Úterý 15. ledna 2002 - 10.06 SEČ

Mírový proces v Kolumbii pokračuje

Kolumbijci vítají pokračování mírových rozhovorů, které by mohly ukončit občanskou válku

Zpracovali Václav Sochor a Petr Nosálek

Poté, co byl kolumbijský mírový proces prohlášen téměř za mrtvý a pohřbený, byl polit živou vodou. Krátce před vypršením lhůty, po níž vládní vojska hrozila proniknout na území, která kontrolují levicoví povstalci z hnutí FARC, se s rebely podařilo uzavřít dohodu o pokračování rozhovorů.

"Dohoda by neměla být považována za vítězství té či oné strany, ale spíše za důkaz toho, že podle většiny lidí a mezinárodního společenství je cestou k ukončení konfliktu jen dialog," řekl k překvapivé dohodě kolumbijský prezident Andrés Pastrana.

Kolumbijský ministr zahraničí Gulliermo Fernandez de Soto uvedl, že po dnešní dohodě budou následovat další jednání.

"Chceme rychle prozkoumat možnosti uzavření příměří - to je to, co chce kolumbijská veřejnost, a my doufáme, že tyto konkrétní rozhovory zahájíme co nejdříve. Jednání mezi vládou a revolučními ozbrojenými silami Kolumbie pokračují a do 20. ledna by mělo být jasno, zda se podaří uzavřít příměří," uzavřel kolumbijský ministr zahraničí.

Riskantní krok prezidenta

"Kolumbijský prezident Andres Pastrana riskoval a vyhrál," říká odborník BBC na oblast latinské Ameriky Stephen Cvic. Na začátku svého funkčního období před čtyřmi lety vyvinul bezpříkladné úsilí o dosažení mírové dohody s povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie - FARC - a zaručil jim bezpečí v džunglích na jihovýchodě země.

	Dohoda by neměla být považována za vítězství té či oné strany, ale spíše za důkaz toho, že podle většiny lidí a mezinárodního společenství je cestou k ukončení konfliktu jen dialog.
	Andrés Pastrana

Rozhovory, které následovaly, však nikam nevedly a prezident tento měsíc překvapivě povstalcům vzkázal, že pokud neakceptují bezpečnostní kontroly kolem své zóny a nevrátí se k jednacímu stolu, pošle na ně armádu. V minulých dnech se kolem povstaleckého území shromáždily tisíce vládních vojáků a bylo zřejmé, že to Pastrana myslí vážně.

Na povstalce byl vyvíjen i obrovský mezinárodní nátlak. Včera povstalce navštívil vyslanec Organisace spojených národů James LeMoyne, zástupci katolické církve a diplomaté z deseti zemí včetně Norska, Kanady a Mexika.

Obyvatelé území, které je pod povstaleckou kontrolou, reagovali na dosažení dohody s úlevou a radostí, troubili na klaksony a mávali vlajkami. Báli se, že je pravicové polovojenské skupiny po odchodu levicových povstalců budou považovat za kolaboranty.

Většina Kolumbijců se však domnívá, že prezident Pastrana proti povstalcům nikdy nepostupoval dostatečně rasantně a nyní vítají, že zaujal tvrdší postoj. Nicméně po 38 letech války je mír stále velmi daleko. Povstalci mají v mnoha venkovských oblastech Kolubie stále silné pozice a vyjednávání konce složitého a mnohostranného konfliktu nebude lehké.

38 let občanské války

Kolumbijci občanskou válkou trpí už 38 let. Slovo "trpí" je v tomto případě zcela namístě. Jen za posledních deset let bylo v zemi zabito nejméně 40 tisíc lidí. A desetitisíce dalších byly uneseny, mučeny, znásilněny, zastrašovány, nebo vyhnány z domovů. Je jistě lákavé konflikt vysvětlovat jako přímočarý ideologický střet mezi konzervativním politickým establišmentem a marxistickým gerilovým hnutím. Skutečnost je však mnohem komplikovanější.

Kolumbijská armáda se v souladu s podmínkami už tři roky trvajícího a neustále protahovaného mírového procesu zdržovala mimo tzv. demilitarizovanou zónu, kde má 17tisícová FARC svou mocenskou základnu. Po kolapsu posledního kola rozhovorů mezi vládou a vzbouřenci FARC oznámila, že se stáhne z pěti měst demilitarizované zóny, ale zůstane v okolních venkovských oblastech.

