Čtvrtek 14. března 2002 - 14.39 SEČ

Vražda nebo sebevražda?

Experti na forenzní biomechaniku přišli se studií, podle níž Jan Masaryk z okna nevypadl dobrovolně

Připravila Martina Mašková

Bývalý československý ministr zahraničí Jan Masaryk podle včera zveřejněné studie vypadl z okna nedobrovolně. Pracovníci Úřadu pro vyšetřování zločinů komunismu uvedli, že nový rozbor Masarykova pádu, který provedli odborníci na forenzní biomechaniku, dokazuje, že se nejednalo o sebevraždu nebo nešťastnou náhodu.

Jan Masaryk byl nalezen mrtev časně ráno 10. března 1948 pod okny svého služebního bytu v Černínském paláci.

Autor studie Jiří Straus, který je odborníkem na posuzování pádů lidí z výšky, došel k závěru, že byl Masaryk zavražděn, neboť pád byl koordinovaný, a podle Strause k němu přispěla vnější síla minimálně jedné osoby. Masaryk z výšky 14,5 metru dopadl na nohy. Hlava poraněna nebyla a příčinou smrti bylo utržené srdce.

Dostatečný důkaz?

Profesor Antonín Seifert ze Střediska Jana Masaryka při Vysoké škole ekonomické ale tuto studii nepovažuje za rozhodující důkaz, který objasňuje okolnosti smrti Jana Masaryka.

K Černínskému paláci přišly po smrti Masaryka tisíce lidí

"Studujeme tento problém přes deset let a žádný rozhodující důkaz, o který by se bylo možné opřít, neexistuje, a ani tato zpráva jím není. Zatím proto nelze stoprocentně vyvrátit, že se jednalo o nedobrovolnou smrt," uvedl profesor Seifert.

Oficiální verze výsledku vyšetřování hovořila o sebevraždě. Kvůli tehdejším poměrům se ale objevila tvrzení, že Masaryk byl zabit kvůli svým politickým postojům.

"Stále nevíme to, kdo by mohl za smrtí Jana Masaryka stát. Existují dvě verze možných pachatelů - Západu a Východu. Verze Východu znamená, že pachatelem byli agenti KGB a StB. Podle západní verze Jana Masaryka navštívili letci a v onen kritický den mezi nimi došlo k určité kontroverzi a v důsledku toho mohlo dojít k pádu. Této verzi samozřejmě já nevěřím, ale byla vyslovena," řekl profesor Seifert.

"Náš Jan"

Jan Masaryk byl synem zakladatele Československa a prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Ve službách ministerstva zahraničních věcí se vypracoval ve špičkového diplomata, který byl oblíben ve vysokých krůzích i prostým lidem oblíben jako laskavý člověk se smyslem pro humor.

	"Volá Londýn...!"
		Jan Masaryk se do povědomí obyvatel protektorátu zapsal pravidelnými středečními hovory, které vysílala BBC od 8. září 1939
		toto vysílání bylo nejdůležitějším dorozumívacím prostředkem mezi zahraničním odbojem a Československem

Národ si Masaryka vážil pro jeho postoje během druhé světové války, kdy se stal významným představitelem zahraničního odboje a exilové vlády. Po válce zůstal ministrem zahraničí, několik dní jím byl i v komunistické vládě Klementa Gottwalda po únoru 1948.

Masarykovy názory ale byly v rozporu s komunistickou filozofií třídního boje, odmítal rozdělený svět "studené války" a snažil se mu čelit mezinárodní spoluprací pod patronací OSN.

Jeho smrt několik dnů po uchopení moci komunisty bolestně ukončila jednu kapitolu československých dějin.

Související odkazy:
Jan Masaryk

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.