Deset let po válce v Perském zálivu

Válku v Perské zálivu mohli sledovat v přímých televizních přenosech lidé na celém světě

Středa 17. ledna 2001

Zpracoval Jan Čáp

Před deseti lety svět odpověděl iráckému prezidentovi Saddámu Husajnovi na jeho nároky v Kuvajtu, zemi v Perském zálivu bohaté na ropu.

Spojené státy spolu se spojenci ze čtyřiceti zemí shromáždily v oblasti masivní vojenskou sílu a kolem půlnoci tamního času z 16. na 17. leden 1991 začaly bombardovat Irák.

Válku v Perském zálivu ukončila spojenecká vojska operací Pouštní bouře. Během konfliktu zahynulo více než 100 tisíc iráckých vojáků. Krátce po konci války přišla další hrozba pro Saddámův režim.

Kurdští vzbouřenci

Jak vysvětluje profesor politologie na London School of Economics Fred Halliday, Kurdové na severu země tehdy vyslyšeli výzvy Západu a vzbouřili se:

"Nadějí mnohých a nadějí většiny Iráčanů bylo, že porážka v roce 1991 a stažení vojsk z Kuvajtu povede k Saddámově pádu. To že jeho režim nebyl svržen bylo zklamáním nejen pro sousední státy, které napadl jako Irán a Kuvajt, ale hlavně pro domácí obyvatelstvo. Když v březnu 1991 bylo kurdské povstání tak krvavě potlačeno Saddámovými tanky, bylo jasné, že podobné povstání se nebude v brzké době opakovat."

Americký prezident George Bush se celé měsíce snažil arabský svět přesvědčit, aby podpořil válku proti Bagdádu. Věřil, že na Blízkém východě utváří nové spojenectví, v jehož čele budou stát američtí spojenci z Perského zálivu.

"Cesta k míru bude obtížná, dlouhá a trnitá, ale řekl bych, že zvítězíme. Máme historickou příležitost vybudovat na soutoku Eufratu a Tigridu, kde vznikla civilizace, nový princip civilizovaného chování. Můžeme vybudovat lepší svět a lepší nový světový řád," prohlásil George Bush.

Nedůvěra Arabů vůči Spojeným státům

Ale i když arabští vůdcové kampaň proti Husajnovi podporovali, většina jejich obyvatel Irák podporovala. Saddám zahrál na fundamentalistickou strunu, profiloval se jako hrdina v boji proti Spojeným státům a Izraeli. Odpálil rakety Scud na Izrael a vyhlásil svatou válku.

Jak uvádí redaktor Arabského deníku Al Quads, vydávaném v Londýně, Abdul Bari Atwan, arabské vlády očekávaly od Američanů alespoň propalestinské ústupky:

"Zjistili, že je napálili a oklamali. Kuvajt byla jen past která je měla zavléct do války proti Iráku. Chápou, že Washington chce Irák úplně zničit a izolovat jeho vládu za to, že si dovolila vyvinout sofistikovaný vojenský program. Taky přišli na to, že hlavním cílem bylo vybudovat v regionu americké vojenské základny, které by měly kontrolu nad těžbou a zásobami ropy."

Hospodářské sankce

Dědictví války v Zálivu je vidět i na posledních projevech intifády, kdy palestinští mladíci, kteří házejí kamení na izraelské hlídky drží irácké vlajky a Saddámovy portréty.

I přes osvobození Kuvajtu Spojené státy nikdy arabské země nepřesvědčily o tom, že stojí na jejich straně a hospodářské sankce v tom arabský svět jen utvrdily.

O jejich skutečném účinku hovoří profesor politologie na Miamské univerzitě v Ohio, Adeed Dawisha:

"V současné době jsou sankce na nic. Vlastně se jedná o jeden velký vtip. Stejně se porušovaly na turecké hranici, hranici se Sýrií a také v Zálivu. Jednou z restrikcí bylo omezení letového provozu. Běžte se podívat na Saddámovo mezinárodní leteiště. Létá se tam jako dřív."

Má Irák zbraně hromadného ničení?

OSN však nemůže sankce odvolat, dokud se její inspektoři nepřesvědčí, že Irák nedisponuje zbraněmi hromadného ničení. Richard Haas z Brookingsova institutu tvrdí, že inspekce v Bagdádu zůstanou i pro příště jablkem sváru:

"Zbrojní inspektorům byl do Iráku umožněn naposledy přístup před dvěma roky. Člověk předpokládá, že Saddám Husajn v nějakých kádích na venkově biologické látky připravuje, a podle mého je jen otázka času, kdy se dozvíme, že skutečně vlastní nějaké zbraně hromadného ničení. To bude podle mě znamenat určitý zlom, pak dojde k další vojenské konfrontaci se Saddámem Husajnem."

Neotřesitelný Husajn

S těmito problémy se bude muset potýkat nová americká administrativa George Bushe juniora a podle profesora Adeeda Dawishi nemá nastupující vláda příliš šancí na výrazný pokrok ve vztazích k Iráku.

"Myslím, že Bushova vláda začne harašit zbraněmi a bude hrozit tvrdším přístupem, brzy však přijde na to, že nemá příliš na vybranou a bude se chovat jako Clintonova vláda - čili přimhouří oko."

Saddam Hussein počátkem ledna promluvil u příležitosti dny armády a moc v zemi drží stále pevně v rukou. Politologové se deset let po válce v Perském zálivu shodují na tom, že Západ se snažil Saddáma zbavit a neuspěl. To však neznamená, že bylo chybou se o to pokusit.

Související odkazy:
Irák tvrdí, že ochuzený uran způsobuje rakovinu

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.