News image
BBC Online Network| váš názor
News image
 Svět pod lupou
Zprávy 
Analýza 
Britský tisk 
Evropský tisk 
Radiofejeton 
Dobré ráno 
Interview 
Víkend 
Anglicky s BBC 
News image
News image
News image
VYSÍLÁNÍ BBC 
Frekvence 
Programy 
Redakce 
News image
Dobré ráno News image 
Svět o jedné News image 
Svět o páté News image 
Interview  News image 
News image
 
Other BBC sites:
News image
News image
News image
News image
News image
News image
News image
News image
News imageUdálosti ve světě

Středa 13. února 2002 - 13.57 SEČ

Ostře sledovaný soud s Miloševičem

News image
Soud s bývalým jugoslávským prezidentem je označován za nejvýznamnější od Norimberských procesů s nacisty

Zpracoval Vít Pohanka

V nizozemském Haagu dnes pokračuje soud s bývalým jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem, který je některými komentátory označován za nejvýznamnější od Norimberských procesů s nacisty.

Slobodan Miloševič je oficiálně obviněn z genocidy v Bosně v letech 1992 až 1995 a ze zločinů proti lidskosti, ke kterým mělo na jeho rozkaz dojít počátkem devadesátých let v Chorvatsku a později v Kosovu v letech 1998 až 1999.

Někdejší vládce, který se hájí sám a netají se tím, že tribunál neuznává, bude mít dnes po dokončení úvodního čtení obžaloby šanci promluvit.

Hlavní žalobkyně tribunálu Carla Del Ponteová už včera označila některé konkrétní zločiny spáchané v bývalé Jugoslávii za středověké barbarství.

Začátek procesu podle zpravodaje BBC sledovaly v Jugoslávii miliony lidí prostřednictvím televize.

Spokojenost kosovských Albánců

Podle novináře Vetona Surroie z kosovské metropole Prištiny je zahájení soudu pro kosovské Albánce zásadní událostí:

News image
Hlavní žalobkyně tribunálu
Carla Del Ponteová
"Myslím, že k procesu je upřena plná koncentrace a pozornost, protože lidé po tolika letech represí a genocidy pod Miloševičem konečně vidí spravedlnost. Znám lidi, kteří se stali oběťmi masakrů, znám i ty, kdo přežili a rádi by ho viděli před soudem v Kosovu. Ale mám za to, že naprostá většina lidí to chápe jako triumf civilisovaného světa nad zlem."

V Kosovu samozřejmě dodnes žijí Srbové, i když jich je méně než dříve. Veton Surroi vysvětluje, co si dnes o Miloševičovi může myslet srbská menšina:

"Myslím, že mezi nimi panují smíšené názory na Miloševiče. Miloševič u nich má asi dosud nějaké příznivce, ale spíše bych si myslel, že většina Srbů v Kosovu se cítí být Miloševičem zneužita, že jsou oběťmi jeho politiky."

Srbové vs. Albánci

Veton Surroi se rovněž snažil odpovědět na otázku, zda by kosovští Albánci viděli raději než samotného Miloševiče na lavici obžalovaných celý srbský národ:

News image
 News imageNews image News image
 Myslím, že mezi kosovskými Srby panují smíšené názory na Miloševiče. I když má Miloševič u nich asi dosud nějaké příznivce, většina Srbů se cítí být Miloševičem zneužita, cítí se jako oběti jeho politiky. 
 News image 
News imageVeton Surroi 
News image
"Je tu myslím rozdíl mezi individuální vinou, což je případ Miloševiče, a kolektivní odpovědností. Miloševič tak říkajíc nezavedl sám sebe, svoji ideologii, šlo spíše o ideologii a kolektivní hnutí, které stvořilo Miloševiče - takže v tomto ohledu tu jde o odpovědnost srbského lidu. Je tu ale i individuální vina, pokud jde o páchání genocidy."

Jeden z kosovsko-srbských politických lídrů, Rada Trakjovič, vidí ovšem haagský tribunál jako typický příklad justice vítězů: "Soud v Haagu by se měl zajímat také o lidi, kteří zabíjeli Srby. Kvůli albánskému extremismu se Miloševičovo postavení upevňuje. Nakonec měl pravdu on."

