Úterý 29. ledna 2002 - 18.46 SEČ

Třicet let po Krvavé neděli

Střelbou do demonstrantů skončil 30. ledna 1972 v severoirském Londonderry protestní pochod

Zpracovala Dana Votýpková

Ve středu uplyne 30 let od události, která vešla do historie pod názvem Krvavá neděle. Událost, která dodnes vzbuzuje v Irsku a v Británii silné vášně, se odehrála 30. ledna roku 1972 v severoirském Londonderry. Začala protestním pochodem proti uvalování vazby bez soudního rozhodnutí, kterého se zúčastnilo 20.000 převážně katolíků.

Pochod byl byla zakázán a skončil krveprolitím - 14 lidí přišlo o život, když britské bezpečnostní jednotky začaly střílet na dav. Vyšetřování ještě v tomtéž roce zprostilo vojáky obvinění, včetně toho, který palbu zahájil. Zbraň se naopak nenašla ani u jednoho z demonstrujících.

V roce 1998 bylo zahájeno další vyšetřování, aby prověřilo všechny důkazy, a pokračuje dodnes.

Krveprolití v Londonderry

Organizátoři předpokládali, že půjde o pokojnou demonstraci. V polovině pochodu londonderrskými ulicemi 30. ledna 1972 se ovšem jedna skupina aktivistů oddělila, napadla vojenské zátarasy a házela na vojáky kameny a další předměty. Co se stalo pak, zůstává zahaleno otazníky.

Do davu vjeli s obrněnými vozy britští výsadkáři

Do davu vjeli s obrněnými vozy britští výsadkáři a ostrými náboji začali střílet do lidí. 13 demonstrantů zemřelo na místě, čtrnáctý podlehnul následkům zranění o měsíc později.

"Výsadkáři se objevili zpoza rohu a střelili ho do zad. Brácha přitom nic nedělal, nikoho neohrožoval. Jenom spolu s ostatními sledoval pochod a byl zabit," vzpomíná John McKinney, bratr jedné z obětí.

Nesrovnalosti při vyšetřování

O pár hodin později odpovídal novinářům armádní velitel v Severním Irsku, generál Ford.

"Výsadkáři nechtěli střílet. Palbu zahájili až potom, co na ně začali střílet. Podle informací, které mám v této chvíli k dispozici, vystřelila parašutistická jednotka jenom třikrát."

Skutečně jenom třikrát? Myslím, že tady byli víc než jen tři mrtví. Jenom já jsem viděl na vlastní oči tři mrtvé.

"No, asi nebyli zabiti našimi vojáky," uvedl tenkrát generál Ford.

Oficiální vyšetřování prokázalo, že jako první začali střílet vojáci a že k tomu ani neměli žádný důvod. I tak ale byl vyšetřovací tým napadán za to, že mu jde spíše o ochranu bezpečnostních sil než o nalezení pravdy.

Touha po odplatě

Odpor veřejnosti, hlavně mezi katolickým obyvatelstvem, byl tak silný, že při demonstraci o tři dny poté vypálili britskou ambasádu v severoirském Dublinu. Příbuzní obětí Krvavé neděle pokračovali v protestech proti způsobu vyšetřování i v následujících 26 letech.

Smuteční obřad se konal i v roce 1997. Lidé zpívali písně a vzpomínali na oběti. Mezi hosty byl i předseda vlastenecké strany SDLP John Hume, který později v parlamentu mluvil o Krvavé neděli jako o jedné z největších krutostí za uplynulé čtvrtstoletí v Severním Irsku.

Labouristé obnovili v roce 1998 vyšetřování

Prohlásil, že násilností se dopustili pouze vojáci, a to se souhlasem vlády, a vyzval tehdejšího premiéra Johna Majora, aby zahájil nové vyšetřování.

"Odpověděl mi písemně, že na ty, kteří byli zabiti během Krvané neděle, by se mělo pohlížet jako na nevinné, co se týče obvinění, že měli střelné zbraně a výbušniny. Pokud to tedy je skutečně tak, ať mi vysvětlí, proč byli zastřeleni. A pokud to neví, proč neuvažuje o nezávislém vyšetřování," ptal se Hume.

Změněná výpověď

John Major mu odpověděl, že bere v potaz jeho poznámky, ale že nevidí žádný důvod k tomu, aby bylo zahájeno další vyšetřování, protože se neobjevily žádné nové důkazy.

Koncem 90. let se objevily infomace, které ještě více podkopaly závěry první vyšetřovací komise.

Výsadkář, který zasahoval během krvavé neděle, v rozhovoru pro stanici Channel 4 řekl, že byla účelově změněna jeho výpověď.

"Čekal jsem, že budu předvolán před soudce. Oni si ale prošli moje výpovědi, odnesli je z místnosti, a když se vrátili, byla moje prohlášení pozměněna. Nebylo to přesně to, co jsem řekl předtím," uvedl výsadkář.

Labouristé zahájili vyšetřování

V roce 1998 se s nástupem labouristické vlády změnila nálada a Tony Blair měl hodně blízko k omluvě za krverpolití. Spíše než připomínání tragických události z 30. ledna 1972 zdůrazňoval potřebu konečně najít pravdu, aby mohla být uzavřena tato, jak říkával, bolesná kapitola.

	Čekal jsem, že budu předvolán před soudce. Oni si ale prošli moje výpovědi, odnesli je z místnosti, a když se vrátili, byla moje prohlášení pozměněna. Nebylo to přesně to, co jsem řekl předtím.
	klíčový svědek

"Dostalo se mi rady, a věřím, že je to odůvodněné, aby bylo zahájeno další vyšetřování. Myslíme si, že pod tíhou dostupných důkazů je třeba případ znovu otevřít a že vejřenost výsledkům dalších šetření uvěří jedině tehdy, pokud bude zahájeno plnohodnotné vyšetření událostí krvané neděle," uvedl Tony Blair.

Nové vyšetřování vedené Lordem Savillem z Newdigate bylo zahájeno v březnu 2000 a ještě není u konce. Závěrečnou zprávu by měl tým vyšetřovatelů předložit v roce 2004. Právník Louis Blom-Cooper, který zastupuje severoirskou organizaci zaměřenou na ochranu lidských práv, která v lednu 1972 svolala v Londonderry demonstraci, věří, že vyšetřování konečně ukáže, co se stalo před 30. lety.

"Myslím si, že je třeba říct, že vyšetřování je velmi důkladné a že jim nic neunikne. A proto si myslím, že až vyšetřování skončí, dozvíme se daleko víc, než co víme teď," doufá Louis Blom-Cooper.

Související odkazy:
BBC: Bloody Sunday