| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Přípravy na vyzvednutí Kursku
Pondělí 16. července 2001 Zpracoval Petr Nosálek Rok po havárii ruské jaderné ponorky Kursk začaly v Barentsově moři byla zahájena přes protesty ekologů a části pozůstalých po obětech neštěstí první fáze vyzvedávání ponorky. Norská podmořská sonda vybavená kamerami prohledává okolí ponorky a zkoumá též výši radiace ze dvou jaderných reaktorů, které ponorku poháněly. Po ukončení průzkumu zahájí mezinárodní tým potápěčů nebezpečnou operaci vyzvednutí vraku, na jehož palubě našlo smrt 118 ruských námořníků. Potápěči sestoupí do více než stometrové hloubky, aby oddělili zdemolovanou příď vraku, v níž jsou údajně nevybuchlá torpéda. K trupu ponorky pak připevní kabely, na nichž bude vrak nejpozději do září dovlečen do přístavu. Ostatky členů posádky budou pohřbeny na souši. Práce pro potapěče
"Mí muži samozřejmě při vyzdvihování ponorky ještě nikdy nepomáhali. Ale tahle práce není o nic náročnější než jiné činnosti, na které jsou zvyklí. Proto jsem si naprosto jist, že naši potápěči si za daných podmínek povedou velmi dobře." Na svou porci úkolů se připravují i ruští žabí muži. Někteří z nich se s Kurskem důvěrně seznámili už loni v srpnu během neúspěšné záchranné operace. Nejriskantnější úkon - odříznutí přední části ponorky, v níž došlo k nehodě, a její uložení na mořském dně - však nebude svěřen potápěčům, ale robotům. Podle murmanského ekologa Sergeje Filipova má celá operace tolik neznámých, že může vyústit v další katastrofu: "Ponorka se může během vyzdvihování rozlomit na dvě části. Nikdo zatím taky pořádně neví, kde jsou uložena torpéda a další munice. Jen si představte, že na ně narazí při vrtání nebo řezání. Může to vést k výbuchu nebo něčemu podobnému." Putinův slib
Ruský novinář Alexej Germanovič, který v době katastrofy Kursku pobýval s prezidentem v přímořském letovisku, tvrdí, že Putin se snaží nahnat zpět body, které loni u ruské veřejnosti ztratil: "Pro Rusy byla tahle nehoda tak dramatická, protože znamenala konec všech nadějí vkládaných v naši vojenskou sílu, v moc naší vlády. A především znamenala ztrátu důvěry v nového prezidenta, který v době, kdy šla ponorka ke dnu, nehnul prstem. Byl v tom velký kontrast: prezident užívající si u teplého moře, zatímco lidé nedokázali ze studeného moře zachránit naše vojáky." Vyplave i tajemství Kursku? V televizních reportážích z konce loňského léta byla ztráta ponorky a její posádky vydávána za národní tragédii. Byla to však především lidská tragédie rodin 118 námořníků, kteří na palubě Kursku zahynuli. Ekolog Sergej Filipov se obává, že nepřiměřenému riziku budou vystaveny i další rodiny, pokud se začne uskutečňovat plán na odtažení havarované ponorky do doku v Raslikovu. Jak říká, jaderná katastrofa pod mořem je jedna věc - kdyby k ní došlo u pevniny, bylo by to něco docela jiného:
Ani v případě, že se vrak Kursku podaří dopravit k pevnině, však není zaručeno, že bude zjištěna skutečná příčina neštěstí. Skeptici v Rusku tvrdí, že vláda se bude snažit odstranit stopy čehokoli, co by mohlo uškodit - třeba zpackané zkoušky nové rakety. Po roce, který pozůstalí po obětech ruské jaderné ponorky prožili v zármutku a nejistotě, tak možná zůstane tajemství Kursku pohřbeno na dně moře.
BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||