| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Úterý 11. prosince 2001 - 15.25 SEČ Novela azylového zákona
Připravil Václav Sochor Český helsinský výbor včera odpoledne ku příležitosti mezinárodního dne lidských práv uspořádal výroční seminář věnovaný imigraci a azylové politice. Těžiště semináře se letos soustředilo na dvě konkrétní témata: na britské imigrační kontroly a novelu azylového zákona, kterou má tento týden podepsat, nebo odmítnout prezident Václav Havel poté, co ji schválily obě komory parlamentu. Česká republika byla jednou z prvních zemí bývalého sovětského bloku, která do své legislativy zařadila takzvaný azylový zákon. Počin zákonodárců však od počátku narážel na problémy při svém uplatňování v praxi.
Nezbytné změny Že je český azylový zákon ve svém stávajícím znění nevyhovující, nefunkční a náchylný ku zneužívání, v tom už nějaký čas panuje mezi vládou, parlamentem i nevládními organizacemi vzácná shoda. Podle Českého Helsinského výboru je současná legislativa přímo magnetem pro takzvané ekonomické migranty a současně odrazuje oprávněné žadatele o azyl. Zatímco tvrdý zákon o pobytu cizinců totiž znamená pro azylanta mimo jiných peripetií dlouhé odloučení od rodiny, benevolentní azylový zákon umožňuje pracovat každému, kdo si podá formální žádost o azyl. Tomu, jak vysvětluje Pavla Hradečná z Poradny Helsinského výboru pro uprchlíky, odpovídá i národnostní složení žadatelů o azyl v České republice, jejichž počet se má letos přiblížit dvaceti tisícům: "Nejvíce uprchlíků je bohužel ze zemí bývalého Sovětského svazu. Říkám bohužel, neboť právě proto, že přichází mnoho Ukrajinců a Moldavanů, vznikla potřeba této novelizace," vysvětluje Pavla Hradečná. Náprava chyb z minulosti Cílem novelizace, která už jen čeká na podpis prezidenta, je pokud možno vyloučit z azylového procesu ekonomické migranty. V tomto směru zřejmě bude úspěšná, neboť azylantům de facto znemožňuje po většinu doby trvání azylového řízení pracovat.
Český helsinský výbor tvrdí, že novela je ještě horší, než zákon stávající. Andrea Baršová z Odboru pro lidská práva Úřadu vlády však s takovýmto generalizováním nesouhlasí: "Novela azylového zákona znamená určité zpřísnění, ale musíme se bavit o jednotlivých konkrétních opatřeních, jestli je považujeme, nebo nepovažujeme za přijatelné. Stát v této oblasti nějaký krok udělat musel a v podstatě tak do jisté míry odstraňuje vlastní chyby," domnívá se Andrea Baršová. Potřeba přistěhovalců Semináře se zúčastnil i velvyslanec Jihoafrické republiky, země se zhruba stejně dlouhou novodobou demokratickou tradicí jako Česká republika a stát, který řeší problém imigrace v daleko masivnějším měřítku. Noel Lehoka, který byl sám kdysi azylant, hodnotí úsilí české vlády v oblasti azylové legislativy pozitivně. Oproti Jižní Africe existuje v České republice jeden pádný argument pro vstřícnější azylovou politiku navíc: jak zaznělo na semináři Helsinského výboru, země vymírá, obyvatelstvo rychle stárne a jediným schůdným řešením je rychlá integrace cizinců, kteří mají o život v České republice zájem. Ať už z důvodů politických, finančních či jiných.
BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||