Čtvrtek 21. února 2002 - 17.34 SEČ

Bushova návštěva Číny

Prezidenti George Bush a Jiang Zemin - ani přátelé, ani nepřátelé

Zpracovala Martina Mašková

Před třiceti lety přijel prezident Richard Nixon do Číny k historickým rozhovorům s tamním vůdcem Mao-Cetungem. Šlo o schůzku zahalenou tajemstvím, protože právě probíhala vietnamská válka a mezi Spojenými státy a jejich nepřítelem za doby studené války, Sovětským svazem panovalo napětí.

Únor 1972. Nejtemnější časy studené války a americký prezident Richard Nixon se snaží umlčet své oponenty ve věci nepopulární války ve Vietnamu.

Nixonova protisovětská mise

V naději, že vrazí klín mezi komunistickou Čínu a Rusko, Nixon a jeho poradce pro otázky národní bezpečnosti Henry Kissinger oklamali americké ministerstvo zahraničí a zorganizovali návštěvu Číny, která byla téměř úplně izolována od okolního světa.

Richard Nixon na historické návštěvě Číny v únoru 1972

"V dobách minulých jsme byli nepřáteli. Teď jsou mezi námi velké rozdíly. Ale svádějí nás dohromady společné zájmy, které tyto rozdíly překonávají. Svět se dívá. Svět nás poslouchá. A svět čeká na to, co učiníme," uvedl tehdy Nixon.

Nixonova návštěva Číny a jeho řeč na recepci v takzvané Velké hale lidu svět šokovala. A byla také základem pro jednání pro období budoucích často napjatých vztahů mezi Spojenými státy a Čínou, s nimiž se musí vypořádávat i dnešní prezident Bush.

O třicet let později je dopad Nixonovy návštěvy v Číně ještě cítit i v tomto národním centru ve Washingtonu. Tady, pouhou míli od Bílého domu se čínští studenti učí anglicky. Únor '72 se tady připomíná jako zlom v životě amerických Číňanů.

Ping-pongová diplomacie

Vedoucí komunity John Lem si vzpomíná na to jak se po Nixonově návštěvě čínsko-americké vztahy rozšířily a to netradičním způsobem. Došlo totiž ke vzájemné návštěvě družstev hráčů stolního tenisu, což byl obrat, který byl později pojmenován jako ping-pongová diplomacie.

	George Bush není Richard Nixon, který v roce 1972 jel do Číny najít společnou řeč proti Sovětskému svazu.
	John Hopkins

"Přijel jsem na universitu v Marylandu a tam jsem slyšel o ping-pongové diplomacii. Probíhalo tam exhibiční utkání. Tak jsem se tam s manželkou vypravil, a vida, aniž bych to tušil, zahlédl jsem tam celou Nixonovu rodinu. To bylo hrozné. Nikdy jsem neviděl prezidenta tak zblízka. Samozřejmě, co mi z toho utkvělo nejvíc v paměti, je ten průlom, ta změna americké politiky vůči Číně. To byla velká věc," vzpomínal John Lem.

Prezident George Bush se dostal k moci s tím, že sliboval zaujetí tvrdé linie vůči Číně. Ale poté, co loni vypukla krize kvůli sestřelenému americkému letadlu na čínském ostrově Hainan, Bush se se snažil vztahy s Pekingem zlepšit. Po teroristických útocích z 11. září se objevila nová dimenze v americko-čínských vztazích, s tím, jak Washington hledal u Pekingu pomoc pro svou válku s terorismem.

"Doufám, že všechny státy vyslyší naše volání a odstraní teroristické parazity, kteří ohrožují své země i tu naši," prohlásil Bush.

Nová protiteroristická spolupráce

Může ale nová spolupráce v boji proti teorismu - ve smyslu toho, co řekl Bush ve Zprávě o stavu Unie zapůsobit jako katalyzátor lepších čínsko-amerických vztahů? David Lampton, profesor University Johna Hopkinse si myslí, že ano:

	Největší teroristickou zemí je Čína. Můžu vám dát pár příkladů. Tím největším je hnutí na Náměstí Tian-an-men. Vláda poslala armádu, vojenskou sílu, tanky k zabíjení studentů a civilistů.
	Harry Wu

"Myslím, že odpověď zní ano, ale velmi opatrně řečené ano. Teď tu není Richard Nixon, který v roce 1972 jel do Číny najít společnou řeč proti Sovětskému svazu. Tehdy šlo o tak značnou hrozbu pro Spojené státy, že Amerika a Čína potlačily všechna další napětí ve vzájemných vztazích, aby se v tomto pohnuly kupředu. Ale taková dnes situace není."

Bez ohledu na zlepšující se vztahy ale ideologické rozpory mezi Spojenými státy a Čínou často vyvolávají spory, nejčastěji v oblasti lidských práv. Někteří aktivisté, bojující za lidská práva říkají, že místo žádostí o pomoc v boji s proti-teroristickými opatřeními by prezident Bush měl Peking potrestat.

"Největší teroristickou zemí je Čína. Můžu vám dát pár příkladů. Tím největším je hnutí na Náměstí Tian-an-men. Vláda poslala armádu, vojenskou sílu, tanky k zabíjení studentů a civilistů. I dnes žije ve Spojených státech asi tak 100 000 čínských imigrantů," uvedl čínský disident žijící v exilu Harry Wu.