Pondělí 4. února 2002 - 11:15 SEČ

Masopustní oslavy!

Masové hody trvají do Popeleční středy

Připravil Jan Čáp

Na počest svatby nizozemského korunního prince Willema-Alexandera s argentinskou bankéřkou Máximou Zorrequietovou se tuto sobotu i pražský Karlův most osvítil na oranžovo. Ve městě nad Vltavou se však slavná holandská svatba snoubila s oslavou staročeského obyčeje.

Karlův most prošel v sobotu další zatěžkávací zkouškou, když se stovky turistů i Pražanů pokoušeli korzovat z Malé strany na Staré město.

Karlův most na oranžovo

V rámci divadelního festivalu a Oranžového dne vyrostlo na kamenném mostě několik pódií, na které vystoupili komedianti, žongléři, mimové i dřevěné loutky. Hráli se frašky na chůdách a večer nechyběl ani masopustní průvod s medvědem.

"Rio na kamenném mostě"

Staročeský masopust, který podle církevního kalendáře trvá od Tří králů do Popeleční středy, rytmikou připomínal spíše karnevaly v Rio de Janeiru než ilustrace českého venkova od Josefa Lady. Tak odkud vlastně tenhle svátek pochází?

	V českém venkovském prostředí se udržela zemědělská tradice. Je zde zřetelný důraz na uchování plodnosti a zajištění dobré ůrody.
	Miloslava Hošková

O masopustních obyčejích jsme hovořili s ředitelkou vlastivědného muzea v Olomouci, doktorkou Miloslavou Hoškovou:

"Původ masopustních oslav můžeme sledovat až do dob antiky. Starověcí Řekové v únoru pořádali podobné slavnosti , kterým říkali dionýsie, Římané zas organizovali takyvané luperkálie či bakchanálie. Během nich se konaly obrovské průvody i hostiny."

Evropské masopusty

Podle doktorky Hoškové se české a moravské masopusty liší od německých fašinků a italských karnevalů zejména v jedné věci:

"V českém venkovském prostředí se dlouho udržela zemědělská tradice, je zde zřetelný důraz na plodnosti a zajištění dobré ůrody," upozorňuje ředitelka olomouckého vlastivědného muzea.

Barokní sochy v novém světle

"Například hospodyně z medvěda v průvodu sundavaly snítku hrachoviny, aby se jim líhla pěkná housata. Masopust v Evropě se dochoval víceméně jen v podobě zábav, oslav, karnevalů a divadelnách představení."

Masopustní trachtace se podobně jako další lidové obyčeje proměňují: "V jednadvacátém století se nesou hlavně v rovině zábavy a smysl obřadů, které zajistí úrodu, se z nich vytratil," říká ředitelka olomouckého muzea.

"Některé prvky a masky v průvodu jsou závazné - Cikánka, Žid, Soudce, Kat, Klibna, nebo Koza. Ostatní jsou proměnné podle počtu účastníků. Dnes se v průvodech vyskytují i aktualizované postavy jako Křemílek a Vochomůrka," dodává etnografka.

Sbohem, maso!

Křemílka ani Vochomůrku jsme v centru hlavního města nezahlédli, zato člověk v pražských ulicích potkával masopustníky, kteří si apetit aktualizovali klobáskami a pražskými buřty.

Podle křesťanské tradice mají na masité hodování čas až do Popeleční středy, kdy začíná období půstu. Pak už by si s italským "CARNE VALE" prý měli říct: "Sbohem maso!"

Související odkazy:
Vlastivědné muzeum v Olomouci

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.