, zatím jsem ale neviděl jediný rubl. Úředníci nahoře to všechno shrábnou.
	Saša Košenkov

V čísle 62 Saša Košenkov opravuje svůj traktor. Snaží se přežít jako soukromý zemědělec, ale není to vůbec lehké. Protože neexistuje zákon o reformě zemědělské půdy, nemá žádnou ochranu. Obviňuje byrokraty z toho, že sabotují budoucnost Ruska.

"Jako soukromý zemědělec bych měl dostávat státní podporu, zatím jsem ale neviděl jediný rubl. Úředníci nahoře to všechno shrábnou. Není to vina prezidenta Putina, ten má svých starostí dost. Kdyby se mu ale povedlo přimět úředníky, aby nekradli, život v Rusku by byl určitě lepší."

Démon alkohol

Na konci ulice v opuštěné stáji je místní dílna. Za rezavějícími stroji sedí asi deset dělníků, kteří vyrábějí skříně na pojistky a příslušenství do koupelny. Má-li se Rusko v budoucnu stát prosperující zemí, mělo by se rozvíjet právě toto drobné soukromé podnikání.

Ale i tady je zatím situace neveselá - až 80 procent procent zisku spolknou daně, dílna se jen tak tak udrží nad vodou.

"Tahle země potřebuje nižší daně. To je moje poselství prezidentovi. Malé živnosti jako ta moje dávají až příliš mnoho peněz do státní kasy. Kdyby byly nižší daně, mohli bychom si dovolit nové zařízení. Pak by naše zisky byly daleko vyšší," říká majitel dílky Jurij Baškin.

V Rachmanovu musíte chtě nechtě zaznamenat ještě jeden problém. Po ulici se potácejí tři muži, zjevně značně opilí. U cesty leží další, který přebral. Ekonomické obtíže přiměly mnohé ze zdejších obyvatel - stejně jako v dalších ruských městech, městečkách a vesnicích, sáhnout po alkoholu.

Sen o lepší budoucnosti

Zdejší lidé mají však alespoň nějakou naději - místní závod na zpracování hedvábí. Podařilo se mu uniknout před bankrotem, což je úspěch. Navíc začali vyrábět nové výrobky a našli nové zákazníky. Poprvé po několika letech jeho produkce stoupá.

Ředitel závodu Michail Korsak má obchodního ducha. Chtěl by tkát třeba ornáty pro kněze, nebo třeba neprůstřelné vesty pro příslušníky jednotek NATO. Ne nadarmo ho přece prezident Putin jmenoval "čestným textilním pracovníkem Ruska".

	JTeď máme alespoň více svobody, svobody vybrat si zákazníky, navrhnout design našich výrobků a vůbec rozhodnout o našem osudu. To jsme nikdy předtím neměli. Je to samozřejmě těžké, ale jsem si jist, že to dokážeme.
	Michail Korsak

"Teď máme alespoň více svobody, svobody vybrat si zákazníky, navrhnout design našich výrobků a vůbec rozhodnout o našem osudu. To jsme nikdy předtím neměli. Je to samozřejmě těžké, ale jsem si jist, že to dokážeme," domnívá se Korsak.

Den a také směnu v závodě ukončil malý koncert bývalých pracovnic. V dlouhých róbách, s tradičními ruskými korunkami, vypadají spíš jako stylizované ruské panenky.

Ženy z tohoto sboru zažily mnohé - od éry stalinského teroru, po světovou válku, sovětskou éru, kdy bylo hluboko do kapsy, po chaotické reformy posledních let. To vše se jim vrylo do tváří.

Je tu ale důležité poselství pro mladou generaci - dnešní Rusko může mít své problémy, ty však v žádném případě neznamenají tolik ve srovnání s tím, co tato země musela přetrpět v minulosti. A právě proto mají Rusové nárok snu o lepší budoucnosti.