| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
V Mexiku ctí Masaryka Čtvrtek 11. října 2001 Připravil Adam Drda Prahu v těchto na pozvání Václava Havla přijel do Prahy mexický prezident Vicente Fox. Když se řekne Mexiko, vybaví se pravděpodobně většině Čechů exotická latinskoamerická země, v níž rostou kaktusy, pije se tequilla a do které se uchylují američtí filmoví gangsteři na útěku před zákonem. Přes obrovskou vzdálenost však Českou republiku a Mexiko lecos spojuje, a to jak v současnosti, tak v historii. Mexiko patří k důležitým obchodním partnerům českých firem a jedna z tamních společností chystá výstavbu továrny na motory poblíž Mostu, v níž by mělo pracovat asi třináct set lidí - jde tedy o jednu z nejvýznamnějších investičních akcí v Čechách. Socha TGM
"Díky zvýšenému usílí mexiské strany se podařilo realizovat sochu prezidenta Masaryka k výročí vzniku Československa, 28. října. Přijeli jsme odhalit sochu Masaryka, která byla darem města Prahy městu Mexiku. Je umístěna na kulatém náměstí Avenue Masaryk - významná ulice, která nese své jméno od roku 1936, kdy ji pojmenoval tehdejší mexický prezident Lazaro Cárdenas, který byl obdivovatelem našeho prvního prezidenta. Dopisovali si spolu. Byl to syn prezidenta Cárdenase, kdo přišel s myšlenkou sochy Masaryka," popisuje svoji nedávnou cestu do Mexika pražský primátor Jan Kasl. Masarykova socha v mexické metropoli je přesnou kopií pomníku, který stojí na pražském Hradčanském náměstí.
Oficiální diplomatické styky s Mexikem mají osmdesátiletou tradici, ale český vztah k této zemi se může opírat i o dávnější svazek. V 19. století vládl Mexiku Maxmilián z rodu Habsburků, který z něj učinil císařství - nemělo dlouhého trvání, zaniklo během jednoho roku a císař sakončil násilnou smrtí. Z té doby se nicméně dochovala řada unikátních barokních staveb. Azyl pro Čechy Za druhé světové války pak našlo v Mexiku útočistě několik příslušníků československé židovské intelektuální elity, k níž patřil novinář Egon Erwin Kisch a patří k ní i spisovatelka Lenka Reinerová.
"Mexiko byla úplně zvláštní země ve válečných letech, protože se velkoryse otvírala evropským uprchlíkům. Narozdíl od ostatních zemí, když někomu přidělila vízum, tak měl ten dotyčný automaticky i pracovní povolení. Já jsem se dostala do Mexika na konci prosince 1941. Byla tam už veliká evropská emigrační obec. Zejména němečtí Židé, ti byli v Mexiku už delší dobu, Poláci, Maďaři, Rakušani a my. České emigrace tam nebylo mnoho, ale když já jsem do Mexika přijela, fungovala tam takzvaná Českoslovenko-mexická asociace," říká o svém příchodu do Mexika spisovatelka Lenka Reinerová. Kulturní vztahy váznou Narozdíl od obchodu české kulturní vztahy s Mexikem v poslední době váznou.
Do Prahy v posledních letech směřuje čím dál větší množství movitějších mexických turistů. Pro Čechy je cesta do Mexika nákladná, ale přesto lze na internetu najít asi dvacet stránek, zřízených většinou českými studenty, kteří Mexiko prochodili s batohem na zádech. V Mexiku také existuje je malá česká komunita, jejíž spolek nese opět Masarykovo jméno. Česká republika má s Mexikem bezvýzový styk a brzy by měla být připravena i dohoda o volném obchodu.
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpět nahoru | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||