Středa 16. ledna 2002 - 16.06 SEČ

Léčba Alzheimerovy choroby v ČR

Přesná příčina Alzheimerovy nemoci není známá

Připravila Dana Votýpková

Alzheimerova nemoc je nevyléčitelná, nevyhnutelně končí demencí a rozpadem osobnosti. Choroba je neštěstím nejen pro nemocného, ale i pro jeho rodinu, pro níž je nesmírně náročné zvládnout péči o jejího člena s Alzheimerem. Nemoc to není jinak ojedinělá - trpí jí 5 procent pětašedesátiletých a skoro třetina osmdesátiletých občanů. Od nového roku ale mají někteří z nich naději, že oddálí nástup nemoci.

Alzheimerova nemoc začíná nenápadně. Člověk občas zapomene jméno svého blízkého, dá třeba žehličku do ledničky nebo hodinky do cukřenky. Řeklo by se legrace, postupem času se ale poruchy paměti začnou prohlubovat a člověk pozvolna ztrácí schopnost orientace a myšlení.

"Postupně přestává zvládat běžné denní úkony - uvaření, uklizení - v důsledku zhoršující se paměti, není schopen vzít si léky, číst noviny," popisuje další fáze nemoci psychoterapeutka Geronto Centra v Praze- Kobylisích Eva Jerolímová.

Zpomalující léky

Na Alzheimerovu chorobu neexistuje lék, na světě už ale jsou medikamenty, které dokáží nástup nemoci zpomalit. Až do konce roku 2001 ale měl přístup k lékům jen ten pacient, který na ně dokázal měsíčně ušetřit čtyři tisíce korun.

	Příznaky nemoci
		problémy zvládat složité úkoly
		problémy s řečí
		dezorientace v prostoru a čase
		problémy s pamětí
		změny v chování a náladách
		změny osobnosti
		apatie

Česká alzheimerovská společnost proto vedla dlouhý boj s pochybovači o účinnosti léku na ministerstvu zdravotnictví a nakonec zvítězila. Od 1. ledna hradí většinu cenu léků zdravotní pojišťovny.

Efekt léků je podle místopředsedkyně alzheimerovské společnosti Ivy Holmerové nepopiratelný. Zlepší nebo alespoň stabilizuje kognitivní funkce u pacienta s Alzheimerovou nemocí, a tím o měsíce až tři roky oddálí nástup další fáze nemoci.

"Člověk se jakoby vyjasní, začíná rozumět vtipům, situacím v rodině, dává si je do souvislostí, lépe komunikuje a je schopen i pracovat," říká Iva Holmerová.

Inteligence překážkou

Tím, že od ledna pojišťovny hradí preparáty, ale ještě není vyhráno. Způsob, jakým se určuje stupeň postižení a tím i to, kdo má na předpis léku právo, má podle Ivy Holmerové své mezery. Může se stát, že vzdělanější a inteligentnější lidé nedosáhnou vyššího stupně demence a lékař mu recept na léky proti Alzheimerově nemoci nepředepíše.

	Hodnota testu základního kognitivního vyšetření jakoby a priori vylučovala pacienty, kteří jsou vzdělaní.
	Iva Holmerová

"Hodnota testu základního kognitivního vyšetření jakoby a priori vylučovala pacienty, kteří jsou vzdělaní. Jakoby si měli počkat, až se u nich demence zcela rozvine, aby mohli léky dostat. Věřím, že zvítězí zdravý rozum a vzdělanost lékařů, a že na základě domluvy s pojišťovnou zařídíme pro tyto lidi přiměřenou terapii. Navíc máme v ruce rozhodnutí veřejného ochránce práv, který upozorňuje na tuto skutečnost a vyžaduje od ministerstva zdravotnictví do dvou měsíců další vyjádření a opravení tohoho opatření," vysvětlila Iva Holmerová.

Ministerstvo zdravotnictví se ale k přehodnocení stupnice, jak jej o to žádá veřejný ochránce práv, zatím nechystá.

"O žádném ombudsmanovi nevíme a nic přehodnocovat nebudeme, zatím," lapidárně se vyjádřil mluvčí ministerstva Otakara Černého.

Nenápadné příznaky

Kontaktní a informační centrum v Kobylisích pomáhá radami lidem, kteří pečují o své blízké s Alzheimerovou nemocí, ale i těm, kteří mají podezření, že se u nich objevily první příznaky choroby. Brzká diagnostika nemoci je podle místopředsedkyně České Alzheimerovské společnosti Ivy Holmerové klíčová k tomu, aby se léky nasadily včas.

	U člověka nad padesát let by každá psychická změna měla vyvolávat určité podezření. Může to být přepracování, deprese, ale i Alzheimerova choroba
	Iva Holmerová

"Příznaky jsou nenápadné - zapomínání, neschopnost přizpůsobit se novým situacím, řešit složité situace, pracovat v časové tísni. Pokud tyto změny nastanou náhle, tak je to podezřelé. U člověka nad padesát let by každá psychická změna měla vyvolávat určité podezření. Může to být přepracování, deprese, ale i Alzheimerova choroba," uvedla Iva Holmerová.

Česká republika byla až do začátku ledna prakticky jediná ze středo a západoevropských států, které se bránily hradit ze zdravotního pojištění prostředky oddalující projevy Alzheimerovy choroby. Ústavní léčba je přitom mnohonásobně dražší než náklady na medikamenty. Se stárnutím populace výskyt tohoto onemocnění ještě vzroste. Už teď nemoc sužuje 60 až 100.000 starých lidí v České republice.

Související odkazy:
Česká alzheimerovská společnost
Alzheimer's Society in UK

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.