Pondělí 7. ledna 2002 - 14:00 SEČ

Stopadesáté výročí úmrtí L. Braillea

Slepecké písmo vytvořené Braillem pomáhá lidem bez zraku

Zpracovala Helena Berková

V neděli uplynulo 150 let od smrti Louise Braillea, mladého Francouze, který vymyslel slepecké písmo. Braille byl ještě chlapec, když dostal nápad, jak umožnit slepcům číst.

Zemřel však dřív, než se jeho písmo začalo všeobecně používat. Braillův odkaz změnil život milionů slepců na celém světě.

Francouz Louis Braille vymyslel v 19. století systém, který umožňuje slepcům číst a psát. Určitě ho tehdy nenapadlo, že jeho písmo se bude používat téměř ve všech zemích světa a že se přizpůsobí takřka všem známým jazykům.

Historie slepeckého písma

Když byly Braillovi čtyři roky, oslepl v důsledku úrazu, který utrpěl v otcově dílně. V pařížské chlapecké škole pro slepce vymyslel systém plastických bodů.

Louise Braille oslepl ve čtyřech letech

"Základem jeho slepeckého písma byl systém noční komunikace, který Francouzi používali za války. Funguje to tak, že text je rozdělen do malých jednotek, které mají tři body směrem dolů a dva napříč a podle toho, které ze šesti bodů jsou vyznačeny tečkami, vytváříte různé znaky.

Takže můžete na jedné jednotce vytvořit 63 různých znaků, nebo můžete nechat místo prázdné. Protože různé abecedy mají různá písmena, může jeden Braillův znak znamenat něco jiného ve francouzštině, něco jiného v arabštině a něco jiného v matematické symbolice," říká předseda Braillova úřadu Spojeného království Bill Poole.

Braille svůj systém několik let zdokonaloval. Vymyslel rozdílné kódy pro záznamy matematických údajů i hudby. V roce 1827, to mu bylo 18, vyšla první knížka v Braillově písmu. Trvalo však dost dlouho, než se jeho systém rozšířil.

	Základem písma byl systém noční komunikace, který Francouzi používali za války.
	Bill Poole

Ředitel jedné ze slepeckých škol dokonce tehdy zakázal písmo používat, takže děti se je učily tajně. Třiačtyřicetiletý Louis Braille v roce 1852 podlehl tuberkulóze. Málem s ním odešel na věčnost i jeho systém slepeckého písma.

Systém se stále zdokonaluje

Skupina čtyř slepců vedená doktorem Thomasem Armitagem si však uvědomila význam Braillova odkazu a založila společnost, z níž se později stal Královský národní slepecký ústav, největší britská organizace pro lidi s vadou zraku a zároveň největší evropský vydavatel knih v Braillově písmu.

Systém se nadále zdokonaluje, ale Braillovo písmo je nyní všeobecně uznáváno jako metoda umožňující slepcům číst a psát.

Jméno Braille ve slepeckém písmu

"Braillovým plastickým písmem lze vyjádřit téměř všechno. Dá se použít téměř ve všech jazycích i zemích. Pokud ovšem nemáte cit v prstech, musíte používat písmo s výraznějšími, plastičtějšími body. Tuto verzi ale používá poměrně málo lidí. Braillovo písmo se používá v latinskoamerických státech, v zemích, kde se používá latinka i v těch, kde se píše azbukou. Používají je Číňané, Japonci i Afričané. Je rozšířeno po celém světě," říká Bill Poole.

Braillovo písmo neslouží jenom ke čtení, ale také k psaní. Díky němu mohou být zrakově postižení lidé samostatnější, mohou studovat a mají také více pracovních příležitostí. Paul Hopkins působí v centru pro obchodní záležitosti na anglické vysokoškolské Koleji královny Alexandry, kde studují slabozrací či slepí lidé. Hopkins pomáhá zavádět Braillovo písmo do světa obchodu a vydává transkripce v Braillově písmu určené pro mobilní operátory, banky a další instituce.

Do restaurace bez laptopu

"Já se původně nechtěl učit Braillovo písmo, protože jsem měl stejný pocit, jako spousta dnešních mladých lidí: že ten, kdo se učí Braillovo písmo, přiznává, že má vadu zraku. Ale jakmile to překonáte, získáte takový přístup k informacím, o jakém by se vám jinak ani nesnilo," říká Paul Hopkins a vysvětluje potřebnost Braillova písma v éře počítačů.

"Máme sice k dispozici internet, e-mail a počítače se speciálními programy, ale přesto se vyskytnou situace, kde se prostě bez dalšího jazyka neobejdete, třeba v restauraci. Asi těžko byste s sebou tahali laptop a napojovali se na internet jenom proto, abyste si mohli přečíst jídelní lístek," dodal Hopkins.

I britskému ministru vnitra Braillovo písmo pomohlo

Před padesáti lety došel Louis Braille konečně uznání i ve Francii. Jeho ostatky byly v roce 1952 převezeny do Paříže a pohřbeny v tamním Pantheonu, kde odpočívají francouzští hrdinové. Díky novým technologiím se pravděpodobně zvýší produkce publikací v Braillově písmu i používání tohoto slepeckého písma. Dosud však nikdo nevymyslel systém, který by mohl Braillovo písmo nahradit.

"Nemyslím si, že nové technologie dokáží Braillovo písmo překonat. Podle mého se pouze komunikace posune na vyšší technickou úroveň. Budeme zřejmě čím dál častěji používat přístroje aktivované lidským hlasem. Pokud si však budeme chtít přečíst text, který předpokládá jistou dávku představivosti, a nebudeme chtít, aby nám do toho mluvil stroj, tedy počítač, sáhneme jednoznačně po Braillově písmu. To je jeho silná stránka," dodává Paul Hopkins.

Informace sdružení nevidomých

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.