První ruský velitel obviněn
z válečných zločinů v Čečensku

Ruský plukovník Budanov se zodpovídal před soudem z obvinění z vraždy čečenské dívky

Sobota 28. dubna 2001


Připravila Caroline Wyattová
Zpracovala Dana Votýpková

V Rusku se blíží ke konci první soudní proces s ruským armádním velitelem obviněným z válečných zločinů v Čečensku.

Plukovník Jurij Budanov je obviněn z vraždy 18tileté čečenské dívky Hedy Kungajevové. Obvinění ze znásilnění byla ještě před začátkem soudu stažena. Plukovník sice přiznal, že dívku uškrtil. Tvrdí ale, že byla zrádkyně, takže její vražda je v době války ospravedlnitelná.

Veřejnost volá po propuštění

Soudní proces vyvolal v Rusku řadu polemik a většina lidí si přeje, aby byl plukovník zbaven obvinění a propuštěn. Nicméně rodina zavražděné dívky, nyní žijící v uprchlickém táboře, nashromáždila veškeré důkazy, aby se jejich dceři dostalo spravedlnosti.

Naše moskevská zpravodajka Caroline Wyattová sleduje soudní při a zajela v této souvislosti do uprchlického tábora v Ingušsku navštívit rodinu Kungajevových.

Milé hnědé oči, dlouhé kaštanové vlasy a vážný ale laskavý výraz obličeje 18tileté dívky, stojící na prahu ženství. Fotografie Hedy Kungajevové, která byla pořízena jen dva týdny před smrtí, je to první, co člověka upoutá při vstupu do stanu její rodiny.

Její rodiče Vissa a Rosa se u její fotografie modlí každý den. Modlíme se za spravedlnost, říká její otec, ne za pomstu. Hedina matka o ní mluví jako o tiché dívce, která trávila čas hlídáním mladších sourozenců a prací na rodinné farmě.

Vzpomínky rodičů

Je to více než rok, co byla Heda Kungajevová zavražděna opilým ruským vojákem. Hediny rodiče se snaží ušetřit její sourozence útrap spojených s neštěstím - je-li to vůbec v malém stanu ve špinavém uprchlickém táboře možné.

Hedini sourozenci už ale i tak viděli a slyšeli víc, než se na jejich věk sluší. Sledovali, jak jejich sestru unesli, a viděli také její zubožené tělo před pohřbem. Teď sedí na svých postýlkách ve stanu a naslouchají vyprávění rodičů a osudu jejich sestry. Vissa ten strašlivý příběh vypráví často - vyšetřovatelům, právníkům a teď novinářům.

V noci 26. března viděl nejstarší dceru naposledy. Rossa byla tehdy u příbuzných. Asi v jednu hodinu v noci vzbudil Vissu a jeho pět dětí rámus ruského obrněného transportéru, který zastavil u jejich vesnického domu.

"Normálně by Rusové zatkli každého muže, který už může bojovat", vysvětluje Vissa, a tak běžel pro pomoc. Když se ale vrátil, jeho dcera už tam nebyla.

Únos uprostřed noci

Plukovník Jurij Budanov a tři jeho vojáci se snažili vzbudit jeho 13tiletou dceru Havu, ale ta křičela a bránila se. Místo ní odnesli zabalenou v dece její o pět let starší sestru.

Na vojenském velitelství ji donesli do Budanovova stanu, kde se plukovník opíjel vodkou na oslavu druhých narozenin své dcery. Co se stalo pak, objasňuje soud.

Z pitvy je jisté jen to, že byla v následujících hodinách surově mlácena, pak brutálně znásilněna a nakonec zardoušena. Plukovník Budanov potom rozkázal dvěma vojákům, aby její tělo pohřbili v lese.

Vissa oznámil zmizení dcery ruským úřadům. Bylo překvapivé, že se úřady daly do pátrání - náhlá zmizení Čečenců jsou v této válce běžná.

Nepohodlný plukovník

Plukovník Budanov si možná nadělal příliš mnoho nepřátel a možná také Rusko potřebovalo odstrašující případ. Veterán z války v Čečensku Budanov se stával nevypočitatelným - hrubě se choval i ke svým podřízeným, pokud neposlouchali jeho rozkazy.

Také bylo mnoho svědků - od vesničanů, kteří ho viděli, jak Hedu unáší, až po vojáky, jimž přikázal, aby pohřbili její nahé tělo.

Když Vissa mluví o znásilnění své dcery, začíná ztrácet klid. Vysvětluje, že pro Čečence je znásilnění dcery daleko větší hanbou než vražda. Před rokem rodina doufala, že plukovník Budanov stane před soudem, teď ale pochybují.

Protičečenská nálada

Obvinění ze znásilnění byla stažena a veřejné mínění Rusů je spíše na straně Budanova. Považují ho za obětního beránka, který má uspokojit západní státy požadující, aby v Čečensku zavládla spravedlnost.

Kugajevova rodina ušetřila, co mohla, a je na cestě do Rostova na Donu, kde následující den začne soud. Asi 50 lidí před budovou soudu protestuje proti obviněním plukovníka.

"Plukovník Budanov je ruský hrdina," tvrdí, "a ta čečenská holka byla ostřelovačka, která zavraždila desítky jeho mužů".

Plukovníka k soudu přivážejí zadním vchodem. V nevelké soudní síni bude sedět jen pár metrů od rodičů Hedy. Ti musí projít rozvášněným davem demonstrantů.

Národní hrdina

V soudní síni sedí hladce oholený plukovník v kleci a nechtěně tak připomíná Hanibala Lectra z filmu Mlčení jehňátek. Heda byla podle něj ostřelovačka.

Doznal, že mu při výslechu praskly nervy a že ji uškrtil. Popírá ale, že by ji znásilnil. To byla podle jeho advokátů práce vojáků, kteří její tělo pohřbívali. Ale ti už i bez soudu dostali milost, a tak se obvinění nikdy nepodaří prokázat.

Naposledy, když jsme je viděli, kráčeli Vissa, Rosa a jejich děti poklidně uličkou mezi demonstranty. Skutečnost, že se jejich případ vedený proti ruské armádě dostal tak daleko - až k soudu, je svým způsobem zázrak. A důkaz jejich neuvěřitelného odhodlání.

Vissa se krátce zastavil před kamerou. "Nechceme pomstu," opakuje, "chceme spravedlnost". Čečenská rodina pak důstojně vejde do soudní síně, aby se zde utkala s vrahem své dcery.