Poezie v pražském metru


Praha je další metropolí, jejíž podzemní dráhu zkulturňují básně

Čtvrtek 16. srpna 2001

Připravil Tomáš Pavlíček

Slovo poezie se vyskytuje v běžném životě asi tak často jako slova troglodyt nebo kaučukový límeček. A přece na něj narazí i lidé, kteří ospalí a nevrlí jedou přeplněným pražským metrem.

Na plochách, kde jsou zvyklí vídat většinou jen reklamu, se pravidelně objevuje poezie pro cestující, což jsou graficky podbarvené básně, které s reklamou na pohled nemají nic společného.

S nápadem oživit staré ruské vozy pražského metra poetickými texty přišla Angličanka Bernie Higginsová:

"Znala jsem projekt 'Poems on the Underground', který byl zahájen v Londýně v roce 1986, což byl první projekt prezentace poezie v metru vůbec. Teď si myslím, že je ve světě podobných projektů tak dvacet, a protože jsem organizovala s paní Bulvovou Literární a kulturní klub 8, který chtěl zájem o kulturní akce rozšířit i ve veřejných prostorách."

Různorodé básně

Nad sedačkami v metru se objevují nejen básně známých autorů, ale i lidová poezie, romské či písňové texty. Jaká jsou ale kritéria jejich výběru? Odpovídá další z iniciátorek projektu Renata Bulvová:

	Znala jsem projekt 'Poems on the Underground', který byl zahájen v Londýně v roce 1986, a byl vůbec prvním projektem prezentace poezie v metru.
	Bernie Higginsová

"Snažili se o co nejširší nabídku básní, které s naším klubem vybírá literární kritik a vědec Vladimír Křivánek a trochu i naši grafici, aby je mohli dobře graficky zpracovat - ta báseň nesmí být delší než 16 řádků, aby se na vymezený prostor vešla."

Podle Renaty Bulvové se cestující zpočátku dívali na tuto iniciativu se skepsí. Autoři projektu čelili nařčení, že si dělají legraci z klasiků, když jejich dílo pověsí na místo reklamních textů.

Komplikace také způsobila jedna báseň Františka Halase, kterou feministky označily za útok na ženy. Postupně však převážily příznivé ohlasy.

Dvojí kvalita

Jaká je ovšem kvalita vybíraných textů? Zeptal jsem se vedoucího katedry české literatury na Filosofické fakultě v Praze Petra Bílka:

"Na jedné straně jsou tam básně klasiků, jako byli Gellner, Hora, a tento výběr je velice dobrý - výrazné věci, krátké, schopné být vnímány hned na první čtení. Pak se tam ovšem dostaly podle neznámých kritérií i docela břídilské pokusy současných autorů, jejichž kvalita se naprosto liší a kazí úroveň, kterou má výběr klasiků."

Poezie je reklamou na reklamní prostor...

Cestující většinou chápou poezii v metru jako protiklad k reklamě. Vtip je ale v tom, že tyto básně jsou součástí reklamy - jenom trochu rafinovanější.

"Přinášejí pozornost k reklamní ploše, a jako takový se projekt osvědčil, protože podle vyhodnocení sledovanosti kampaní z loňského roku je to nejúspěšnější kampaň v metru, kterou si pamatuje nejvíce lidí," říká Alexandr Křížek, ředitel agentury Rencar, která pronajímá plochy v metru a takzvaně zadarmo celý projekt uvedla do života.

Alexandr Křížek přiznává, že kampaň už probíhá příliš dlouho a je načase přijít s nějakým novým impulsem. Projektu, který v Británii běží už patnáct let možná v Čechách zvoní umíráček i z jiného důvodu. Dopravní podnik přechází na nový typ vozů metra, kde už prakticky reklamní plochy nejsou. Konec poezie v metru tak může být více než prozaický.

Související odkazy:
Rencar

BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.