Čtvrtek 28. února 2002 - 18.29 SEČ

Evropský konvent zárukou změn EU?

V Bruselu se poprvé sešel Evropský konvent, který se zabývá budoucností Evropské unie

Zpracovala Andrea Máslová

Jedna z nejvýznamnějších evropských iniciativ posledních let, nebo jen úlitba těm, kdo vyčítají orgánům Evropské unie zkostnatělost, nefunkčnost, nedemokratičnost?

V Bruselu se dnes schází Evropský konvent, stopětičlenný sbor složený ze zástupců vlád a parlamentů členských a kandidátských zemí Unie. Mají vytyčit evropskou trasu pro 21. století, na níž by se i značně rozšířený klub evropských států nerozpadl, ani nezabloudil.

Za Českou republiku byli delegováni tři vyslanci. Ministr zahraničí Jan Kavan, senátor Josef Zieleniec a stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil.

Protesty kandidátů

Předseda Konventu, bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d´Estaing, usedá k oválnému stolu spolu s dalšími jedenácti muži a ženami, kteří dohromady budou řídit debatu o budoucnosti Evropy. Toto předsednictvo se bude scházet každý týden za zavřenými dveřmi, zatímco plénum Konventu se bude veřejně scházet jednou měsíčně.

	Cíle Konventu
		učinit působení Evropské unie efektivnějším
		přiblížit EU občanům
		určit roli EU ve světě

Když loňského prosince ustavili vůdci Evropské unie Konvent, země kandidující na vstup do Unie věřily, že jejich zástupci budou také zastoupeni v předsednictvu, ve kterém jsou dva zástupci národních parlamentů. Nakonec však všech 12 členů předsednictva pochází z 15 existujících členských zemí Evropské unie.

To vyvolalo protesty zemí, jako jsou Slovinsko a Polsko, což vysvětluje polská ministryně pro evropskou integraci Danuta Hübnerová:

"Pokud jsme v Konventu a současně existuje poměrně široké předsednictvo uvnitř Konventu, který je dobrou reprezentací evropských institucí, členských zemí a parlamentů, domníváme se, že by bylo přirozené následovat naši roli v Konventu tím, že budeme také pozváni k účasti v předsednictvu."

Malé a velké země

Polská delegace, která napsala dopis předsedovi Konventu Giscardu d´Estaingovi, věří, že ve hře je princip rovnosti. Nicméně viceprezident Konventu, Jean-Luc Dehaene, myslí, že kandidátské země budou mít široký rámec k vyjádření svých názorů.

Předseda Konventu Valéry Giscard D'Estaign

"Podle mne je důležité, že tam jsou. Za druhé jsou v Konventu v plném rozsahu a jedinou výjimkou oproti členským státům je to, že nebudou mít právo veta v případě, že mezi 15 členskými zeměmi existuje absolutní konsenzus. Pochybuji však, že se jej mezi členy patnáctky podaří nalézt. Pokud ano, a kandidátské země by zároveň zastávaly zcela jiný názor, pak tu máme problém."

Ve skutečnosti se rozdíly ohledně budoucnosti evropského modelu už začínají objevovat mezi kandidátskými zeměmi stejně jako mezi členy Evropské unie. Větší země směřují více k tomu, aby jejich národní parlamenty zastávaly významnější roli, zatímco menší země jsou více pro myšlenku federace s posílením bruselských institucí jako jsou Evropská komise a Evropský parlament. Británie aktivně hledá spojence.

Evropa plná vlastí

Její náměstek ministra pro Evropu Peter Hain pozval všechny své protějšky ze 13 kandidátských zemí na pracovní snídani, aby prozkoumal jejich názory.

"Mnohé země byly od nás odděleny kvůli studené válce a staré říši Sovětského svazu. Získaly novou národní identitu, které se nevzdají kvůli nějakému centralizovanému bruselskému superstátu o nic ochotněji, než my v Británii. Takže ano, sdílejí stejnou vizi jako ostatní v celé Evropě, to znamená že chtějí Evropu, která přinese praktické výhody jejím občanům, a ne vzdušné zámky v Bruselu."

	Čeští zástupci
		Jan Kavan
		Josef Zieleniec
		Jan Zahradil

Zdá se, že Polsko, největší z kandidátských zemí, s tímto názorem souhlasí. Polský prezident Alexander Kwasniewski nedávno vyzval k Evropě plné vlastí. A Danuta Hübnerová prohlašuje, že otázky spojené se suverenitou a vytvářením Evropy, která by byla relevantnější pro její občany, budou pro Poláky mnohem důležitější než hesla jako "konstituce" nebo "federalismus".

Role střední Evropy

Takový názor však nutně nesdílejí menší kandidátské země, jako je například Maďarsko. Jeho ministr zahraničí Janos Martonyi říká, že střední Evropa velmi dobře zapadá do federální Evropy. Historickým odkazem pro něj není sovětský blok, ale Rakousko-uherská říše před první světovou válkou.

"V současné Evropě existuje výrazná část, dříve označovaná jako střední Evropa, která mívala společný trh s více méně společnou finanční politikou, společnými ceníky. V té době existovaly základní svobody, volný pohyb zboží, služeb, osob. V podstatě jste před první světovou válkou nepotřebovali k cestování pas. Dokonce zde platila společná zahraniční a bezpečnostní politika, možná ne ta nejúspěšnější, nicméně určité zkušenosti tu jsou. Střední Evropa je sama o sobě nejrozmanitějším místem na světě."

S tak různorodými vizemi Evropy bude možná pro Konvent obtížné dojít ke konsensu, až se jeho debaty potáhnou další rok.

Související odkazy:
Seriál Nová Evropa