Pátek 28. července 2000

Připravil Ondřej Štindl

Světový zábavní průmysl slaví velké vítězství. Americký soud včera rozhodl o ukončení internetové služby Napster, která ve skutečně masovém měřítku umožňovala obcházet autorská práva na hudební nahrávky.

"Stvořili  monstrum," řekla o tvůrcích Napsteru soudkyně Marilyn Hall Patelová, když oznamovala rozhodnutí o uzavření Napsteru. To je sice zatím jen prozatímní - platí do ukončení procesu a vynesení rozsudku - konečný verdikt je však předvídatelný.

Systém Napsteru umožňoval, aby si jeho uživatelé navzájem zpřístupnilií své domácí archívu hudby, kterou si většinou ilegálně stáhli z Internetu. Vznikla tak obrovská hudební knihovna, jejíž položky si uživatelé mohli volně směňovat. Do Napsteru přitom bylo zapojeno dvacet milionů lidí, každý měsíc jich další milion přibýval.

Sdružení amerického nahrávacího průmyslu odhaduje, že Napster snížil zisky jeho členů o 300 milionů dolarů, systém podle něj pracoval tempem čtrnácti se písní za minutu. K žalobě na Napster se přidala i skupina Metallica, jejíž písně si prostřednictvím Napsteru prý vyměnovalo 300 tisíc lidí.

Prohraná válka

Šoubyznys tedy slaví vítězství, pravděpodobně je to však vítězství dočasné. Podle šéfredaktora Softwarových novin Petra Koubského nemůže gramofonový průmysl svůj závod s moderními technologiemi vyhrát.

"Válka je jednoznačně prohraná. Myslím si, že představitelé světového zábavního průmyslu si to dobře uvědomují a snaží se ještě v těch posledních okamžicích získat co se dá, protože věčně to nepůjde. Vtip je v tom v tom, že jakmile se díla, ať už jsou literární, hudební či jakákoli jiná stanou digitálními, tak jejich volnému šíření nelze v podstatě zabránit."

Nástup moderních technologií, možnost stahování nahrávek z Internetu a domácí vypalování kompaktních disků mohutně otřásly malým českým trhem, na němž jsou hudební nosiče navíc relativně velmi drahé. Karel Daniš z hudebního nakladatelství Mute CS připouští, že pokles zisků gramofonových společností se každý rok prohlubuje.

"Odhaduje se, že od roku 1997 je to přibližně 60 nebo 65 procent. Jasné je, že je tam jednak čisté pirátství, z části k tomu přijdou paralelní dovozy nebo reexporty z jiných zemí a pak je tady MP3, Internet a vypalovací zařízení. Zejména u lidí kolem taneční a elektronické muziky anebo lidí mezi 14 až 30 lety je dnes velmi složité narazit na originální CD."

S gramofonovými firmami ale ztrácejí i umělci, kteří ze šíření vlastních děl nemají žádný zisk. Značná část výnosů z legálního prodeje nahrávek však beztak končí v rukou hudebních vydavatelství, potvrdila to mimo jiné i nedávná série slyšení před americkým senátem.

Někteří tvůrci, z těch známějších například David Bowie nebo Umělec dříve známý jako Prince, využili Internetu k tomu, aby převzali režii obchodu s vlastní hudbou buď zčásti nebo úplně do vlastních rukou.

Nový trend

Mnoho svých skladeb nabízejí posluchačům za poplatek přímo na síti, čímž vyřazují firmy z obchodního řetězce. Podle Karla Daniše by i tak mohl vypadat jeden ze směrů budoucího vývoje šoubyznysu.

"Myslím, že je to určitě trend, kterým to do budoucna půjde, a je to v zásadě správně. Myslím si, že lze tento způsob ošetřit dostatečně z hlediska ochrany autorskoprávní, tak aby lidé nemuseli platit zbytečně to, co nezbytně nepotřebují, ale nedovedu si představit, že to bude úplný nihilismus."

Dnešní systém zábavního průmyslu, založený na vlivu čtyř nejmocnějších globálních firem a systému výroby hvězd mimo jiné i pomocí masívní propagace, tedy dost možná dozná podstatné změny. Šéfredaktor měsíčníku Internet David Litvák dokonce připouští i možnost, že prostě skončí.

Představa zániku dnešních velkovýroben populární hudební zábavy je možná pro intelektuálněji příliš lákavá na to, aby se mohla uskutečnit. Je však jisté, že šoubyzny skutečně brzy projde zásadní změnou.

Soud možná rozhodl o zavření Napsteru, nicméně již v současnosti na Internetu existuje systém Gnutella, jenž umožňuje totéž co Napster, ale nemá jedno centrum, jež by bylo možné po rozhodnutí soudu vypnout.