FARC se stáhne z pěti měst v demilitarizované zóně

O tom, jaké to může mít důsledky, hovořil profesor politologie Fernando Cepeda z kolumbijské Andské univerzity:

"FARC vrátí pět měst, která jsou v demilitarizované zóně, ale neodejde z venkovských oblastí, které tvoří její velkou část. Vzbouřenci tvrdí, že podle dohody uzavřené na začátku mírového procesu prezident a partyzáni potvrdili, že FARC se vzdá jen měst, ale ne venkova. To se teď tedy nejspíš také stane a potom se konfrontace ještě prohloubí. Což znamená, že válka, ničení a únosy se ještě zintenzivní," uvedl Fernando Cepeda.

Základna rebelů

FARC je jako zkušená gerilová armáda zvyklá operovat na venkově. A jak poznamenává šéfredaktor latinskoamerické sekce BBC Robert Plummer, enkláva, kterou FARC kontroluje, má pro rebely příliš velký strategický význam, než aby se jí jen tak vzdali:

	Demilitarizovanou zónu FARC přeměnilo ve svou základnu. Na ní uplatňuje své zákony, kolumbijská vláda nad oblastí nemá vůbec žádnou kontrolu. FARC odtud poniká výpady a organizuje únosy prominentů.
	Robert Plummer

"Útočiště nazývané demilitarizovanou zónou je velké území na jihovýchodě Kolumbie, přibližně o rozloze Švýcarska, které bylo vzbouřencům z FARC přiřčeno v listopadu 1998. Podle původního záměru to mělo být místo, kde by mohly probíhat mírové rozhovory. Ve skutečnosti se stalo enklávou, kterou hnutí FARC přeměnilo ve svou základnu. Na ní uplatňuje své vlastní zákony, kolumbijská vláda nad oblastí nemá vůbec žádnou kontrolu. FARC odtud poniká výpady a organizuje únosy prominentů, které drží kvůli výkupnému."

Únosy nejsou pro FARC jediným způsobem, jak si obstarat peníze. Existují nezpochybnitelné důkazy, že skupina každoročně získává miliony dolarů z prodeje drog, především kokainu.

Nesmiřitelné postoje

Spojené státy, kde velká část kolumbijských drog končí, poskytují kolumbijské vládě na boj s překupníky drog obrovské finanční částky a podporují prezidenta Pastranu, který byl zvolen také díky slibu, že zemi zajistí mír. Pastrana svaluje vinu jednoznačně na rebely z FARC:

Kolumbijský prezident Andrés Pastrana

"Před několika minutami FARC z města Los Posos v demilitarizované zóně seznámila Kolumbijce i mezinárodní veřejnost se svými požadavky a ty nejsou pro kolumbijskou vládu uspokojivé."

Mezi požadavky FARC bylo například jmenování nezávislé komise, která by urovnala spor týkající se pohraničních hlídek. Takové detaily ale ve skutečnosti nejsou pro celý spor příliš významné. Obě strany zaujímají nesmiřitelné postoje, které mají podle vyjednavače FARC Simona Trinidada ideologickou povahu:

"Znovu opakujeme, že zájmy menšinové skupiny privilegovaných a bohatých lidí se upřednostňují na úkor čtyřiceti milionů Kolumbijců."

Kdo obsadí demilitarizovanou zónu?

FARC a vláda v Bogotě však nejsou jedinými hráči v kolumbijské tragédii. V zemi také působí silné a velmi nevybíravé pravicové polovojenské organizace, z nichž některé bývají spojovány s armádními kruhy. Mnozí pozorovatelé se obávají, že tyto skupiny by mohly využít situace a vstoupit do demilitarizované zóny. Zpravodajka BBC v Bogotě Claire Marshallová:

"To je v této chvíli skutečně největší hrozba. Ze zóny už uprchly tisíce lidí. Panují obavy, že dříve než do oblasti vstoupí a získá nad ní kontrolu armáda, obsadí ji pravicové bojůvky a dojde k represím. Tyto skupiny jsou známy těžkými prohřešky v oblasti dodržování lidských práv."

Prezident Pastrana se pokouší mírový proces zachránit tím, že obrací pozornost k mnohem menší konkurenční levicové skupině, která si říká Národní osvobozenecká armáda - ELN. Zhroucení rozhovorů s FARC je však už teď možno považovat za katastrofu.

V květnu se v Kolumbii budou konat prezidentské volby. Pastrana v nich už nemůže kandidovat a v srpnu úřad opustí. A pokud se do té doby nestane zázrak, na jeho následníka čeká nanejvýš nezáviděníhodný úkol.

Demilitarizovaná zóna jižně od hlavního města Bogota