Afghánští uprchlíci v Pákistánu

Afghánci opouštějí svoji zemi kvůli politice Talibanu a špatným životním podmínkám, které způsobila mnohaleté válčení

Pátek 9. února 2001

Zpracovala Helena Berková

V pákistánském Péšaváru nedaleko afghánských hranic přistál americký vládní letoun s nákladem humanitární pomoci pro afghánské uprchlíky. Letadlo přivezlo stany, přikrývky a igelitové fólie.

Od září do Pákistánu uprchlo asi 150 tisíc afghánských běženců. K odchodu z vlasti je donutily obavy z bojů a následků sucha. Podmínky v uprchlických táborech jsou však často jen nepatrně lepší než ty, které je vyhnaly z domovů.

Pomoc afgánským uprchlíkům

V Péšávaru právě překládají pytle s pšenicí na nákladní auta. Ta s nimi odjíždějí do Afghánistánu, kde podle humanitárních organizací hrozí hladomor. Mezinárodní společenství konečně zareagovalo na naléhavé výzvy, aby Afgháncům pomohlo.

Pšenice tvoří jen část americké humanitární zásilky určené afghánským uprchlíkům. Kuwitney Azoi, zástupce humanitární organizace International Rescue Committee, věří, že toto je jen začátek:

"Myslím, že tohle je první krok. Doufejme, že je to známka obnoveného zájmu americké vlády. Dnešní návštěva amerického velvyslance také o něčem svědčí - doufejme, že humanitární zásilky budou pokračovat."

V Péšávaru provedli amerického velvyslance Williama Milama před přistáním letadla s humanitární pomocí jedním z nejstarších uprchlických táborů a ukázali mu dívčí školu, kterou finančně podporuje americká vláda.

Kritika Američanů

Američané se stali terčem kritiky, protože nejvehementněji usilovali o to, aby byly na Afghánistán uvaleny ekonomické sankce. Velvyslanec Milam však tvrdí, že sankce - které zahrnují zákaz prodeje zbraní hnutí Taliban a také snížení počtu kanceláří Talibanu v zahraničí - běžné Afghánce nijak nepostihnou.

"Otázku sankcí provází celá řada nedorozumění, která jen umocňuje nedostatečná informovanost. Mrzí mě to. V tomto ohledu možná mohlo mezinárodní společenství udělat více a vysvětlit, čeho se sankce vlastně týkají. Ve skutečnosti jsou namířeny jen a pouze proti hnutí Taliban."

Kritikové jsou však toho mínění, že na řadové Afghánce mají sankce negativní psychologický dopad a odrazují je od nových podnikatelských aktivit.

Pákistánské útočiště

Uprchlíci, kteří přicházejí do Pákistánu, však tvrdí, že je vyhnalo sucho a také nekončící boje. Pákistán sice hraniční přechody uzavřel, avšak zoufalí uprchlíci si cestu přes hranice najdou.

"Hranice je uzavřená, nicméně lidé si většinou vybírají málo používané stezky. Hranice je propustná, to víte, že ji netvoří jenom jedna brána nebo závora. Lidi si najdou cestičky, přejdou a pak se shromáždí v táboře Jelozay. Jelozay je přímo proslulý. Všichni vědí, že se prostě musí dostat do Jelozay," vysvětluje komisař pro repatriaci Abdal Afíz.

Nad davy afghánských uprchlíků v Jelozayi bdí pákistánská policie. Provizorní tábor přitahuje nové uprchlíky jako magnet, i když je tu nedostatek stanů, potravin, tekoucí vody i latrin.

Špatné podmínky a zima

Spojené státy doufají, že stany a přikrývky z paluby amerického humanitárního letounu budou rozděleny mezi ty nejpotřebnější z dvanácti tisíc rodin, které se tísní pod igelitovými fóliemi.

Děti v táboře absolvují prohlídky kvůli příznakům podvýživy. Na následky podchlazení jich už 18 zemřelo. Nasjudi a jeho rodina opustili domov na severu Afgánistánu kvůli zničené úrodě. Nasjudi však nyní svého kroku lituje. V Afghánistánu měl alespoň vlastní domov.

Říká, že tady v táboře je málo vody a hrozná zima, všichni z toho onemocněli, celá rodina, i když jim příbuzní půjčili přikrývky. Děti prý krmí chlebem, nic jiného si nemůže dovolit. Teď má všehovšudy 100 rupií, což je méně než dva dolary. Pokud mezinárodnímu společenství záleží na tom, aby se podmínky v těchto uprchlických táborech nezhoršovaly, bude muset objem humanitární pomoci zvýšit.

Související odkazy:
UNHCR

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.