Pákistán čelí ekonomické krizi

Z Pákistánu od útoků na USA odcházejí investoři

Úterý 9. října 2001

Připravil Martin Řezníček

Současná krize kolem útoků na Afghánistán vzbuzuje čím dál více otázky, jak moc se dotkne pákistánského hospodářství, které je na svém západním sousedu závislé. Z Pákistánu se po 11. září začali stahovat investoři a kdysi rozsáhlá turistika je tam teď takřka nepoužívané slovo.

Platí to zejména o severozápadním městě Péšávar, které leží na afghánských hranicích. Afghánští obchodníci na rušných péšávarských ulicích žili až do letošního září z turistů, kteří zde ve velkém nakupovali nože, koberce nebo drahé kameny. Teď se jen sem tam objeví zahraniční novináři, kteří ovšem místnímu hospodářství příjmy z turistiky nenahradí.

Pákistánci protestují proti vojenské akci v Afghánistánu

Po teroristických útocích na New York a Washington cizinci v očekávání amerických útoků na Afghánistán houfně zrušili zájezdy do Pákistánu a po začátku vojenských úderů už do Péšávaru zamíří jen málokdo.

"Po 11. září všichni cizinci odjeli. Když už se tu někdo objeví a chce jen například na sever do hor, tak teď potřebuje zvláštní povolení od ministerstva vnitra. Jsou tu různá omezení, kterými se snaží vláda všem cizincům zaručit bezpečnost," říká Salah-ud-din z místního turistického centra.

Za úbytkem turistů vidí Salah-ud-din i různá omezení. "Dotýká se to všech. Taxikářů, hoteliérů, restauratérů, průvodců. Nevím přesně jaké jim z toho plynou ztráty, ale v naší provincii pracuje každý čtvrtý člověk v cestovním ruchu," dodává.

Obchodníci mají obavy z útoků

O víkendu se v severním Pákistánu konala protalibanská a protiamerická demonstrace, při níž rozvášněný dav napadl přítomné zahraniční novináře. Jsou to právě obavy o bezpečnost, ale také nejistá budoucnost země, která mnoho lidí, včetně obchodníků, odrazuje od návštěvy a případných investic.

	Krize se čím dál tím víc prohlubuje. Není žádná naděje, že by do země, kde se bojuje, proudily investice.
	Malik Zahid Hussain. předseda hospodářské komory v Péšaváru

"Mám zprávy o tom, že v přístavním městě Karáčí obchod klesl na nulu, nic se nevyváží, nic se nedováží. Krize se čím dál tím víc prohlubuje. Není žádná naděje, že by do země, kolem níž se bojuje, proudily investice. Sám prezident Bush řekl, že to potrvá dlouho. Když na hranicích Pákistánu zuří válka, jak tu může někdo investovat?" táže se předseda hospodářské komory v Péšávaru Malik Zahid Hussain.

Islámábád odhaduje, že krize plynoucí z útoků na Afghánistán bude už tak chudý Pákistán stát až tři miliardy dolarů, z čehož polovinu bude mít na svědomí pokles vývozu. Američané již Pákistánu slíbili pomoc v hodnotě přes půl miliardy dolarů, ale vůli obchodníků, kteří ruší objednávky, jen tak něco nezmění.

Vyřeší krizi finanční pomoc USA ?

Turisté do Pákistánu v těchto dnech necestují

"Pákistánské hospodářství vlastně celé závisí na Afghánistánu. Dovážíme vzácné kameny nebo ručně tkané koberce, které potom vyvážíme do Evropy a do světa. To teď všechno skončilo. Naši obchodníci z Afghánistánu ani nedostali své peníze. Den ode dne je situace horší. Od teroristických útoků na USA pákistánské hospodářství pokleslo o třetinu. Obávám se, že s masivním přílivem uprchlíků a celkově nejistou situací v oblasti obchod utrpí neskutečné ztráty," popisuje pešavarský ekonom Faqir Muhammad, jak konkrétně se situace v Afghánistánu promítá do pákistánského hospodářství.

Pákistánští obchodníci se shodují v tom, že současná krize přichází v nejméně vhodnou dobu: Země je vyčerpaná souborem sankcí, které Západ na Islámábád uvalil v souvislosti s jadernými testy a vojenským převratem.

Spojené státy sice, jak bylo řečeno, slíbily rozsáhlou pomoc, ale nepostaví-li se pákistánské hospodářství na nohy samo, mohou být účinky washingtonských finančních injekcí značně krátkodobé.