Středa 6. února 2002 - 16:40 SEČ

Alžběta II. slaví 50 let panování

Královna Alžběta II.

Zpracoval Vít Pohanka

Dnes je to přesně padesát let, co britská královna Alžběta II. nastoupila na trůn a stala se panovnicí Spojeného království a zemí Britského společenství.

V uplynulé polovině století byli její poddaní svědky rozvodů v královské rodině, smrti princezny Diany, radikální republikánské kampaně v Austrálii a volání po tom, aby členové královské rodiny platili daně. V poslední době zase například vyvolala rozruchu zpráva, že mladší syn prince Charlese - princ Harry - kouřil cannabis.

Přes to všechno ale stojí britská monarchie zřejmě stále na pevnějších základech, než kterákoli jiná ve světě.

Král je mrtev, ať žije král !

Před padesáti lety ohlašovala BBC smrt krále Jiřího VI. Byl panovníkem, kterému se na trůn nechtělo, usedl na něj poté, co si to vynutily okolnosti, když jeho starší bratr Edward VIII. abdikoval, aby si mohl vzít za manželku rozvedenou Američanku Wallis Simpsonovou.

Jiří VI. zemřel na rakovinu plic

Nehledě však na jeho nervózní koktání a nesmělost toho udělal Jiří VI. mnoho, aby obnovil dobrou pověst britské koruny. V průběhu druhé světové války se mu podařilo sjednotit národ a když zemřel necelých 7 let po válce na rakovinu plic, panoval mezi poddanými upřímný smutek.

"Bylo mi to tak líto, když jsem slyšela o jeho smrti. Protože byl dobrým králem a plnil vůči svému lidu své povinnosti," prohlásila jedna žena.

" Když jsem tu zprávu slyšel, byl jsem v práci - v lakýrnictví. Všechny nás přepadla pochmurná nálada. Teprve když jsem večer přišel domů, uvědomil jsem si plně, že ta smutná zpráva je pravdivá a také, co znamená," vysvětluje své pocity jeden z poddaných Jeho Veličenstva.

Padesát let monarchie s Alžbětou II.

Po padesáti letech je způsob, jakým veřejnost britskou monarchii vnímá zcela jiný. Když po králi Jiřím VI. nastoupila na trůn jeho dcera Alžběta II., věřila velká část jejích poddaných, že byla vybrána Bohem.

Ale po desetiletí neutuchající pozornost masmédií přinášela stále nové zprávy o lidských slabostech královniných nejbližších příbuzných a postrupně se tak vytratila mystičnost, která panovnickou rodinu obestírala.

	Myslím, že je monarchie zcela zjevně nejistější. Je mnohem otevřenější kritice.
	Ben Pimlott, životopisec Alžběty II.

"Myslím, že je monarchie zcela zjevně nejistější. Je mnohem otevřenější kritice. Lidé se nyní mnohem častěji přiklánějí k názoru, že za padesát let už nebude existovat. Ale v jiném ohledu je spatřována realističtěji a rozuměji - jako součást téhle země a instituce jako každá jiná - zatímco v roce 1952 byla uctívaná přijámána skoro jako božská instituce. To bylo myslím velmi nebezpečné. Královna Alžběta měla a má velmi vyvinutý smysl pro povinnost, možná je nesvědomitější ze všech britských králů a královen. Ale na jakékoli změny pohlíží instinktivně s podezřením, " říká jeden z královniných životopisců, profesor Ben Pimlott.

Podle jiného životopisce, Grahama Turnera, to vedlo k tomu, že britská monarchie se jenom pomalu adaptovala měnícím se časům.

"Existuje stále velmi mnoho hloupých, archaických titulů - například "Velitel stříbrné hůlky" nebo "Ložnicová dáma" a podobně. To všechno by mělo zmizet. A také si myslím, že by se měl zmenšit počet všech královských statků a nemovitostí - všechny ty paláce a sídla, která královna uděluje privilegovaným lidem - to by se mělo zredukovat," říká Graham Turner.

V zahraničí si panovnice cení

Ovšem na světové scéně je skutečnost, že Británie má jako hlavu státu dědičného panovníka a ne voleného politika, značnou výhodou - alespoň podle lidí, kteří s královnou cestovali do ciziny.

Například Douglas Hurd byl ministrem zahraničí v roce 1994, kdy královna vykonala státní návštěvu v Jihoafrické republice u příležitosti jejího znovupřijetí do Commonwealthu.

"Lidé, kteří nečekají, že by to na ně zapůsobilo, najednou zjistí, že to na ně dojem udělalo. A viděl jsem to mnohokrát po celém světě. Nikdo si nebyl jist, jak černošská většina v Jižní Africe přijme její návštěvu, a potom její auto pronásledovaly nadšené davy lidí. Působilo to doslova jako kouzlo," domnívá se Douglas Hurd.

Bouřlivé roky

Mnoho nesnází si královská rodina v posledních padesáti letech způsobila sama. Ale bez ohledu na všechny rozvody, požitkářství a necitlivý přístup ke smrti princezny Diany, naznačují všechny průzkumy veřejného mínění, že si Britové stále přejí zachovat monarchii.

Slavnostní fotografie v Buckinghamském paláci

Poslední půlstoletí ovšem bylo mnohem bouřlivější, než si mohl představit Winston Churchill, když pětadvacetiletá Alžběta II. zahajovala před padesáti lety své panování.

"Já, který prožil mládí v dobách slavného, nenapadnutelného a poklidného panování královny Viktorie, cítím radost, když připomínám slova modlitby a naší hymny: Bože, ochraňuj královnu," prohlásil tehdy Winston Churchill.