Čtvrtek 17.ledna 2002 - 10.40 SEČ

Peking se připravuje na OH 2008

Peking hodlá světu ukázat, že pořadatelství OH 2008
bylo Číně přiděleno právem

Zpracoval Tomáš Pavlíček

V čínském hlavním městě Pekingu začaly práce na obrovském projektu přestavby velké části zdejších středověkých hradeb. Akce je součástí vládního plánu na záchranu a obnovu řady městských památných staveb. Po desetiletí komunisté tyto objekty zanedbávali a v některých případech je dokonce nechali zbourat. Nynější nadšení komunistické strany z imperiální minulosti souvisí s plány uspořádat v Pekingu v roce 2008 olympijské hry. Zatímco některá klíčová místa však byla určena k záchraně, jiná, jak se zdá, jsou ničena daleko rychlejším tempem.

Model plaveckého centra

Zvuk, který nebylo možné v Pekingu slyšet skoro 80 let, více než půl tisíciletí se každou noční hodinu na věži v Pekingu rozezněl obrovský zvon. V roce 1924 však oněměl. A teď je ho slyšet zase. Čínská vláda přišla na to, že nastal čas minulost Pekingu znovu objevit. V rámci grandiózních projektů se renovují starobylé paláce a chrámy a obnovují se dřívější rituály.

Středověké hradby ožívají

V jižní části starého města se realizuje jeden z nejpozoruhodnějších projektů: kámen po kameni se tu znovu staví část obrovských středověkých hradeb. Z vrcholu první části hradeb je impozantní pohled. Hradby jsou asi čtyřicet až padesát stop vysoké. Horní část opevnění je dost široká na to, aby se sem vešla dvouproudá silnice. Toto místo člověku dává možnost uvědomit si ironii dějin.

Původní šestset let staré hradby byly na příkaz Mao Ce-Tunga strženy v padesátých letech minulého století. Mao opevnění odsoudil jako symbol feudální společnosti, kterou chtěl smést. Ovšem teď, o padesát let později, se ta samá komunistická strana, kterou Mao kdysi vedl, rozhodla hradby znovu postavit.

	"Odškodné, které nám dal stát, nestačí ani na nákup záchoda, natož na pořízení nového domu."
	Obyvatel starého Pekingu

Zatímco se ale některá klíčová místa starodávného města chrání a obnovují, celé čtvrti v sousedství starého Pekingu jsou určeny ke zničení. Brzy je srovnají se zemí buldozery, aby udělaly prostor modernímu městu ze skla a oceli, širokým bulvárům a naleštěnému špalíru obchodů.

Město skla a oceli

Obnovené hradby budou procházet přímo středem jedné čtvrti. V současnosti vypadá jako bludiště křivolakých uliček a starých zchátralých domů. Na každé z těchto budov je načmárán čínský znak, který znamená: likvidace. Ta čeká všechny domy.

Schází se velký dav. Řada z těchto lidí tady žije čtyřicet let i více. Říkají, že na vyklizení dostali třicet dní. "Kam půjdeme?" ptá se jeden muž. "Všechny nás žádali, abychom se chovali slušně... Odškodné, které nám dal stát, nestačí ani na nákup záchoda, natož na pořízení nového domu." V příštích pěti letech bude třetina obyvatel starého města vystěhována, většina z nich jsou chudí, staří lidé bez zaměstnání.

Lidská daň novému městu

Skupina starých lidí před blokem zaprášených, větrem ošlehaných domů asi hodinu cesty od Pekingu sedí kolem šachovnice a obrací záda mrazu. V domově důchodců bydlí osoby bez peněz a bez rodiny. V holé místnosti ve druhém patře žije třiasedmdesátiletá paní Juangová. Poslali ji sem před dvěma týdny. Pětačtyřicet let bydlela na malém dvorku v jižní části Pekingu. Měla tam přátele a sousedy. Teď sedí v koutě a zírá na televizi.

Zatímco jedni se radují, druzí přicházejí o své domovy ...

"Nemám tu žádné přátele", procedila přes polámané zuby. "Všichni moji kamarádi jsou daleko. Ani nechci vědět kde. Jsem stará a nemocná. Nechci chodit ven."

V Pekingu zatím zapadá slunce a začíná další historický rituál. Z vrcholku středověké věže, jižně od císařského paláce, připomínají údery na obrovské bubny příchod noci. Skupina turistů s údivem sleduje jejich představení. Stará paní Juangová je daleko - stále se dívá na televizi ve svém prázdném, neutěšeném pokoji.

Související odkazy:
Mezinárodní olympijský výbor

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.