Pondělí 28. ledna 2002 - 14.23 SEČ

Židé vzpomínali spolu s Romy na oběti holocaustu

Osvobození Osvětimi si připomněli lidé na celém světě

Připravil Tomáš Pavlíček

27. leden si řada zemí připomíná jako Den obětí holocaustu a boje proti rasismu, xenofobii a antisemitismu. Před sedmapadesáti lety totiž američtí vojáci osvobodili koncentrační tábor Osvětim - symbol vyhlazování celých národů.

Také v Praze si ho připomněli v budově Židovské obce čeští Židé, a společně s nimi také zdejší Romové, jejichž osud se s osudem Židů v holocaustu tragicky protnul.

Výročí osvobození osvětimského tábora připadá na začátek svátku Tu-bišvat, při kterém Židé děkují Bohu za to, že je zachoval při životě, a na znamení nového začátku sázejí mladé stromy. Jak řekl rabín Karol Sidon, je to symbol naděje i pro národy, jejichž kořeny byly v minulosti spáleny.

Před šedesáti lety v Osvětimi zahynuly nejen statisíce Židů, ale také desetitisíce Romů, a tím se protnula historie dvou národů, které podle rabína Sidona měly podobné osudy i v jiných dobách: "Roztýlení, život v exilu před válku i po válce, holocaust."

Romské probuzení

O romském holocaustu se toho ale na rozdíl od válečného utrpení Židů příliš neví. Podle předsedy Společenství Romů na Moravě Karla Holomka v tom sehrálo roli i odlišné postavení obou národů ve společnosti:

2. světová válka znamenala smrt pro 6 milionů Židů

"Židé byli bohatí, Romové byli pokládáni za sociální živly a dodnes tento předsudek panuje. Nicméně Židé ve své velikosti a bohaté historii Romům pomáhají probudit se a dobře si uvědomovat, co se stalo," uvedl Karel Holomek.

Většina Romů, kteří žili v českých zemích po několik staletí, skončila v koncentračních táborech. Příslušníci současné romské menšiny přišli do země až po válce ze Slovenska, a tím se zpřetrhala historická kontinuita. Jejich potomci se o osud původních českých Romů začínají zajímat teprve v posledních letech.

Ani režim, který nastoupil po válce, neměl podle Karla Holomka příliš zájem si romský holocaust připomínat:

"To se nehodilo ani komunistům, koncentráky jako by byly zastírány a za 40 let se smazalo povědomí romského národa. Když na to zapomněli Romové, jak by na to nezapomněli Češi," řekl Karel Holomek.

Vzpomínání má smysl

Minulý týden přinesla většina českých televizních stanic záběry skupiny školáků z Uhříněvsi, kteří za provolávání nacistických hesel ničili židovský hřbitov. Účastníci pietního setkání poukázali také na to, že loni se rozrostla série rasově motivovaných vražd, ke kterým došlo na území České republiky, o smrt Roma Absolona ve Svitavách.

Jak říká předseda pražské židovské obce Tomáš Jelínek, i to jsou důvody, proč podobná setkání neztrácejí smysl:

	Holocaust
		označuje zavraždění 6 miliónů Židů nacisty a jejich spojenci v letech 1933 - 45
		hebrejsky šoa, romsky porrajmos
		v Čechách a na Moravě zachynulo 78.150 Židů z 118.310
		2. světovou válku přežil každý desátý český Rom

"S tím jak umírají přímí pamětníci, kteří zažili koncentrační tábory a mají zkušenost s nacismem, tak je společenst vystavována zapomnění - objevuje se popírání holocaustu - a my si myslíme, že je naší povinností památku na to, co se stalo za druhé světové války, připomínat Židům i většinové společnosti."

Podle rabína Karola Sidona si každý Žid nese vědomí šoy neboli holocaustu v sobě, i když patří ke generaci, která ho už nezažila. Na druhou stranu zkušenost genocidy je podle Sidona z jednoho národa na druhý nepřenosná:

"Je třeba si to připustit a neočekávat od většinové společnosti přehnané soucítění. Spíše očekáváme, že bude k Židům přistupovat korektně, bez velkých emocí, slušně."

Potřeba uznání

Židovská komunita podle předsedy své pražské obce Tomáše Jelínka usiluje o to, aby český stát - podobně jako jiné země - uznal 27. leden za památný den obětí holocaustu a boje proti rasismu, xenofobii i antisemitismu.

Holocaust Romů upadl v zapomnění

Jak říká jeden z účastníků vzpomínkového setkání, bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl, česká společnost je spíše nesnášenlivá vůči Romům, než Židům.

"Česká společnost je nejméně zasažena antisemitismem ze všech zemí bývalého sovětského bloku. Už na Slovensku je to horší a přijdete-li na Ukrajinu nebo do Ruska, tak tamní antisemitismus je zcela alarmující. Mezi Čechy jsou zase mnohem silnější protiromské nálady," domnívá se Petr Uhl.

Židé jako národ, který bezpochyby nacismem trpěl nejvíce, se v posledních letech zasazují i za práva dalších jeho obětí a naposledy podali ruku i v české společnosti málo populárním Romům.

Je jenom otázka, zda samotní Češi jsou dostatečně zralí na to, aby romskému holocaustu přiznali důstojné místo v české historii a romským občanům v současné společnosti.

Související odkazy:
Čeští vězni si připomněli osvobození Osvětimi
Obnova židovských hřbitovů v ČR
Židovské muzeum v Praze
Romové v České republice
Holocaust Memorial Day
Holocaust Center
Roma in the Holocaust
Museum of Jewish Heritage, New York

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.