Znevážení předběžného slyšení

Předběžné slyšení se Slobodanem Miloševičem před Mezinárodním tribunálem OSN pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii začalo v Haagu vloni a obžalovaný Miloševič odmítl uznat legitimitu soudu:

"Považuji tento tribunál za falešný tribunál a vznesená obvinění za falešná obvinění. Tento soud je nelegální, protože nebyl ustaven Valným shromážděním OSN. Já proto nepotřebuji jmenovat obhájce, aby mne bránil před nelegálním orgánem," uvedl tehdy.

Ale to byl pouze začátek. Později, když se soudce Slobodana Miloševiče ptal, zda se cítí vinen či nikoli, zvrhla se rozprava zprostředkovaná tlumočníkem ve scénu, která připomínala spíš divadelní představení:

News image
 News imageNews image News image
 Považuji tento tribunál za falešný tribunál a vznesená obvinění za falešná obvinění.  
 News image 
News imageSlobodan Miloševič  
News image
"Cítíte se vinen, či nevinen?" zeptal se soudce.

"Rád bych řekl, že ten text, který jsme právě vyslechli, sám o sobě vypovídá, že obvinění je falešné stejně tak jako důkazy, které předkládá obžaloba. A to ze dvou důvodů: za prvé se zaměnily strany těchto konfliktů...," odpověděl Miloševič.

"Malý moment. Nejsme tu proto, abychom v téhle chvíli vyslechli argumenty. Jediné, co máte nyní udělat, je říct, jestli se cítíte vinen či nevinen. V případě ... v případě, že ... nepřerušujte ... v případě, že toto prohlášení neučiníte, máme právo zapsat, že se cítíte nevinen a to také učiníme," kontroval soudce.

Soud vítězů?

Taková byla předehra soudního procesu, který začíná a od nějž se očekává, že bude trvat měsíce, možná léta. Pro jedny je už nyní soud s bývalým prezidentem Miloševičem důkazem toho, že si žádný diktátor nemůže být jist, že jeho zločiny, byť se jich dopustil jako hlava státu, zůstanou nepotrestány.

Ratko Mladič
Bosensko-srbský generál
Ratko Mladič
Kritikové, především srbští Miloševičovi stoupenci, proces považují za soud vítězů, který má se spravedlností málo společného. A jiní kritikové poukazují na skutečnost, že z celkového počtu asi sta lidí obviněných Haagským tribunálem jich zhruba čtvrtina stále uniká - jde především o bosensko-srbského generála Ratka Mladiče a jeho politického kolegu Radovana Karadžiče.

Generál Mladič byl obviněn už před bezmála sedmi lety a podle různých zpráv se skrývá v Jugoslávii. Nynější premiér Zoran Džindžič k tomu říká:

"Neřekl bych, že tady není, ale pokud řeknu ano, pak následuje otázka: kde se přesně nachází? Dnes možná v Srbsku, zítra v Černé hoře a pozítří v Bosně. Takže se nemůžete divit, když říkáme že to prostě nevíme. My nechceme, abychom se nám tady jako v Afghánistánu proháněli lidé, kteří jsou na seznamu hledaných, ale abychom tenhle úkol mohli splnit, vyžaduje to čas."

Ovšem v případě, že se srbská vláda odhodlá k nějakému ráznému kroku, zadrží Ratka Mladiče a vydá jej Haagu při podobné spektakulární akci, jako loni v dubnu Slobodana Miloševiče, může podle některých názorů očekávat vlnu protestů ze strany srbské veřejnosti.

Výsledek zásahu NATO

News image
Radovan Kadadžič
V březnu to budou tři roky od chvíle, kdy letadla NATO začala bombardovat Jugoslávii kvůli údajným etnickým čistkám v Kosovu. Do té doby byl tehdejší prezident Miloševič partnerem k jednání a jeho pozice v Jugoslávii se jevila když ne neotřesitelná, pak přinejmenším velmi stabilní.

Skutečnost, že byl zahájen soudní proces, při němž se bude hájit před obviněními z nejvážnějších, je jedním z nejhmatatelnějších výsledků bombardování Jugoslávie a těžko na tom něco změní skutečnost, že jiní prominentní obžalovaní jako Mladič a Karadžič doposud unikají.

 


News image
  Zpět nahoruNews image 
News image
News image
© BBC World Service
Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK.
Zprávy ve 43 jazycích: