News image
BBC Online Network| váš názor
News image
 ČR pod lupou
Zprávy 
Analýza 
Britský tisk 
Evropský tisk 
Radiofejeton 
Dobré ráno 
Interview 
Víkend 
Anglicky s BBC 
News image
News image
News image
VYSÍLÁNÍ BBC 
Frekvence 
Programy 
Redakce 
News image
Zprávy News image 
Dobré ráno News image 
Svět o jedné News image 
Svět o páté News image 
Interview  News image 
News image
 
Other BBC sites:
News image
News image
News image
News image
News image
News image
News image
News image
News imageUdálosti ve světě

Úterý 23. dubna 2002 - 15.34 SEČ

"Nehrozíme vetem," říká rakouská poslankyně v EP

News image
Ursula Stenzelováčeské politiky ujistila, že pro rakouské lidovce je rozšíření EU základem jejich politiky

Připravil Václav Sochor

V Praze dnes druhým dnem jedná parlamentní výbor přidružení Evropská unie - Česká republika, který je tvořen členy Evropského parlamentu a českými poslanci a senátory. Jednání provázejí doplňkové akce, jakou byla například včerejší diskuse na půdě Senátu o budoucnosti Evropy a úloze národních parlamentů.

Spolupředsedkyní výboru přidružení je poslankyně Evropské lidové strany a zástupkyně rakouských lidovců v Evropském parlamentu Ursula Stenzelová. Ta se během diskuse mimo jiné vyslovila proto, aby se zástupci kandidátských zemí, které do roku 2004 neuzavřou všechny přístupové kapitoly, mohli účastnit zasedání Evropského parlamentu v rolích pozorovatelů.

Předpokládáte tedy, že některý ze šestice kandidátů nebude do Unie přijat v první vlně v roce 2004?

"Ne, ne, myslela jsem to tak. Za prvé musíte uzavřít přístupová jednání a pak samozřejmě začnou ratifikační procedury - v každé členské zemi, v každé kandidátské zemi a nakonec i v evropském parlamentu. Takže mezi koncem vyjednávání a koncem ratifikačního procesu, což může být delší či kratší období, to teď těžko říci, nabízíme kandidátským zemím, aby se už v tomto mezidobí účastnily práce Evropského parlamentu v roli pozorovatelů."

I u těch zemí, které v roce 2004 přijaty budou, však bude fungovat řada přechodných období. Kritici rozšíření v téhle souvislosti často hovoří o tom, že nové členské země budou členy druhé kategorie - tedy formálně sice v Unii, v praxi však v mnoha ohledech stále mimo ni.

"Nemyslím si, že mít přechodná období je to samé, jako být členem druhé kategorie, protože například při minulém rozšíření na jih byla také uplatněna přechodná období a tyto země nebyly druhořadými členy. Přechodná období jsou normální; samozřejmě čím méně jich je, tím lépa, ale z žádné země nedělají člena druhé kategorie."

Řekla jste také, že ti, kdo se staví proti Evropské unii, se staví i proti Evropě jako takové, protože k Evropské unii neexistuje alternativa. Co můžete nabídnou Čechům v případě, že se Rakousko postaví proti vstupu České republiky do EU kvůli Benešovým dekretům či kvůli Temelínu?

"Myslím, že vždycky říkáme: "My nehrozíme vetem". Tak to chápe moje strana, kancléř Schüssel. Pokud tu budou problémy, doufám, že je vyřešíme před přijetím nebo s přijetím České republiky do Unie. Takže myslím, že tyto delikátní problémy včas vyřešíme. A s dobrou vůlí bude myslím po volbách jednodušší některé z těchto problémů vyřešit. Je to v zájmu obou stran. Ale o veto neusilujeme, tak to není."

Jak to myslíte - po volbách? Máte na mysli, že bude možné jednat v poklidnější atmoféře, anebo očekáváte, že z českých voleb vzejde reprezentace, se kterou se lépe domluvíte?

"Za prvé - po volbách bude jednodušší tyto problémy kolem takzvaných prezidentských dekretů a restitucí řešit. Že skutečně jde o problém, je to myslím zřejmé - jinak by Evropský parlament nebo Komise nepožádaly o právní přezkoumání této otázky. Je také v zájmu České republiky odstranit cokoli, co by mohlo být v rozporu s právem Evropské unie, se zásadami evropského porozumění. Myslím, že se nám to povede vyřešit. Česká republika si ten problém uvědomuje také, jinak by se čeští poslanci nechystali přijmout parlamentní deklaraci v této záležitosti."

Myslíte si, že to společné prohlášení českých parlamentních stran je správná cesta k řešení tohoto problému?

"Vzpomínám si na nedávné stanovisko komisaře Verheugena, který při diskusi v Evropském parlamentu řekl, že se mu v této chvíli přijetí takové deklarace příliš nelíbí, protože k němu dochází v době volební kampaně. Neznám navrhovaný obsah toho dokumentu, ale doufám že ponechá otevřeny dveře porozumění a různým možnostem řešení a že tyto dveře nepřibouchne."

Představitelé strany Svobodných, vašeho partnera ve vládní koalici, ale Verheugena před pár dny ostře kritizovali za jeho stanoviska vůči požadavkům odsunutých. Jaké je tedy rakouské stanovisko v této věci - a dá se vůbec hovořit o společném vládním stanovisku?

"Sdílím názor, že některá vyjádření byla naprosto přehnaná, ničemu nepomohla - tedy vyjádření některých členů strany Svobodných. Ale musím říci, že nešlo o členy vlády. Takže jsme si velmi dobře vědomi, že obě naše strany sdílejí společný cíl, a tím je perspektiva rozšíření. Za tím stojíme a kancléř Schüssel to při jiné příležitosti řekl ještě jednoznačněji, totiž že pro rakouskou Lidovou stranu je rozšíření Evropské unie základem její politiky. A to je velmi jednoznačné vyjádření."

Související odkazy:
News imageNová Evropa - seriál BBC o Evropské unii

 


News image
  Zpět nahoruNews image 
News image
News image
© BBC World Service
Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK.
Zprávy ve 43 jazycích: